Chceme v parlamentu původce nechutných gumových rohlíků a nestravitelných křehčených kuřat? Proč vysavač státních dotací luxuje preference
Adrian A. Wlczek přidává dalších šest důvodů, z nichž je vidět, že zvolit Andreje Babiše je pro naši zemi sebevraždou – ačkoli ví, že je to pro mnohé už zbytečné.
Skutečným vítězem předčasných voleb nebude ČSSD, byť pravděpodobně dostane o prsa nejvíc voličských hlasů. Však teď žadoní takřka na kolenou doslova o každý volební lístek. Nezávisle na výsledku socialistů už můžeme s jistotou říci, že v každém případě vyhraje Andrej Babiš a jeho hnutí ANO.
Útok na první signální
Mnoho lidí, včetně mě, bylo k tomuto zvláštnímu fenoménu ještě zhruba před rokem či dvěma skeptických. Když v jednom rozhovoru natvrdo řekl, že „postaví hnutí tak, aby vyhrálo sněmovní volby“, leckdo se zasmál. Nikoho ostatně nepřesvědčili ani Babišovi narychlo vygenerovaní kandidáti v loňských krajských volbách. Nyní se ale ukazuje, že skeptici podcenili sílu peněz.
Andrej Babiš investoval do volební kampaně značný kapitál. Zamýšlel se někdo z jeho voličů nad tím, proč se vůbec do politiky tak dere? Častým argumentem lidí, kteří ho vehementně obhajují, je přece „má peněz dost, takže už nepotřebuje krást“ a „dává lidem práci“.
Jenže opakovat stokrát napsané teze, že Babiš chce do politiky právě proto, aby si pojistil, že jeho byznys založený na dotacích nebude žádným způsobem ohrožen, je nošením dříví do lesa. Přemýšlejícím je to jasné už dávno, a na typického představitele Babišova elektorátu je tato myšlenková konstrukce stejně příliš složitá k pochopení. Jemu už několik let stačí útoky na první signální soustavu a omílaná hesla o tom, že tady kmotři rozkradli miliardy, a že je třeba politiky poslat do důchodu. S tak chatrnou rétorikou lze vyhrát volby asi opravdu jen v Česku. Kdyby se to nestalo už opakovaně, sám bych tomu nevěřil.
Středopravá lež
Stejně tak nechápu, kolik lidí je schopných uvěřit lži, že Babišovo hnutí je „pravicové“ či „středopravicové“. On sám se pochopitelně ukotvení do směru, do kterého jej bez problémů řadí tzv. politologové, bojí. Proto raději opakuje schwarzenbergovský nesmysl, že dělení na pravici a levici je zbytečné a překonané.
Čtěte také: „Pravicová“ TOP 09? Ve skutečnosti jen další neomarxistická úderka
Babišova rétorika je ovšem typicky levicová (snad kromě snižování daní, na které si po volbách už ani nevzpomene), a útočí na levicového voliče. Jen ten totiž podlehne masáži o kmotrech, rozkradených miliardách, čeká na spasitele, který dá zemi do pořádku a na pečená vodňanská kuřata, která budou sama létat do úst. Je mimochodem příznačné, že Babišovo levičáctví nejlépe analyzoval a demaskoval známý levicový stratég Petr Dimun v maoistickém Deníku Referendum. Za vše též hovoří internetové diskuse, ve kterých se Babišovi podporovatelé odhalují v celé své (ne)kráse. Stojí za to si je někdy přečíst, ale pozor, mějte kbelík po ruce.
Proč říci NE politikovi z polotovaru
Volby budou za pár dní minulostí a už teď je jisté, že Andrej Babiš s nimi řádně zamíchá. Stojí za to předpovědět, co bude posléze:
1) Budeme mít poslance, možná i ministra, či nedej bože premiéra (to se teď nejspíš nestane, za čtyři roky, kdoví?), který bude vlastnit dvoje poměrně vlivné noviny. Média, a to včetně těch, které Babiš ještě nekoupil, se jej bojí jako čert kříže: všechny noviny do jedněch údajně odmítly protibabišovskou inzerci, a agitační video herce Ondřeje Pavelky, ve kterém vyzývá lidi, aby Babiše nevolili kvůli jeho estébácké minulosti, „pokryla“ média jen velmi opatrně.
Čtěte dále: Řepkový baron-buran právě kupuje za babku Českou republiku a média mu sekundují jako uhranutá: Babiš před branami! děsí se ti, kdo ho vyrobili
2) Ve Sněmovně, možná ve vládě, zasedne člověk, jehož podnikání je založené na vysávání státního rozpočtu. Větší protimluv si snad už ani nelze představit.
3) Podílet se na řízení státu chce člověk, jehož představy o demokracii vcelku dobře ilustruje způsob, jakým nechal svými gorilami vyvést vášnivého diskutéra ze své předvolební debaty. Na facebookových diskusích je poměrně častým jevem, že představitelé hnutí ANO vyhrožují lidem fyzickým násilím. Babiš se ani netají tím, že ve svém hnutí je on, kdo platí, tudíž on, kdo rozhoduje. Pokud chce „řídit stát jako firmu“, měl by zároveň přiznat, že tím aspiruje na to být diktátorem.
4) O „vymýcení korupce“ se bude zasazovat člověk, který se ani netajil tím, že v minulosti si „prolobboval“, aby se parlament, v té době rozpuštěný, ještě jednou sešel a přehlasoval prezidentské veto zákona o povinném přimíchávání biosložek do paliva. Netají se rovněž tím, že jednoho z lídrů, mimořádně prodejného exnovináře Martina Komárka, platí.
5) Mezi zákonodárce usedne člověk, který nemá negativní lustrační osvědčení a soud bude až po volbách rozhodovat, zda byl, či nebyl estébákem.
6) Andrej Babiš jako takový ještě není největším problémem. Je ale nutné se obávat, že do Sněmovny se společně s ním dostane také několik desítek zmatených podivínů a neřízených střel, které se nechaly napsat na kandidátky, aniž by předtím prošly nějakými primárkami, a které budou chtít v parlamentu „dělat revoluci“. Možná budeme ještě na Věci veřejné se slzou v oku vzpomínat.
Průmyslový politik Babiš ve vrcholné politice bude ještě nechutnějším soustem ke spolknutí, než jsou jeho průmyslově vyráběné potraviny, které se nedají jíst. Volba ANO je pro tuto zemi zjevně volbou nejhorší. Bohužel se k ní chystá spousta našich spoluobčanů. Je proto nutné jejich volbu svým hlasem vyvážit.
Tagy článku