V původně nekonečně nudné předvolební kampani stíhá nyní jedna dramatická událost druhou. Ještě ani nedozněla aféra Metelesku blesku, v níž se pan Svěrák chce soudit s volebním blokem Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové, a už je na obzoru další, mnohem závažnější kauza. Čeho se ještě dočkáme?!
Lidu blíže
Pan Svěrák je na tom se žalobou proti bloku Hlavu vzhůru relativně bledě. Volební hymna Metelesku totiž mezitím zlidověla a Zdeněk Svěrák, přímo zosobnění hesla (nikoli volebního) K. V. Raise „Já vždy s lidem“, by tím jednal zjevně proti zájmům svého publika. A to on nemůže. Je vždy vzácně svůj. Vzpomeňme na jeho poslední roli v prezidentské kampani Karla Číro Schwarzenberga, při níž unikátní píseň knížecích podporovatelů – největších mozků národa: Kníže, lidu blíže...“ – se také stala předvolební hymnou a hitem. Mám podezření, že u ní nám pan Svěrák naopak patrně zatajil, že ji složil Jára Cimrman.
A přesto se nějak výsledek, kdovíproč, nedostavil. Nebo vlastně dostavil. Kdoví.
Ale klasik českého normalizačního humoru toho neměl dost. Nyní si naopak on chtěl přivlastnit lidové metelesku blesku, které zneužil ve filmu Marečku, podejte mi pero. Lid ho však nezažaloval, protože je hloupý. Tak se toho cimrmanovsky chopil sám. Ocenil jsem, že žalovaní soupeři přijali hozenou rukavici v jeho poetice. Blesk to popsal slovy:
„Hnutí, které do voleb vede Jana Bobošíková, se rozhodlo jako "vstřícný krok" věnovat 30 tisíc korun Centru Paraple, se kterým Svěrák spolupracuje. Podle Františka Vyskočila, který je právním zástupcem Svěráka a dědiců Ladislava Smoljaka, je však jediná možnost - stáhnout volební píseň, jinak bude následovat žaloba. Svěrákův právník opět upozornil, že o peníze zde nejde. Jde prý o to, aby "zmíněná píseň zmizela z povrchu zemského". "Oslovil jsem volební blok Hlavu vzhůru dopisem a očekával odpověď. Nikdo však nereagoval, jediný výstup je přes média," dodal Vyskočil ČTK.“
Velká evropská loupež
Zmiňuji tu prkotinu pouze jako srovnávací pozadí k prznění daleko závažnějšímu. Dopustil se ho na mě současný předseda socialistů Bohuslav Sobotka. Každý uzná, že to jsou váhy nesouměřitelné. A řeknu to rovnou: Zneužil mě. A kdyby jen mě, chystá se na celý národ! Ano, je to tak. Zneužil k tomu mé dílo epochálního významu, které na zlidovění teprve čeká. I když myslím, že to nebude zase tak dlouho trvat. Jak k činu došlo? V Právu – jak jinak, jde-li o bezpráví – jej socialistický předák popsal takto:
„Výzva Václava Klause k vystoupení z EU je možná jen dozvukem hradních debat v úzkém kruhu nejbližších spolupracovníků. Naznačil to loňský filmový dokument Apoleny Rychlíkové o Petru Hájkovi (Hájek na zámku, Petr v podzámčí), který zachycuje víkendovou farmu hradního mluvčího s cedulí - Zde končí Evropská unie. Možná šlo jen o nevinný žertík, ale bohužel je dost těch, komu by se líbila naše republika jako ostrůvek pokleslých pravidel, skanzen, který láká loupežníky všeho druhu.“
Domnívá se tak, neboť si vůbec neumí představit, že slova Václava Klause by mohla vzniknout autonomně v jeho hlavě. Soudí podle sebe, pochopitelně. Jeho „eurohujerství“ také není z jeho hlavy, ale z hlav vůdců evropské Socialistické internacionály, které nám skrze převodovou páku našich socialistů brzy bude vládnout.
To jsem tomu dal! Tou větou teď opět riskuji já, že mě bude žalovat Zdeněk Svěrák, protože „hujerství“ je tentokrát opravdu originálně odvozeno z jeho již zmíněného filmu, ale nedá se nic dělat, jinak to říci neumím. Jenže o to vůbec nejde. Podstatná je ta skandální krádež.
Nejprve však uveďme na pravou míru Sobotkova slova: Za a) Nemám víkendovou farmu, ale celoročně obyvatelnou a obývanou chalupu. Za b) V době, kdy o mně paní Rychlíková točila film, jsem již mluvčím Václava Klause nebyl. Tento zdánlivý detail je pro posouzení kauzy důležitý, protože pan Sobotka se totiž zjevně domnívá, nebo alespoň naznačuje, že v té době byl Václav Klaus mluvčím mým. A jsme u jádra Velké evropské loupeže.
Z povrchu zemského
Předmětnou ceduli u vjezdu na pozemek opravdu mám – a jsem na ni hrd. Však se na ni také jezdí dívat turisté zdaleka. Dokonce o ní chtěla svého času točit nejen začínající režisérka Apolena Rychlíková, ale i slovutná německá ARD. Je to prostě pro Evropu něco jako postmoderní Mona Lisa. Dílo.
A tohleto Dílo si pan Sobotka vzal do svých přitažlivých úst. A brutálně je zneužil pro svou předvolební kampaň. Lhostejno, že omylem.
Ještě si totiž nevšiml, že Václav Klaus v nadcházejících volbách nekandiduje, ale pouze podporuje blok Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru, a chtěl ho proto tou mou cedulí praštit přes hlavu – a tím vyřadit. On je filuta. Nepochybuje, že téma případného vystoupení naší země z EU je takový strašák pro náš lid, který matičku Brusel (Berlín, Merkelová, doplňte každý podle preferencí a znalostí) stále vroucněji miluje, že po té zákeřné ráně už Václav Klaus nevstane. Tato ďábelská spekulace dosti přesně odpovídá jak Sobotkově intelektuálnímu obzoru, tak jeho hluboké znalosti „proevropských nálad“ voličů ČSSD. I pro něj tedy platí již zmíněné: „Já vždy s lidem!“
Jenže co s tím? Protože jsem malý člověk, neváhám poučit se u velkých vzorů – a budu tedy nejspíš pana Sobotku žalovat. Půjde o velké prachy. Vždyť zatímco v případě Metelesku se hraje jen o náš středně velký český rybníček, tady je před explozí kauza přinejmenším kontinentální. Ale spíše ještě větší. Pan Sobotka jako oddaný přítel – jak si dnes soudruzi socialisté v Česku říkají – přítel světovládných ambicí evropských elit, nás chce vtáhnout do světové politiky. A v cestě mu stála ta moje cedule. To bude opravdu drahé!
Napadá mě ale, že v jistém případě bych možná přistoupil na smírné mimosoudní řešení: Pokud Bohuslav Sobotka dobrovolně zmizí z povrchu.
Nemusí to být hned povrch celé planety, takové rozmáchlé požadavky nechám obrům Velikánům. Mně docela stačí, když tato podivná bytost zmizí z povrchu veřejného života. A pokud na můj velkomyslný návrh nepřistoupí? Pak to mají v rukou voliči. Stačí na Jižní Moravě soustředěně kroužkovat. Již brzy.
Tagy článku