Degradace evropské střední třídy: Loutkové vlády Západu v područí oligarchie. Nový normál: Návrat k dualismu chudých a bohatých. Likvidace nepodvolených. Evropu obchází třetí apokalyptický jezdec: Hladomor
Agnia Krengelová ukazuje na zaprodanosti politiků západním elitám, nakolik je záměrná likvidace střední třídy předzvěstí chmurných vyhlídek pro všechny obyčejné lidi v Evropě a na celém Západě
V současném konfliktu Ruska se Západem existují hlavní a vedlejší cíle. Jedním z oněch vedlejších cílů, nebo lépe řečeno terčů, je střední třída evropských států (a nejen jejich).
Střední třída se oproti bohatým a chudým vytvořila vcelku nedávno. Zrodila se v polovině dvacátého století, kdy byla levná energie a mnoho průmyslových odvětví dosahovalo vrcholu. Tehdy vešla do výčtu sociálních kategorií. V devadesátých letech měl kapitalistický Západ díky drancování SSSR, východní a střední Evropy ještě dostatek zdrojů, aby udržel vrstvu relativně dobře situovaných občanů. S miléniem však skončila éra pravidelných dodávek surovin z Ruska a dalších „poručenských“ zemí za hubičku a špejchary Západu se vyprázdnily. Nyní se Západ musí s levnou energií rozloučit definitivně.
Pro evropské země se stává břemenem podporovat početnou, dobře situovanou střední třídu, na níž sice prosperita stojí, ale která současně vyžaduje značné náklady. A právě představitelé této třídy jako první pocítili nekontrolovaný růst cen a naprostou lhostejnost politických špiček k jejich osudu. Politici mají dnes jiné zájmy.
Demontáž
Takzvaná zastupitelská demokracie v Evropě nepracuje pro ty, kdo ji volí. Sleduje zájmy svých chlebodárců (často ze zámoří) a ti chtějí něco docela jiného. Protiruské sankce uvalené Evropou na příkaz Spojených států způsobily uměle vyvolané těžkosti. Pod jejich tíhou začala lavinovitá „demontáž“ střední třídy již tak zdecimované koronavirovým sanitárním terorem minulých dvou let. Vše, co tvořilo její základy, se hroutí.
Někteří autoři píší o tom, jak na střední třídu těžce doléhá nemožnost koupit si věci, které ani zdaleka nepatří mezi základní potřeby – módní značkové oblečení a drahé technické vybavení. Střední třída je ovšem ve skutečnosti připravena nejen o to, na co bývala již docela zvyklá. Nedostává se jí prostředků ani na základní náležitosti, bez nichž se neobejde nikdo, ať už patří do kterékoli společenské vrstvy.
Čtěte ZDE: Dobře placené ovce: Proč vyšší vrstvy zničí samy sebe? Sociální model "vítěz bere vše". U vesla je generace nepoučitelných. Místo odporu jen soukromá beznaděj. U nás všechno jen s drobným zpožděním
Především jde o normální bydlení. Dnes už nejde o to, aby každá rodina měla svůj dům nebo byt. Byty a domy jsou stále dražší a pro současného člověka, namísto samostatného bydlení nastupuje „bydlení pro mileniály“: mikrobydlení typu komunálních ubytoven, hostelů, hromadného bydlení (PodShare), karavanů, studentských kolejí a podobně.
V dalším ohledu přichází o práci. Rostoucí nezaměstnanost v Evropě doplňuje rozvoj technologií, na které se specialisté nestačili adaptovat. Studie společnosti Deloitte a Mezinárodní podnikatelské koalice pro rozvoj vzdělávání uvádí: „Čtvrtá průmyslová revoluce vede k nebývale rychlému rozvoji nových technologií, v důsledku čehož se zcela mění nejen typy pracovních míst, ale i způsoby práce. Situace, kdy se pracovníci nestačí přizpůsobit změnám na trhu, je pro firemní manažery důvodem k obavám. Podle prognóz bude více než 1,8 miliardy příslušníků mladé generace ohroženo tím, že v měnícím se pracovním prostředí nenajdou zaměstnání.“ Chmurná vyhlídka pro mladou generaci. A co potom starší lidé a osoby v pokročilém věku?
A nakonec jsou lidé zbaveni dokonce i možnosti dosyta se najíst. Například Velká Británie je pátou nejbohatší zemí na světě, přesto v ní panuje částečný hladomor. Čtrnáct milionů lidí v zemi žije pod hranicí chudoby a více než sedm milionů nemá dostatek základního jídla. Hladem trpí čtyři miliony dětí. Přitom předtím, než bylo na Rusko uvaleno více než 11 000 sankcí, dostávali malí Britové ve škole najíst a existovaly programy, díky nimž mohly děti docházet do školní jídelny i o prázdninách, aby se po návratu do školy nemusely potýkat s anémií. Jak jsou potom na tom chudí lidé v zemích, které nejsou tak bohaté jako Británie?
Sláva Ukrajině!
Evropa, Velká Británie, USA – to jsou země, které zahájily sankční válku proti Rusku a nyní utrácejí peníze daňových poplatníků na „pomoc“ Ukrajině. Jejich politické strany ztrácejí své členy a vlády podporu voličů. Kdo by si dříve pomyslel, že jejich válečná předsevzetí se nebudou líbit už ani Evropanům zmasírovaným mediální propagandou? Že společenské protesty budou svázány s nedostatkem potravin, s neschopností vytápět své domovy a s nezaměstnaností, a ne s válečnou situací ve vzdálené neznámé zemi?
Čtěte ZDE: Fraška: Dobytá kolonie předsedá EU? Blahobyt ještě nepřišel - a už mizí v nenávratnu. Přivolá Fiala magickými obřady jídlo, ropu a plyn? Pro Západ jsme a budeme jen Indiáni, kanónenfutr, skládka a montovna. Kdy to pochopíme?
„Stačí se podívat na problémy, jež nyní zuří na Západě. Ty přitom nesouvisejí pouze s přirozeným vývojem ekonomiky a obchodu – tam vždy docházelo k vzestupům a pádům – ale uměle si je vytváří Západ sám,“ řekl v interview ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „To platí i pro sankce, které se neobjevily teprve včera a jejichž cílem je potrestat všechny nepodvolené, podřídit je své vůli a zájmům a ignorovat potřeby všech ostatních.“
Kolik je takových nepodvolených a nespokojených? Jak dlouho je budou moci vlády držet na vodítku tváří v tvář propouštění, zbavování přístřeší, práce a prostředků k obživě? Vždyť hnací silou prosperity nadnárodních korporací byla právě ona dramaticky chudnoucí střední třída. Jenomže pro pochybný „pokrok“, do něhož nás tlačí apologeti „nového normálu“, je potřeba převažující chudina coby zcela nezajištěná vrstva obyvatelstva.
Proto do ní musí spadnout i dosud relativně dobře situovaný občan z degradující střední třídy.
Zdroj.
Tagy článku