Kde by mohla vzplanout zničující válka?
Američtí politici a novináři v takové chvíli hned jmenují Tchajwanský průliv, demilitarizované pásmo mezi Severní a Jižní Koreou a několik věčných ohnisek napětí na Blízkém východě. Kvůli Ukrajině a dalším sporům se však pokazily vztahy NATO s Ruskem – a nebezpečná místa tak přibyla i v Evropě. Takové napětí tu nebylo od konce studené války a rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Kaliningrad? Použijeme i atomovky…
Sousední země i zbytek světa pochopitelně nejvíc sledují frontu, kde se ruská vojska střetávají s ukrajinskými nastrčenci NATO. Nejnebezpečnější rozbuškou otevřené války mezi NATO a Ruskem je ale Kaliningrad – silně opevněná ruská enkláva u Baltského moře. K moři sice přístup má, jinak ho ale svírají dva členové NATO: Polsko na jihu a Litva na severu a východě. Rusko i NATO v okolí často pořádají vojenská cvičení a napětí pokaždé prudce vyskočí.
Brent Goff z Deutsche Welle trefně poznamenává, že poloha Kaliningradu z něj „dělá pro Rusko strategicky cenné území – a zároveň místo, které by při přímém střetu s NATO mohlo být zranitelné“. Strategický význam enklávy však pro Kreml možná převáží obavy z její zranitelnosti. V Kaliningradu sídlí velitelství Baltské flotily a jsou tu rozmístěny jaderné rakety středního doletu i nejmodernější bojová letadla, jaká Rusko má.
Vleklá strategická hra o nervy se na konci září 2026 vyostřila jako nikdy předtím. Ruský prezident Vladimir Putin varoval: bude-li Kaliningrad podle Moskvy přímo napaden, Rusko nasadí všechny zbraně, jaké má. Putin přitom trval na tom, že Moskva „nikomu nevyhrožuje“ – jen odpovídá na nedávné výroky západních politiků, podle nichž se NATO chystá na válku v roce 2029 nebo 2030.
Obzvlášť podstatné bylo, co všechno ruští představitelé zřejmě považují za přímý útok. Celý předchozí týden obviňovali NATO z příprav na blokádu Kaliningradu a varovali: kdyby se Západ pokusil odříznout enklávu od zbytku Ruska, Moskva by byla ochotná sáhnout i po jaderných zbraních.
Západ plný nebezpečných šílenců
Představitelé NATO obvykle veřejně líčí ruskou vojenskou přítomnost v Kaliningradu jako zlověstnou hrozbu pro sousední země. Takový výklad je ale přitažený za vlasy. Úspěšná ofenziva z enklávy je rozhodně méně pravděpodobná než útok okolních států NATO na enklávu z několika stran naráz. Západní politici i protiruští jestřábi se ostatně otevřeně chlubí vojenskou převahou Aliance přímo v regionu.
Anatol Lieven, ředitel Euroasijského programu Quincyho institutu pro odpovědné státnictví, upozorňuje: američtí a další natovští politici musí brát výstrahy Moskvy vážněji. „Prezident Vladimir Putin a ruská vláda nedávno prohlásili, že pokud NATO zablokuje Kaliningrad, Rusko v případě nutnosti odpoví jadernými zbraněmi; každý příslušník ruských elit, s nímž jsem mluvil, mi řekl totéž. Generální tajemník NATO Mark Rutte na to s pošklebnou, nafoukanou lehkovážností – svým typickým poznávacím znamením – odpověděl, že to ‚nebere vážně'.“

Krize před výbuchem: Další vlna znehodnocení peněz je už za dveřmi. Inflace opět začíná růst i u nás. Trend je jasný: Chtějí nás znovu obrat
Pokud se chcete vyhnout znehodnocení peněz inflací, která především válkou v Íránu, energetickou drahotou a sociálními výbuchy v západní Evropě brzy opět nabere divoké tempo, známe jeden bezpečný přístav:
Napište svoje telefonní číslo na email zlato@protiproud.info - a budete vědět vše, co potřebujete. A navíc pomůžete nejen sobě, ale i Protiproudu!
Rutteho postoj je opravdu lehkomyslný a nezodpovědný. A navíc paradoxní: Rutte i další západní politici přece opakovaně prohlašují, že NATO bude bránit „každou píď“ svého území. Proč by si tedy měli myslet, že Rusko bude své území bránit méně zarputile?
Válečným aktem NATO proti Ruské federaci by byla už samotná blokáda Kaliningradu, natož vojenský útok. Washington i evropské vlády musí hledat cesty, jak stávající ohniska tlumit a napětí s Moskvou zmírnit – a ne vymýšlet další způsoby, jak Rusko provokovat.
„Mohlo by se zdát, že státy NATO přece nemohou být tak šílené, aby se blokádou Kaliningradu vystavily strašlivému riziku. Ve skutečnosti ale už dvakrát přišly s návrhy, které k tomu směřovaly,“ připomíná Lieven. V letech 2022 a 2025 s nimi sice přišly jednotlivé členské státy, ne Aliance jako celek, i tak ale obě epizody prozrazují znepokojivé smýšlení.
Představitelé USA a NATO by se měli zamyslet nad jednou důležitou kapitolou nedávných dějin a položit si zásadní otázku: použili by Washington a jeho spojenci za studené války sílu, aby uhájili svou enklávu v Západním Berlíně? Většina znalců historie soudí, že ano – a to i přes nebezpečí širší, strašlivě ničivé války.
Dnešní generace odborníků by měla počítat s tím, že Putinova vláda by stejně tak odrazila útok na kaliningradskou enklávu – vždyť pro bezpečnost a geostrategické zájmy Ruska znamená ještě víc.