Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Úder na krymský most: Stáli za útokem Britové? Byla to provokace "na druhou" - vůči Moskvě i Washingtonu. Před schůzkou Velké trojky v Číně, z níž mají evropští válečníci hrůzu. Jak odpoví Rusko? Přichází v úvahu i jaderný "test"? Kostky jsou vrženy

přináší slovenský komentář ke včerejšímu útoku na Kerčský most a jeho důsledkům pro další eskalaci války Západu proti Rusku na Ukrajině, které mohou být i fatální

Útok na Krymský most byl od začátku války třetím skutečně účinným. Po říjnu 2022 a červenci 2023, zároveň nejničivějším. Zřítil se jeden z oblouků mostu a celý úsek silniční části. Za tak ničivým účinkem stojí zjevně nejen drony, ale i rakety.

Podle zveřejněných záběrů útok někdo řídil v reálném čase. Na ruských vojenských kanálech se probírají dvě verze. Podle první je naváděl Starlink/Starshield. Pozoruhodné je v té souvislosti, co tvrdí Kyjev: Spojené státy minulý týden omezily nad obsazenými ukrajinskými územími rychlost satelitních systémů na 161 km/h.

Stáli za útokem Britové?

Američané se patrně dozvěděli o plánu zaútočit s pomocí těchto systémů raketami na Krymský most, a proto rychlost omezili. Stejně dobře si ale Kyjev mohl, jako už několikrát předtím, vymoci zrušení omezení přes tu část Trumpovy administrativy, která odmítala kompromisy s Ruskem, a teprve pak udeřit (i když to je málo pravděpodobné, pozn. PP).

Druhou verzí je „britská stopa“. Omezení rychlosti Starlinku/Starshieldu podle ní zůstalo v platnosti, s naváděním ale pomohli Britové. K útokům posloužily upravené střely s plochou dráhou letu Storm Shadow dodané Británií (ukrajinské kanály ovšem píšou o střelách Flamingo) a k cíli je vedl britský špionážní letoun pro rádiový a elektronický průzkum, který v posledních dnech létal poblíž Krymu nad Černým mořem.

Ukrajinské úřady útok vydávají za odvetu na ruské údery na mosty v Kyjevě a dalších městech. A také za prostředek, jak „donutit Moskvu k příměří“ (energetickému, námořnímu nebo úplnému). V Kyjevě, Evropě i USA zároveň zesílí hlasy těch, kdo odmítají konec války, kompromisy s Ruskem a chtějí bojovat dál.

Přežít zimu?

Jejich úvaha je prostá: „Stačí přežít zimu a vydržet do jara, a pak se Rusko pod našimi údery zřítí jako Krymský most.“ Znovu se tak objevují podobné nálady, jaké panovaly na začátku a v polovině letošního léta, kdy Ukrajinci útočili na ropné rafinerie, sklady internetového obchodu Wildberries, zásobování po pozemním koridoru na Krym a ruskou lodní dopravu během Zelenského „čtyřicetidenní kampaně“.

Připomeňme si, že tyto nálady, převládaly, dokud Rusko svými údery nezastavilo lodní dopravu do ukrajinských přístavů a nezačalo ve velkém ničit ukrajinská logistická centra a průmyslové podniky.

Jaká bude odpověď?

Stejně jako letní útoky kyjevské armády ani úder na krymský most samozřejmě Rusko k žádným ústupkům nedonutí. Škody jsou nepochybně bolestivé - a to nejen propagandisticky a politicky, ale i čistě prakticky: Zásobování Krymu se zkomplikuje.

Smrtelné však nejsou. Pozemní koridor dál funguje, i když na něj Ukrajinci útočí. Moskva zareaguje nejspíš stejně jako dřív. Obviní Kyjev ze snahy „zmařit vyjednávání“ a slíbí nějakou „tvrdou odvetu“.

15. a 17. LISTOPAD: CO NA TO ŘÍKÁTE, KATEŘINO?

Máme za sebou nejen chvilkařský mejdan (který by se tak rád změnil v Majdan) na Letné, ale také každoroční „zostřené oslavy“ státního převratu, jejž mystifikátoři z politického a mediálního korporátu dál usilovně nazývají „sametovkou“. Pokus o přepsání výsledků posledních všeobecných voleb ale vyzněl naprázdno. Nebo ne?

Petr Hájek o této zdejší specialitě bude před kamerami Protiproudu mluvit s europoslankyní a bývalou předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou. Sledujte již dnes, ve středu 18. 11. v 18:00 hodin - nebo kdykoliv poté!

Sledujte zde

Jak ukázaly události z konce léta, Moskva má na stupňování úderů dost sil. Může ale také prostě dál dělat to, co už dělá: Systematicky útočit na mosty, energetiku a všechno ostatní. Jen to teď bude vydávat za „odvetu“ za Krymský most. Jenže každý pokus „donutit“ Rusko k míru nikoli kompromisy, ale naopak zvýšeným tlakem, v zásadě naráží na tentýž problém jako dřív:

Rusko má největší jaderný arzenál na světě. A pokud skutečně utrží údery, které Kreml vyhodnotí jako kritické pro svou schopnost pokračovat ve válce, odpovědí nemusí být souhlas s ukončením bojů, ale – podle aktualizované jaderné doktríny –  použití těchto totálních zbraní proti Ukrajině, a možná i mimo ni. Výzvy k tomu ostatně v Moskvě zaznívají pravidelně.

Měl to být útok na Jaltu č. 2?

Most se stal terčem právě teď patrně i proto, že útočníci chtěli Putinovi pokazit dojem z blížící se schůzky s Trumpem a Si Ťin-pchingem. Světová média ji už nyní líčí jako „triumf Kremlu“ a symbol definitivního krachu snah izolovat Rusko. Ani tohle ovšem ochotu Moskvy ke kompromisům neposílí.

Útok navíc možná sledoval ještě jeden cíl. Pokud se při něm opravdu uplatnily americké satelitní systémy, mohl mít za úkol zhoršit vztahy mezi Putinem a Trumpem a dodat nové argumenty silám v Kremlu, podle nichž nemá smysl s americkým prezidentem o čemkoli jednat.


Krize před výbuchem: Další vlna znehodnocení peněz je už za dveřmi. Inflace opět začíná růst i u nás. Trend je jasný: Chtějí nás znovu obrat

Pokud se chcete vyhnout znehodnocení peněz inflací, která především válkou v Íránu, energetickou drahotou a sociálními výbuchy v západní Evropě brzy opět nabere divoké tempo, známe jeden bezpečný přístav:

Napište svoje telefonní číslo na email zlato@protiproud.info - a budete vědět vše, co potřebujete. A navíc pomůžete nejen sobě, ale i Protiproudu!

Sledujte zde

Tak aby převládl názor, že fakticky o ničem nerozhoduje a nedokáže splnit co slibuje, ohledně podmínek konce války. Z toho plyne: Proč s Američany o válce na Ukrajině vůbec jednat? Je třeba od jednacího stolu odejít a pořádně za sebou prásknout dveřmi. 

Iluze oslabení Ruska

Pokud však Moskva odhalí „britskou stopu“, tedy verzi, podle níž most zasáhly rakety Londýna naváděné britským letadlem, mohou se ozvat výzvy k rázným krokům přímo proti Británii. Ani to, mírně řečeno, vyjednávání neusnadní.

Vůbec však není jisté, že by Rusové kvůli útoku na krymský most odstoupili od jednání nebo začali proti Západu podnikat radikální kroky. Přinejmenším do schůzky Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga. Dialog s USA a Trumpem má pro Moskvu zatím smysl tak jako tak, protože Washington má stále dostatečné páky zatlačit na Kyjev a Evropu a přiměje je k ústupkům.

Jiná věc je, že kyjevský režim a jeho západní podporovatelé se budou útokem ohánět jako důkazem, že se Rusku nemá v ničem ustupovat a je třeba „dál bojovat a vyvíjet tlak“. Jakékoli řešení, které by mohlo válku v dohledné době zastavit, tím bude ještě těžší najít.

Před schůzkou Velké trojky

Rozhodující přitom už nebude ani tak postoj Trumpa, Witkoffa a Kushnera, kteří budou kompromisy hájit i po útoku na most, jako spíš postoj Evropanů a americké Demokratické strany, která brzy převezme kontrolu nad Kongresem.


JASNÁ VOLBA PRO NEPODVOLENÉ: ZDE!

Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v podzimních a zimních měsících a krizích všeho druhu?

Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.

A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, nepodvolená rodino!

Vytvořit bezplatný účet BEWIT

Uvidí ve zříceném úseku krymského mostu signál, že „Rusko je slabší než kdy dřív, a místo dohod s ním je třeba ho donutit přijmout podmínky konce války“? Nebo zaujmou pružnější postoj a zohlední rizika, která by prodloužení války přineslo Evropě i celému Západu? Zvlášť pokud Moskva oznámí, že za útokem stojí Británie nebo jiná západní země.

Kyjev zaútočil na Krymský most, aby Putina před summitem s Trumpem a Si Ťin-pchingem v Číně postavil do nepříjemné pozice, píše s odvoláním na ukrajinské zdroje britský list The Times. „Naplánovali jsme to jako symbolické gesto před schůzkou Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga. Chtěli jsme ukázat, že Putin je slabý,“ řekl listu ukrajinský důstojník, který se na operaci podílel.

Útok měl podle něj také prokázat, že Ukrajina zvládne podobné operace i bez amerických komunikačních systémů Starlink a Starshield, jejichž používání USA nedávno omezily. „Američané se snažili ochromit naše spojení, abychom takové operace nemohli provádět. Tahle mise ale dokázala, že umíme vytvořit vlastní kanály pro předávání rádiových signálů,“ uvedl důstojník.

Ukrajinská armáda podle něj poprvé nasadila drony jako přenašeče videosignálu pro rakety, které díky tomu zasáhly přesně vybraná místa na mostě. „Ukázali jsme, že takové operace zvládneme i bez Starlinku,“ dodal. Jaký spojovací systém Ukrajinci místo Starlinku použili, pochopitelně neupřesnil.

Ruská odveta nepochybně přijde. Kdy, v jaké podobě a koho do ní zahrne, nám napoví o možném konci válčení více než jakýkoli „test“ Západu předtím.

Zdroj