Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Goebbelsovská stopa nejen v ČT: Jednání Velké trojky v čínském Šen-čenu jako Jalta č. 2? Kdepak! V Berlíně přece jedná Koalice ochotných! Vítězství je na dosah! Zoufale opisují od německého ministerstva propagandy v roce 1945. Podobnost "čistě náhodná"?

se zamýšlí nad lživým informováním západních médií o schůzce prezidentů Číny, Ruska a USA v čínském Šen-čenu a nachází mnoho zajímavých podobností s nacistickým zpravodajstvím o schůzce velmocí na Jaltě v únoru 1945

Setkání prezidentů Vladimíra Putina, Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu mnozí přirovnávají k Jaltské konferenci z roku 1945. Právem, či neprávem? To ukáže čas. Historické analogie je ovšem důležité vidět v souvislostech.

Na Jaltě si Stalin, Churchill a Roosevelt rozdělovali poválečný svět, a válka přitom ještě zuřila. Hitler a zbytky jeho spojenců měli stále pod kontrolou zhruba osm milionů lidí, ti ovládali přes milion kilometrů čtverečních uprostřed Evropy a zoufale se bránili. Jejich osud byl už přesto jistý a zpečetěný. Německá propaganda to ale viděla jinak.

Od 4. do 11. února probíhala na Krymu Jaltská konference a její účastníci kreslili do mapy Třetí říše nové hranice. Berlín v týchž dnech hýřil optimismem: Frontové zpravodajství hlásilo úspěšnou obranu u Kostrzyna, v Pomořansku a v Alsasku. Němce potěšilo letecké eso Hans-Ulrich Rudel: ve své stíhačce prý za jediný den zničil 11 nepřátelských tanků.

Německý filmový týdeník z 10. února 1945 přinášel jednu dobrou zprávu za druhou: bojovní Němci porážejí nepřítele a operace „Konrad“, která měla vyprostit obklíčenou budapešťskou posádku, slaví úspěchy (ve skutečnosti ztroskotala už o tři týdny dřív).

Goebbelsovská propaganda 

Ministr propagandy Joseph Goebbels pak 11. února otiskl v týdeníku Das Reich článek „Národ v obraně“ a vzkazoval v něm: „Okusili jsme válku v celé její hořkosti, a proto zvítězíme. Věříme tomu dnes víc než kdykoli předtím.“ „Čím je nám hůř, tím fanatičtěji bojujeme a pracujeme. Nastal čas silných srdcí.“ „Válce se nepodvolíme – to ona se bude muset podvolit nám. Tak jsme se rozhodli a na tom se nic nezmění.“ „Už víme, kdo si zaslouží největší slávu a obdiv světa. Nikdy se nebudeme muset před nikým stydět.“

3 000 LET V EXTRAKTU: ZDALEKA NE JEN KVŮLI CHŘIPCE!

 

Daniel Fiala se vrátil z další objevné cesty po Číně. Získal nejen další zkušenosti z největší světové líhně zázračných hub, ale navštívil i tamní prastarou lékárnu a centra, kde se exktrakty z hub izolují. A přivezl protiproudařům i něco podivuhodných ukázek – a jedno překvapení.

Dále tak rozšířil naše možnosti sebeobrany při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob skrze extrakty uložené v medu. Ale ne jen o tom si bude dnes povídat s Petrem Hájkem. Současná Čína totiž nabízí i mnoho dalších rovin, z nichž by se nemocný západní svět měl poučit.

Sledujte již dnes, v pátek 20. listopadu od 18:00 hodin či kdykoli poté!

Téhož dne vystoupil ve svém pořadu Tady Německo, vysílaném do Británie, německý propagandista angloirského původu William Joyce, přezdívaný Lord Haf-Haf. Jednání v Jaltě podle něj ztroskotala a USA s Británií stojí na pokraji přerušení vztahů se Sovětským svazem. A tam se v téže chvíli podepisoval závěrečný protokol konference.

Mějme to na paměti, až budeme v západním tisku číst smyšlenky o tom, jak se Putin, Trump a Si Ťin-pching nedohodli.

Skřípení zubů

List Financial Times se přesně v tomtéž duchu pokouší vysvětlit, proč prý návrat Ruska do velké politiky nic neznamená. Britský list otiskl provokativní článek o projevu Vladimira Putina na podnikatelském fóru APEC v Šen-čenu, den před jeho schůzkou se Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem. Zajímavé na něm ale není ani tak shrnutí ruského postoje jako spíš úhel pohledu, který list nabízí.

Čína tu figuruje jako samostatné centrum hospodářské přitažlivosti. USA jsou jejím hlavním strategickým soupeřem a Čína s nimi musí vyjednávat. Rusku připadá třetí role: velmoci, která se cítí ukřivděná Západem a čínský úspěch chce využít, aby získala zpět mezinárodní vliv.

Zní to složitě. Financial Times ale musí čtenáři vysvětlit událost, která se jen těžko vejde do západního pohledu na svět. Zvlášť do toho, jaký převládá v posledních letech. Celé čtyři roky se západní propaganda pokoušela vytlačit Rusko z mezinárodní ekonomiky i politiky. Sankce měly omezit jeho možnosti, diplomatická izolace mu zase měla upřít největší zemi světa právo spoluurčovat budoucí mezinárodní pořádek. Klíčová rozhodnutí měla vznikat bez Moskvy.


ZDRAVÍ PRO NEPODVOLENÉ: BEZ MOLEKULY CHEMICKÝCH JEDŮ!

Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v podzimních a zimních měsících a krizích všeho druhu?

Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.

A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, nepodvolená rodino!

Vytvořit bezplatný účet BEWIT

Teď Vladimir Putin vystupuje před mezinárodním podnikatelským fórem a jedná s nejvyššími představiteli dvou největších ekonomik světa. Na stole bylo mnohem víc než jen ukrajinský konflikt. Ruskou účast na rozhovorech zatajit nelze, nezbývá tedy než změnit její politický význam.

Nejde prý o návrat Ruska mezi velmoci, které mají slovo při určování světových pravidel. Moskva jen chce přes čínskou platformu prosadit vlastní iniciativy. Odtud ten příznačný důraz na Velké euroasijské partnerství jako na protizápadní projekt. Iniciativa přitom existuje už od roku 2016 a původně počítala se širokou hospodářskou spoluprací, a to včetně Evropy.

Zděšení globalistů z výsledků nové Jalty

Uznat Rusko za spolutvůrce nového světového pořádku znamená přiznat neúspěch dosavadní strategie, která ho měla vyloučit. Pak bude třeba přehodnotit nejen vztahy s Moskvou, ale i vlastní představu o tom, kdo smí určovat pravidla. A hledat viníky tohoto nezdaru.

To ale není všechno. Západ a Evropa vložily do dlouholeté izolace Ruska stovky miliard eur. A jak se ukazuje, jejím hlavním výsledkem není vyřazení Moskvy z velké hry, nýbrž postupné vyřazování samotné Evropy z jednání o její vlastní budoucnosti.

Je tu ještě jedna věc. Nový systém mezinárodních vztahů nemusí nutně stát proti Západu. Pro Evropu a část amerických elit je mnohem nepříjemnější jiná vyhlídka. Washington, Peking a Moskva spolu mohou začít jednat, podle vlastních zájmů, a ne podle dosavadních ideologických závazků. To ve svém komentáři k jednání Velké trojky zmínila i politoložka a ředitelka Institutu mezinárodních politických a ekonomických strategií Jelena Paninová.

Korunu západnímu Goebbelsovkému zpravodajství o jednání Velké trojky nasadila americká CNN která přišla s titulkem: „Oslabený Trump se setkává s nepřáteli, které považuje za přátele“. A aby nebylo pochyb v premise bidenovská CNN dodala: „Prezidenti se s vůdci nepřátelských zemí scházejí běžně. Trumpova setkání s autoritářskými vůdci ale působí zvláštně, chová se k nim totiž jako k přátelům“.

Zdroj

ČT ve stopách Goebbelse

Podle stejného goebbelsovkého klíče postupuje i Česká televize (stále ještě placená z našich nedobrovolných daní) v čele většiny mediálního korporátu: Historická schůzka prý nebude mít na vývoj ve světě žádný vliv, Vladimír Putin se tam jen tak nějak „vetřel“ jako nechtěný přívažek. 

Komentátoři v České televizi, stejně jako na Primě či na Nově se snažili vyvolat dojem, že tou skutečnou událostí je – narychlo, jen „shodou okolností“ na dny jednání v Číně svolaný – berlínský summit Koalice ochotných.

V Berlíně se prý rozhoduje o osudu Evropy, zatímco jednání tří velmocí v čínském Šen-čenu je jen nedůležitým odleskem setkání těchto podporovatelů kyjevské nacistické junty. Ta ve válce Západu (teď už v podstatě jen evropského) proti Rusku pochopitelně vítězí, čehož jasným dokladem je báječný útok na Kerčský most.

Německá 4. říše s názvem Evropská unie prostě vůbec není před zhroucením – politickým, hospodářským a finančním. Naopak skvěle prosperuje a do války s Ruskem teď vloží ještě víc peněz a zbraní – bez ohledu na to, že už ani jedno ani druhé nemá. A tradičně si hlavní slovo válečníků a vyděračů bere před blížícím se pádem Merzův Berlín. 

Podoba zpravodajství s informováním o průběhu Jaltské konference v únoru 1945 německou propagandou je víc než jen krásou nechtěného. Ukazuje na podstatu zápasu, který se ve skutečnosti neodehrává jen na ukrajinské frontě v prohrané válce s Ruskem, ale především uvnitř států bruselského protektorátu.

Jalta číslo 2 – a od Goebbelse „opsané“ metody propagandistické válečnické žumpy německé „unie“– o tom referují více, než vlastní výsledky jednání tří světových velmocí, o nichž se zatím můžeme jen dohadovat.