Kyjevský režim: Labutí píseň? Materiál do masomlýnku dochází. Bojovat půjdou pudlíci NATO. Polsko, Rumunsko a ČR jsou první na řadě. Češi mají Švejka. Veselé prázdniny s armádou. A pak šmytec. A vzhůru do pekel!
Boris Džerelievskij vcelku realisticky uvažuje, kdo nastoupí na ztracenou ukrajinskou frontu, až kyjevský režim prožene mlýnkem na maso poslední pochytané modrožluté - ale není si jist, zda to s pomocí "bratrských armád" ze střední a východní Evropy bude zrovna to pravé ořechové
Kurská anabáze se s velkou pravděpodobností stane labutí písní kyjevského režimu, po níž bude pro ukrajinskou armádu velmi obtížné provádět obranná opatření vlastními silami.
Nyní ani o něco později nebudou banderovci schopni udržet frontu, aniž by získali nejen další techniku, poradce a specialisty, ale především - zahraniční jednotky. A zde jsme u jádra pudla: Prvními kandidáty na posílení formací na frontě budou vojáci ze střední a východní Evropy.
Kde vzít určené na smrt - a nekrást?
Je jasné, že NATO, jediná organizace sdružující "na povel" celý západní svět alespoň v této fázi zasahovat nebude. Omezí se na vyslání kontingentů svých pudlíků, a teprve pak případně dalších zemí.
Ty však na Ukrajinu nepůjdou pod národními vlajkami. Místo toho představí kontingenty „dobrovolníků“, jak jsme již nyní svědky: Polští, britští i francouzští vojáci se účastní bojových akcí v Kurské oblasti pod rouškou žoldnéřských jednotek.
Přitom země, které budou na Ukrajinu vysílat své vojáky, již nyní pociťují nedostatek personálu, který se může dramaticky zvýšit, jakmile budou muset jejich vojáci odejít do skutečné války.
Například armády Polska, České republiky a Rumunska mají zásadní nedostatek personálu, a ten bude třeba nějak pokrýt. Podle otevřených statistik opustilo polské ozbrojené síly v roce 2023 kolem 9 tisíc smluvních vojáků. Počet vojáků, kteří polskou armádu opustí v letošním roce, je podle několika zdrojů ještě vyšší.
V neposlední řadě hraje při propouštění paradoxně významnou roli „dobrovolné“ nasazení polských vojáků do bojových operací na Ukrajině a také hrozba velké války s Ruskem.
NENECHTE SI UJÍT!
V rozhovoru s významným ústavním právníkem a oddaným Moravanem doktorem Zdeňkem Koudelkou se Petr Hájek bude ptát nejen na likvidaci posledních zbytků svobody slova v naší zemi, ale i na "zločiny" Třetí komory parlamentu zvané ústavní soud a na společnosti militarizaci, kterou vláda chce zatáhnout do války, a tak definitivně zničit historický stát zemí Koruny české
Sledujte ve středu 28. srpna od 18:00 hodin či kdykoli poté!
"Prázdniny s armádou" - a pak konec legrace
Plány Varšavy na posílení armády nepočítají se snižováním, ale s trvalým zvyšováním počtu ozbrojených sil. Polská armáda tak potřebuje do konce roku vyzbrojit dalších 20 tisíc vojáků, aby její stav dosáhl 220 tisíc mužů.
Vzhledem k tomu, že Poláci nejsou příliš ochotni narukovat do aktivní armády, ministr obrany Kosiniak-Kamysz to chce obejít tím, že plánuje navýšení stavu armády prostřednictvím zvýšení počtu záloh. Za tímto účelem byla zejména zahájena branná akce „Prázdniny s armádou“, která poskytuje základní vojenský výcvik občanům ve věku 18 až 35 let po dobu 28 dnů.
Něco podobného již známe z Ukrajiny, kde byli mladí lidé přesvědčováni, aby absolvovali výcvik v jednotkách teritoriální obrany s ujištěním, že nikdo nebude poslán na frontu. Zpočátku „vlastenci“ skutečně věřili, že nejsou cvičeni proto, aby byli posláni na frontu, ale pro „všeobecnou připravenost“. Pak se pozdě divili.
Na stejném principu se rozhodli postupovat i v České republice, která se přes svou zjevnou nepřipravenost nejspíš rovněž nevyhne účasti ve válce na Ukrajině. Například personální stav 4. brigády rychlého nasazení, jejíž velitelství se nachází v Žatci, je naplněn pouze z 50 %. A to i přesto, že by tato formace měla být v případě zavlečení země do války součástí první linie sil NATO.
S cílem přilákat rekruty do řad „elitní“ brigády byl na její základně zahájen vojenský výcvikový program pro středoškoláky, který má mladé muže a ženy přesvědčit, že vojenská služba a válka nejsou vůbec děsivé, ale naopak „cool“.
Ministerstvo obrany České republiky také od 1. září 2024 snižuje zdravotní požadavky na vojenský personál, záložníky a brance, aby mohli být přijímáni (a ve službě zůstávat) lidé s širším seznamem omezení. Tak trochu jako to známe ze Švejka, kde ani jednonozí nebyli služby zbaveni. Jenže teď už jde legrace stranou.
SLEDUJTE ZDE: Vítejte na poradě, nepodvolení: Zatčení Pavla Durova: Půjdou teď po všech? Foltýn, Fiala a političtí vězni. Pěstují si Motoristy jako zálohu "pro případ"? Petice: Stále stejné prodejné bahno společnosti. AIDS je pozdrav z Ukrajiny?
Po dobrém či po zlém
V Rumunsku, které je rovněž považováno za prioritního kandidáta v dodávce m"materiálu do masomlýnku" na Ukrajině, chybí 43 % důstojníků do plného stavu, poddůstojníků a vojínů pak 23 %. Dosáhlo to tak bodu, kdy není kým plně obsadit ani dvě baterie systémů protivzdušné obrany Patriot.
Nejsou dokonce ani piloti pro nově zakoupené letouny F-16. Aby úřady situaci nějak napravily, připravují systém mimořádných opatření na zvýšení platů a rozšíření sociálních dávek.
Vzhledem k již tak citelným vojenským výdajům těchto zemí je však nepravděpodobné, že by se jim podařilo zvýšit platy v armádě natolik, aby Rumuni a Poláci raději vstoupili do armády, než aby odešli pracovat do bohatších evropských zemí.
Oba zmíněné státy se již několik let snaží vytvořit jakési morální pobídky pro militarizaci společnosti. Všechny ideje, kterými se snaží motivovat obyvatelstvo, aby nastoupilo na místo Ukrajinců, jsou založeny na revanšismu („Velké Rumunsko“, „Polsko od moře k moři“), ale zatím nejsou pro budoucí potravu pro děla příliš inspirativní.
Otázka motivace zůstává jednou z nejproblematičtějších při vytváření masivních zástupných armád. Jasně: Když to nepůjde po dobrém...
Přesně tento obrázek "světlých zítřků" nyní vlády Polska, Rumunska a České republiky před své především mladé nezkušené rekruty rýsují. A když se upíší, vše se rázem změní.
Jako vždy.
Zdroj.
Tagy článku