Hodný chlapec vycenil zkažené zuby: Založí Jiří Pospíšil novou stranu s jiným nadaným Jiříkem? Začátek konce pravdoláskařů v ODS, nebo jen „krysí symptom“?
Adrian A. Wlczek komentuje odchod Jiřího Pospíšila z ODS jako vždy poněkud jinou optikou, než se vedou „plačky za exministra“ v mediálním mainstreamu
V jednom ze svých předvolebních textů jsem napsal, že dobrý začátek pro ODS a politiku vůbec by bylo „vypráskání elitního pravdoláskaře Pospíšila z kandidátky“. Co se nepodařilo mediálně zmanipulovaným voličům ODS, zvládli delegáti kongresu. Jako insideři už dlouho vědí, co se za fasádou „slušňáckého chlapce ze z Plzně“ doopravdy skrývá. Ale teprve v „boji o život“ našli odvahu s tím něco udělat. A začala mela.
Čtěte také: Volit ODS? Pro statečné, kteří se k tomu odhodlají: Když vykroužkujete pravdoláskaře, můžete dát někdejšímu lídrovi pravice ještě šanci k životu
Nová strana Jiří + Jiří?
Na Jiřího Pospíšila byl na kongresu vůbec legrační pohled. Když zjistil, že není zvolen prvním místopředsedou, běhal v předsálí s telefonem u ucha, úplně zrudlý, a chrlil sprosté nadávky, zřejmě na ty „regionální bosse“, kteří mu slíbili podporu, a pak jej zradili. Když mu konečně definitivně došlo, že v novém vedení nebude dělat ani svačináře, předvedl před svou obvykle dobře zorganizovanou mediální kamarilou ukázkový hysterický záchvat. A nyní, již „v klidu“, vítězoslavně oznámil svůj odchod z ODS.
Odešel tak ze strany, do které především neměl nikdy vstoupit: Poměrně trefně to vyjádřil levicový novinář Erik Tabery, který exministrův debakl na kongresu glosoval slovy, že by Jiří Pospíšil měl založit vlastní stranu s Jiřím Dienstbierem. Jakkoliv je zmíněný populární levicový aktivista maskovaný za novináře ve svých politologických úvahách většinou zcela mimo, tady se trefil. A jak už to v podobných případech bývá, trefil se kouzlem nechtěného.
Zelení za duhového
Není to tak dávno, kdy se na pražském Náměstí míru odehrála demonstrace proti Pospíšilovu odvolání z čela ministerstva spravedlnosti. Manifestaci za politika „konzervativní“ strany uspořádala Strana Zelených, Karel Janeček, iniciativa Rekonstrukce státu a další levicoví aktivisté. Sešlo se na ní okolo stovky lidí, u nichž už z definice bylo jasné, že o voliče ODS se rozhodně nejedná. Jeden z pěkných paradoxů našich aktuálních politických dějin? Nikoli. Ani v nejmenším. Pouze další kouzlo nechtěného. Bezděčné „doznání“ skutečné Pospíšilovy (politické) orientace.
Média, která pro Pospíšila celkem pochopitelně pláčou, tvrdí, že nerozdýchal svou prohru na kongresu. To může být pravda, ale rozhodně ne celá. Není totiž bez zajímavosti, že Pospíšil svůj odchod oznámil právě v den, kdy vyšel průzkum CVVM, který ODS přisuzuje už jenom pouhých pět procent voličských preferencí. Šetření probíhalo ještě během „dnů kongresových“ a po nich, kdy média pěla ódy na nového předsedu Petra Fialu a domněle započatý restart ODS. Pospíšil je dobrý počtář, proto máme k dispozici i další možný „racionální“ motiv: Jiří „Jiřina“ Pospíšil je nejen zhrzená hysterka, ale také onen známý hlodavec, který příslovečně „bystře“ opouští potápějící se loď.
Dobrý materiál k recyklaci
Na jakou bárku se asi dá najmout příště? Možností se otevírá vícero. Každý zájemce ví, že Jiří Pospíšil nebyl nikdy žádným pravicovým politikem, ale typickým představitelem havlismu. Dnešní ODS sice už také není žádná pravicová strana, ale Pospíšil se posunul příliš nalevo i na současnou středolevou proevropskou ODS. Proto pro něj také, na rozdíl od médií, jeho spolustraníci nijak netruchlí.
Čtěte také: V bodu obratu: Špinavé prádlo má ODS stále v pračce. Kdy odejde Jiří Pospíšil – prznitel justice a mediální konfident? Má Petr Fiala na to, aby někdejšího lídra pravice vyvedl z marasmu?
Už z prvních opatrných vyjádření je jasné, že v politice se bude chtít udržet stůj, co stůj. Bude sledovat cvrkot a hodnotit nabídky. Uloví ho novopečený správce státní pokladny, král křehčených kuřat agent Bureš, který je momentálně nejlepším recyklátorem politických zkrachovanců? Nebo v něm záhy spatří svého korunního prince TOP 09, až sezná, že její současné vedení už patří do starého železa? V obou případech by byl „u svých“.
Dračí vejce a zázraky
Pospíšila nemusíme mít rádi, je však evidentní, že se v něm stále ještě ukrývá značný mediálně-politický kapitál. Prostoduší voliči na jeho dobráckou tvář pořád ještě slyší, a statut mučedníka by mu mohl pomoci i podruhé.
Jaké důsledky ovšem bude mít Pospíšilův odchod z ODS? Co znamená?
Pokud by signalizoval vypuzování smrtícího viru „pravdolásky“ z nemocného organismu, mohl by být dobrým začátkem pro obrodu strany - jakkoliv její preference kvůli tomu bezprostředně zřejmě ještě poklesnou.
Je však otázka, není-li již příliš pozdě. Za sebe se obávám, že jde spíše o odpověď. Naše kdysi jediná skutečně pravicová strana stojí realisticky vzato před zánikem. Nemusíme si to přát, ale máme zatím všechny důvody obávat se, že olomoucký kongres, i přes vcelku pozitivní atmosféru a několik dobrých činů – například právě likvidaci dračího vejce jménem Pospíšil – byl její labutí písní.
Ale zázraky se dějí.
Tagy článku