Dilema dosud svobodného východoevropského státu: Vladimir Iljič Putin či José Vissarionovič Barroso?
Jan Sedláček komentuje poslední týdny na Ukrajině a zamýšlí se nad tím, zda nemá tato země nakročeno ke zcela specifické „diktatuře proletariátu“
Před pár dny odmítli ukrajinští představitelé podepsat asociační dohodu s EU, což některé ukrajinské občany rozzuřilo natolik, že začali demonstrovat. Protesty se nakonec rozrostly tak, že proti nim musela zakročit i policie. Tento konflikt se posléze stal široce diskutovanou mediální událostí. Co to má znamenat doopravdy?
Základní problém vidím ve způsobu, jakým média tuto kauzu vykládají. Podle nich panuje na Ukrajině nedemokratický režim, jehož skutečným vládcem je Vladimir Putin. Ukrajinci se proti tomu údajně masově bouří a chtějí se dostat do EU, která jim má přinést svobodu, demokracii a prosperitu. Tolik mediální verze.
Nemůžu si pomoci, ale pokaždé, když tohle čtu v novinách nebo slyším v televizi, začne mi připadat, že je tento výklad silně tendenční. Ostatně, média zde hájí převážně zájmy eurohujerů, takže není divu, že se od nich neustále dozvídáme klišé EU = dobro a Putin = zlo. Některé alternativní zdroje navíc uvádějí, že počet demonstrantů je až o řád menší, než jaký se z médií dozvídáme. Korunu tomu nasadilo Rudé iDnes, když označilo prounijní demonstranty za nacionalisty. Jak může být nacionalistou někdo, kdo podporuje mezinárodní organizaci, která postupně likviduje národní státy? To mi tedy rozum nebere. Buď jde o hloupý omyl jednoho redaktora, nebo o plíživý nástup orwellovského doublethinku.
Nedemokratický kolos
Tak či onak, Ukrajina stojí na rozcestí. Buď zůstane de iure suverénním státem, ve kterém však má de facto velký vliv Rusko, nebo se připojí do socialistického svazu, ve kterém zanikne její státnost i demokratické principy. Skutečně Sofiina volba. Samozřejmě, ideální by bylo, kdyby se Ukrajina stala zcela svrchovaným demokratickým státem. Avšak vzhledem k současné mezinárodní situaci zůstává tato možnost jen utopií. Je prakticky jisté, že se bude muset uskutečnit jedna z výše popsaných možností. A jsem přesvědčen, že Ukrajinci dopadnou lépe, pokud si zvolí první možnost.
Rozhodně nejsem žádným rusofilem a nechci glorifikovat Putinův ani Janukovyčův režim. Připouštím, že na Ukrajině není úplná demokracie a že zde má Putin určitý vliv, který nemusí být vždy pozitivní. Na druhou stranu si však nemyslím, že by se tento stav nějak zlepšil, pokud by Ukrajina vstoupila do EU. Právě EU se stává socialistickým kolosem, který potlačuje jak demokracii, tak svobodu. Z tohoto důvodu bude pro Ukrajince stále ještě lepší, když jim bude vládnout Vladimir Putin než José Barroso. Ostatně, ke komu se tito dva politici dají přirovnat, říkám v nadpisu článku.
Vše je opačně
Často slýchám názor, že EU je stále ještě menším zlem než putinovské Rusko. Tak se ptám: V čem je Rusko o tolik horší než EU? Nebo spíše: Je v Rusku skutečně nesvobodnější režim než v Evropské unii?
Chystá snad Rusko plošné šmírování všech svých občanů na každém kroku? Plánuje snad Putin, že dá každému řidiči do auta povinně štěnici? Hodlá snad ruská vláda kriminalizaci každého, kdo se nevhodně zmíní o muslimech či feministkách? Opravte mě, pokud se mýlím, ale pokud vím, nic podobného v Rusku nechystají. Na rozdíl od EU, kde se všechna tato masivní omezování svobody zřejmě již brzy stanou skutečností.
Ještě před čtvrtstoletím bylo Rusko symbolem socialistické diktatury a západní Evropa symbolem relativní svobody. Nyní se tento stav v podstatě přepóloval. Západní Evropa se propadá do bolševického socialismu takovou mírou, že proti ní se stává i Rusko, které se již socialismu zbavilo, částečnou nadějí. Jde však o to, zda to Ukrajina pochopí, nebo zda se dá zlákat europropagandou a podepíše asociační dohodu s EU. Lze si představit, že druhou z těchto možností by popsala mainstreamová média již za pár let zhruba takto:
,,Pracující lid Ukrajiny svrhne nenáviděné imperialisty včetně Janukovyče a za zpěvu Beethovenovy Internacionály se nadšeně spojí s proletáři z dalších zemí EU. Pod vedením soudruha Barrosa vykročí vstříc světlým zítřkům a věčnému blahobytu…“
Béčková sci-fi? To ať posoudí každý sám.
Tagy článku