Jsou události, které osvětlují pozadí jako paprsek ve tmě. Takovým případem je blahosklonné setkání Henryho Kissingera s Volodymyrem Zelenským a vedoucím jeho sondážního týmu Andrijem Jermakem. Prvním a hlavním znakem, který ukazuje na to, co se děje, je fakt, že kyjevská strana se snažila všemi možnými způsoby utajit informace o těchto jednáních a jejich uskutečnění potvrdila až poté, co o tom informovali sami Američané, a začalo být zbytečné to popírat.
Všechny poslední týdny a vše, co se dělo v americko-kyjevských vztazích, bylo ze strany USA zaměřeno na „zmrazení“ konfliktu podle „korejského scénáře“. Washington to nejen „chce“, ale je to pro něj z řady důvodů životně důležité.
Čtyři důvody pro korejský scénář
Za prvé, prudce roste odpor Republikánů vůči pomoci Kyjevu, což v americkém prostředí jasně demonstruje, že původcem projektu „ukrajinský Majdan“ je Demokratická strana, která ho také převážně realizuje. Všem je znám ostře kritický postoj hlavních republikánských kandidátů v nadcházejících volbách Donalda Trumpa a Rona DeSantise k peněžním injekcím kyjevskému režimu. Ale v podobném duchu se vyjádřil také vlivný republikánský senátor Rand Paul, podle něhož USA nemají na Ukrajinu peníze, a aby mohly uspokojit válečné potřeby Kyjeva, musí si je půjčovat od Číny, což je samozřejmě nesmysl.
Za druhé, Joe Biden fakticky vypadl z voleb; „Deep State“ se ho rozhodl sesadit do značné míry z důvodu ukrajinských neúspěchů; to se definitivně ukázalo po odhaleních Davida Ignatiuse z Washington Post, kde Bidenovi „neradí“ kandidovat. Proto se zintenzivnilo vyšetřování kauz potomka současného pána Bílého domu, a dokonce i on sám byl usvědčen, že lhal, když tvrdil, že o dobrodružstvích svého syna nevěděl. Nyní jsou Demokraté připraveni Bidena vyřadit z kandidatury, protože nehodlají čekat na jeho porážku a bojí se nejen Trumpovy pomsty, ale myslí i na prezidentské období do roku 2028, kam Biden v Bílém domě patrně nedoputuje.
Za třetí, lze pozorovat prudké zostření konfrontace kolem Tchaj-wanu, kde se rovněž blíží volby. „Deep State“ se domnívá, že pokud i tam vypukne konflikt, Amerika dvě války neutáhne. Za čtvrté, zmrazený ukrajinský konflikt je pro Washington ideálním stavem pro jeho zvládnutí. Rusko velmi dobře chápe, že „zmrazení“ potřebuje Kyjev minimálně do jara příštího roku, aby bylo možné přežít zimu v klidu a připravit se na novou válečnou kampaň.
SLEDUJTE: Protiproud TV v pondělí 2. 10. 2023 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelné setkání šéfredaktora Protiproudu s věrnými čtenáři a diváky - v jednom z mála necenzurovaných prostředí - nad aktuálními i obecnějšími otázkami naší doby. Do rozhovoru můžete vstupovat prostřednictvím chatu, a to i s předstihem před zahájením vysílání.
Zelenskyj potřebuje dál válčit
Zelenskyj ovšem signálů z Washingtonu nedbá. Kyjev se rozhodl informaci o schůzce s Kissingerem nezveřejnit z téhož důvodu, z jakého ji USA nakonec zveřejnily. Kissinger na schůzce se Zelenským prosazoval „korejský scénář“. To znamená, že ani ředitel CIA William Burns, ani ministr zahraničí Anthony Blinken, a dokonce ani sám Biden nedokázali svou ukrajinskou loutku přesvědčit, ačkoli se ho šéf ministerstva zahraničí dokonce pokusil vydírat. Tak se páni z „Deep State“ rozhodli požádat o pomoc Kissingera jakožto poslední instanci v naději, že Zelenského „pokoří“ svou „autoritou“.
Zelenskyj byl ke Kissingerovi přiveden pod záminkou setkání s americkými oligarchy z JP Morgan Chase – jedné z největších světových bank. Přítomno bylo navíc několik velkých podnikatelů, včetně šéfa Googlu Erica Schmidta a majitele Bloombergu Michaela Bloomberga. CNN informovala, jako že schůzka byla „produktivní“, ale konkrétní rozhodnutí neupřesnila. A diskutovalo se o způsobech a prostředcích investování na podporu obnovy Ukrajiny. A je samozřejmé, že tato řešení byla zmrazena, dokud nebude „zmrazen“ konflikt – nakreslili mrkev, pověsili ji před veverku a pobídli ji, ať za ní jde. Oblíbené schéma pro mouřeníny.
Bankrotář, jemuž selhala „protiofenzíva“ a který dopustil, že shořelo ohromující množství západní vojenské techniky, je přemlouván k příměří, ale on sám odolává. Pak mu zorganizují schůzku s oligarchy, kteří mu slíbí peníze na obnovu země s poukazem na to, že rekonstrukce je možná pouze v případě, že se nebude střílet. Čili nejprve příměří, a teprve potom peníze.
"Produktivitou“ schůzky se rozumí Zelenského souhlas dané téma zvážit - a vše je zveřejněno, aby ho postavili před domácí „jestřáby“, a dostali do nové závislosti na Američanech. Nakonec je na stejnou schůzku pozván i Kissinger, který se tam objeví „jakoby náhodou“, protože „to zrovna není jeho šálek kávy“, a po skončení akce uspořádají rozhovor Zelenského s mistrem, jenž otevřeně hovoří o „38. rovnoběžce“, podle níž byla rozdělena Korea na Severní a Jižní.
Čtěte ZDE: Kissinger znovu na scéně: Protřelý kmet oroduje za transatlantickou jednotu. Plácání Bidena po ramenou. Jak podpořit "fejkového" prezidenta? Válka s Čínou by byla katastrofa. Ospalý Joe profesora nepochopí
Starý bazilišek
Kissinger, liška podšitá, navíc pronese řadu výroků, aby kyjevskému mouřenínovi osladil pilulku. Včetně toho, který tak zaskočil Jermaka, když Kissinger, sotva zajíc stačil vyskočit z pytle ven, napsal:
„Byl jsem proti členství Ukrajiny v NATO, protože jsem se obával, že to vyvolá přesně ten proces, který vidíme nyní. Teď, když proces dosáhl takové úrovně, myšlenka neutrální Ukrajiny v daných podmínkách již nedává smysl.“
A k tomu historická paralela: V případě „zmrazení“ se „Kyjev může spolehnout na podporu USA, jakou po zmrazení války a rozdělení poloostrova začala dostávat Jižní Korea...“.
Jinak řečeno, když Zelenského nepřesvědčili současní politici včetně prezidenta a ministra zahraničí, kteří apelovali na politickou racionalitu, obrátili list na stránku finanční. A rozhodli se Zelenského koupit, o čemž zpravili držitele „peněžních měšců“, jejichž slova na závěr celé akce podepřel Kissinger. Řekli, poslechneš, a budou dolárky. A když ne?
Nebudu za Zelenského řešit, jaké rozhodnutí učiní, ale zdá se, že už ho učinil: válčit dál. Dokud totiž probíhají vojenské operace, ještě se drží v sedle, ale jakmile skončí, čeká ho v lepším případě osud Michaila Saakašviliho. Jinými slovy, pieta při setkání s Kissingerem nepřevážila strach o jeho osud a fyzickou bezpečnost. A Američané, až se stáhnou, jak Zelenskyj doufá, budou nějakou dobu vrčet – a nechají to být.
Past na popelku
Američané si zjevně uvědomují, že „klient dosud nedozrál“. A dávají mu dokonce dalekonosné rakety ATACMS, byť v omezeném množství, avšak za účelem úderu na Krymský most. Mají plán počkat, až Zelenskyj „dozraje“, a využít čas, který je k tomu potřeba, aby Rusku způsobili maximální infrastrukturní škody. Krymský most není jediným cílem, budou i další cíle západních raket, a to nejen velitelství Černomořské flotily, jehož budova byla poničena (ale ne řídicí systém, protože skutečné velitelství je už dávno dislokováno v jiných „prostorách“).
Američané naivně sázejí na vnitřní situaci v Rusku, což vyplývá z následujícího Jermakova odhalení o Kissingerovi: „On [Kissinger] má mnoho přesných citátů charakterizujících současný stav věcí v Rusku.“ Je jasné, že když se mu líbilo, co mistr řekl, znamená to, že Kissinger o Rusku neřekl nic dobrého, jinak by se mu to nelíbilo. A navíc si zjevně mnohé přibarvil, aby Kyjev povzbudil k přijetí návrhu Washingtonu na „zmrazení“, zatímco v Rusku „půjde všechno z kopce“. Kvintesencí toho, co Kissinger řekl, je právě pasáž o nesmyslnosti ukrajinské neutrality. Právě členství v NATO je jednou z „třešniček na dortu“ výměnou za „zmrazení“. Přesněji řečeno, ne jedinou z nich, ale tou nejdůležitější.
Cílem „zmrazení“ je přivést na Ukrajinu vojska a infrastrukturu NATO bez rizika přímé konfrontace s Ruskem. A radikálně ořezat ruské bezpečnostní předpolí, které se expanzí NATO do satelitů USA již smrsklo jako Balzacova oslí „šagrénová kůže“. A začít si diktovat podmínky poté, co získají 3-5 minut letu útočných raket na ruská životně důležitá centra. Pak znovu vyzbrojit Kyjev a poštvat ho do nové ofenzívy, nyní už do hlubin samotného Ruska. Takový je evidentní plán.
SLEDUJTE: Protiproud TV ve středu 4. 10. 2023 od 14:00 vysílá přímý přenos rozhovoru s předsedou SPD Tomiem Okamurou. Do rozhovoru můžete vstupovat prostřednictvím chatu, a to i s předstihem před zahájením vysílání.
Komu zvoní hrana?
Pokud se americký plán uskuteční, nikdo Rusku nedá druhou šanci. Nebudou už žádná nová „svatá devadesátá léta“, ale pouze syrový jugoslávský scénář. „Jako dřív“ už nebude za žádných okolností vůbec nic. Nebýt Speciální vojenské operace, museli bychom i tak vést boje - jen v mnohem horších podmínkách a na vlastním území přinejmenším až k Volze.
Varianta „jako dřív“ se vypařila a neexistuje přinejmenším od roku 2014, ne-li od roku 2005. Můžeme se samozřejmě přít o to, kdo za to tehdy mohl, ale to je řeč do větru. Máme to, co máme a je třeba si jasně uvědomit: Pokud bychom nechali věci dojít k „ofenzivě“ ukrajinské armády (resp. USA, NATO a celého Západu) v létě 2024, dostali bychom se do situace mnohem horší než v červnu 1941.
Žádné „zmrazení“ nemá ani cenu papíru, na němž by bylo sepsáno. Představovat si, že v takovém případě NATO, stejně jako Washington a zejména Londýn, propásnou možná poslední šanci vyřídit si s Ruskem své historické účty – k tomu prostě chybí racionální představivost.
A ještě jedna věc: Sázka v tomto konfliktu je už na straně Západu nesmírně vysoká. Ne na straně Ukrajiny, o tu vlastně Západu nikdy nešlo, ale na straně USA a NATO. Tato sázka je totiž osudová pro globalistické elity, které se rozpřáhly k věčné světovládě na „konci dějin“. A Rusko tomu brání. To je pravý existenciální smysl konfrontace na Ukrajině, která podle Brzezinského není hráčem, ale bitevním polem, kde skuteční hráči bojují. Proto nelze doufat, že Západ z tohoto konfliktu vycouvá.
Němci odpustili Hitlerovi mnoho věcí, neodpustili mu pouze jediné – porážku. A my si musíme uvědomit, že západní elity, které mají před sebou stejnou perspektivu vlastní porážky a sebezničení, udělají proti tomu cokoli. Bez jakýchkoli zábran.
Blíží se okamžik pravdy. Z toho musíme vycházet.
Zdroj.
Tagy článku