Ještě jednou 11. září 2001: V historii nic nového?
Jan Sedláček Princip, na kterém byly založeny útoky z 11. září, už se v minulosti objevil tolikrát, že už bychom si mohli uvědomit jednu klíčovou skutečnost. Podobné události se jen zřídkakdy odehrály tak, jak byly posléze prezentovány veřejnosti. Bohužel je velké množství lidí dosud přesvědčeno o opaku a neváhá kvůli tomu souhlasit s omezením vlastní svobody.
Ne, nebudu vás přesvědčovat o tom, že 11. září 2001 proběhlo jinak, než jak nám tvrdí mainstreamová média. Ti, kdo těmto médiím naivně věří, si stejně nikdy nepřipustí, že by na těch ,,hloupých konspiračních teoriích“ mohlo být něco pravdy, a ti, kdo mají otevřenou mysl, si patřičné informace dokáží najít sami. V tomto článku chci pouze poukázat na jednu zásadní skutečnost. Útoky z 11. září 2001 rozhodně nebyly ničím ojedinělým. Proběhly totiž podle stejného principu jako řada dalších podobných událostí v historii.
Jednoduchý princip
Tento princip je velmi jednoduchý. Vše začíná tím, že ten, kdo je u moci, potřebuje odstranit určitou skupinu lidí- obvykle za účelem upevnění vlastní moci. Poté stačí počkat na dostatečně rozsáhlou katastrofu (popř. se o ni přímo přičinit) a tuto katastrofu pak svést na onu nepohodlnou skupinu lidí. Dopadne to pokaždé stejně- lidé si začnou myslet, že právě tato skupina je za katastrofu zodpovědná, a začnou hlasitě podporovat boj proti jejím členům. Pokud je celá akce provedena správně, lidé navíc dostanou strach a většina z nich začne souhlasit s omezením své svobody, protože jim režim slíbí, že za to dostanou bezpečí.
Lidé přicházejí o své občanské svobody
Důsledky jsou zřejmé. Lidé z té nepohodlné skupiny jsou diskreditováni a mnozí z nich i zatýkáni, popř. zcela odstraňováni. Každý, kdo se odváží pochybovat o oficiální verzi katastrofy, je označen buď za blázna, nebo za podporovatele zločinců. Lidé přicházejí o své občanské svobody a dostávají se stále více pod kontrolu režimu. Ti, kdo jsou u moci, mají o krok blíže k vytvoření či přitvrzení diktatury. A to vše i přesto, že zdaleka není jasné, zda za onu katastrofu může ona zatracovaná skupina lidí.
Tento princip se v historii objevoval poměrně často. Zde jsem vybral několik událostí, které právě takto proběhly a na kterých je tento princip dobře vidět.
Čtete ZDE: Nový světový řád (NWO) útokem na budovy WTC 11. září 2001 zahájil novou epochu. Kdo stál v pozadí této tragédie? Přinášíme film Loose Change, který na tyto znepokojivé otázky odpovídá
Císař Nero
První z těchto událostí se stala už před téměř 2000 lety. V roce 64 našeho letopočtu vypukl v Římě ničivý požár. Císař Nero tehdy označil za pachatele požáru křesťany a využil to jako záminku k jejich zatýkání a popravám. Přitom není dokázáno, že to byli skutečně křesťané, kdo Řím zapálil, a dokonce se spekuluje o tom, že viníkem mohl být sám Nero.
Požár Říšského sněmu
Druhou z těchto událostí byl požár Říšského sněmu v Berlíně roku 1933. Hitler, který byl v té době teprve krátkou dobu u moci, obvinil ze založení požáru komunisty. Přestože není vůbec jasné, zda za požár mohli skutečně komunisté (a existují i spekulace, že požár založili sami nacisté), došlo k zatýkání komunistických politiků, které nacisté považovali za konkurenci, ale také k rozsáhlému omezování občanských svobod. Požár Říšského sněmu tím pádem přinesl přitvrzení režimu a nacistům velmi usnadnil převzetí absolutní moci v Německu.
Vysílač v Gliwicích
Tento princip se sice jen částečně, ale s daleko tragičtějším důsledkem uplatnil i o šest let později. Koncem srpna roku 1939 potřebovali nacisté záminku k útoku na Polsko. Z tohoto důvodu se skupina německých vojáků převlékla do polských uniforem a předstíraně přepadla německou vysílačku v Gliwicích tak, aby to vypadalo, že přepadení zorganizovali Poláci. Přestože dnes víme, že celá akce proběhla v režii Německa, krátkodobý účel to splnilo. Německo hned poté zaútočilo na Polsko, přičemž nacistická propaganda tvrdila, že je to jen odveta za přepadení. Tímto útokem začala druhá světová válka.
Kolik podobných událostí se v budoucnu ještě bude muset stát, než si lidé uvědomí, že je s nimi manipulováno, a přestanou věřit mediální propagandě
Všechny tyto události měly s 11. zářím 2001 jeden společný rys- v jejich důsledku došlo k boji proti určité skupině lidí, i když není jasné, zda tato skupina daný incident skutečně způsobila (a v případě útoku v Gliwicích je to dokonce již vyvráceno). Dále je zde vidět výrazná paralela zejména mezi 11. zářím a požárem Říšského sněmu. Po tom požáru byl vydán Dekret o požáru Říšského sněmu, který v Německu výrazně omezil občanské svobody. Po útocích z 11. září 2001 byl v USA vydán zákon s názvem Patriot Act, který- pod záminkou boje proti terorismu- taktéž narušil občanské svobody. Podobná opatření se pak objevila nejen v USA, ale v celém západním světě.
Občanské svobody výrazně omezeny
Důsledkem je, že dnes, dvanáct let od 11. září 2001, jsou naše občanské svobody výrazně omezeny. Ve městech jsme na každém kroku sledováni orwellovskými kamerovými systémy, na letištích jsme často ponižujícím způsobem kontrolováni, všechny naše telefonní hovory mohou být odposlouchávány bez našeho vědomí, pomocí mobilních telefonů napojených na GPS si někdo může snadno najít, kde se právě nacházíme, a každý náš krok na velkých internetových serverech (Google, Facebook, aj.) je také pod dohledem. Do toho přichází EU s projektem Indect, o kterém jsem vás již dříve informoval a který bude znamenat ještě větší zásah do soukromí nás všech a tím pádem i omezení naší svobody.
Čtete ZDE: Skandály s americkým špiclováním všech a všeho budou v EU brzy překonány – a to zcela bez utajení: Projekt Indect znamená největší omezení naší svobody od roku 1989
Pod záminkou boje proti terorismu
To vše se děje především pod záminkou boje proti terorismu a jako největší strašák, který má tyto zásahy do občanských svobod ospravedlňovat, jsou uváděny právě útoky z 11. září. A to i přesto, že je oficiální verze těchto útoků plná logických trhlin i technických nedostatků, takže se dá vážně pochybovat o tom, že za ty útoky skutečně mohou teroristé.
Historie nás poučila, že podobné události se jen málokdy odehrají tak, jak je prezentují ti, kdo jsou u moci, respektive ti, kdo ovládají média. Položme si otázku, zda bylo ve výše uvedených případech rozumné vraždit křesťany, zatýkat nevinné německé občany či schvalovat útok nacistů na Polsko. Odpověď je stejná jako odpověď na otázku, zda je rozumné, abychom si nechali omezit svobodu kvůli boji proti teroristům, u kterých ani zdaleka není prokázáno, zda skutečně mohou za 11. září 2001. Že to rozumné vůbec není, to je asi každému jasné. Nejasné je zatím pouze to, kolik podobných událostí se v budoucnu ještě bude muset stát, než si lidé uvědomí, že je s nimi manipulováno, a přestanou věřit mediální propagandě.
Tagy článku