Zatímco všichni sledovali Trumpovy vítězné volby v USA, v Německu došlo k neméně ohromující události. Německá vládnoucí koalice tří stran, nazývaná „semaforová“, se uprostřed hrozivých ekonomických problémů země rozpadla.
Krize vyvrcholila poté, co německý kancléř Olaf Scholz propustil ministra financí a předsedu Svobodné demokratické strany na částečný úvazek Christiana Lindnera - a ke všemu jej ještě obvinil ho ze sobectví, protože odmítl návrh na pozastavení pravidel omezujících nové vládní půjčky a „neprojevil ochotu pomoci Ukrajině“.
„Olaf Scholz dlouhodobě nemá zájem na dohodě přijatelné pro všechny, ale spíše má zájem na vypočítavém rozbití této koalice,“ uvedl k věci Lindner. Spolu s ním odešli ministři dopravy, spravedlnosti a školství.
Ke dnu
Svou roli v rozpadu „semaforové“ koalice nepochybně sehrálo rýsující se znovuzvolení prezidenta Donalda Trumpa, které vyvolává přízrak nové transatlantické obchodní války a donutí Brusel přehodnotit své vztahy s Washingtonem. Scholz uvedl, že počátkem roku 2025 předloží Spolkovému sněmu návrh na hlasování o důvěře. Pokud hlasování prohraje, což je pravděpodobné, otevřelo by to cestu k předčasným volbám už v březnu příštího roku.
„Situace je vážná. V Evropě je válka, na Blízkém východě roste napětí, ekonomika stagnuje,“ řekl bezradný Scholz. Krok k předčasným volbám pro něj představuje smrtící riziko. Když se jeho sociálnědemokratická strana naposledy rozhodla pro předčasné volby (v roce 2005), vyústilo to ve vítězství Angely Merkelové a její šestnáctileté vlády.
ROZHODNĚ SI NENECHTE SI UJÍT!
Co to mají ti dva na zádech? To je součást velkého tajemství, které kromě všeho ostatního objasní rozhovor Petra Hájka s významnou postavou "hnutí odporu" Markem Obrtelem: Jak bude vypadat svět s Trumpem? Nejsme vlastně parardoxně teď ještě blíže vypuknutí války? Proč nás už i Lejnová vyzývá připravit se na nejhorší? A co s tím doopravdy prakticky můžeme udělat, aby nás jen tak nedostali? A co k tomu připravil Protiproud?
Nový pořad o sebeobraně nepodvolených odvyílá PPTV již zítra, v sobotu 9. listopadu od 18:00!
„Rozpad vládnoucí koalice v Německu nemohl pro Evropu přijít v horší dobu,“ naříká Rajiv De Mello, investiční ředitel společnosti Gama Asset Management.
Mezitím konzervativní aliance CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem vede v průzkumech s více než 30 procenty hlasů a má dobré předpoklady vyhrát předčasné volby a vrátit se k moci. Po Lindnerovi opustili své posty ministr spravedlnosti Marco Buschmann, ministryně školství Bettina Stark-Watzingerová a ministr dopravy Volker Wissing. Nahradili je zástupci Zelených. Vicekancléř Robert Habeck dočasně vede místo Lindnera klíčové ministerstvo financí. Vzhledem k tomu, že Habeck byl zodpovědný za ekonomiku, kterou za tři roky vlády úspěšně zruinoval, je toto jmenování velmi příznačné.
Hlasování o důvěře revidované vládě je naplánováno na 15. ledna, a pokud neprojde, budou se v Německu v březnu konat nové volby. Scholz již oznámil jednání s Merzem, předsedou opozičního bloku CDU/CSU, aby se takovému scénáři vyhnul, neboť Scholzova strana volby jistě drtivě prohraje. Ale Merz chce hlasování o důvěře - a následné předčasné volby - naopak urychlit. Chce, aby se konaly již v lednu.
Ruská šance?
Vzhledem k tomu, že Merz je znám svými návrhy na vydírání Ruska hrozbou úderů raketami dlouhého doletu, mohla by z politického hlediska vládní krize v Německu vést ke vzniku nové jestřábí koalice proti Rusku. Existují však tři problémy:
- Nedostatek peněz (bude jich potřeba hodně a nedávná koalice se rozpadla právě kvůli financím).
- Trumpovo vítězství, které pozastavilo postoj Washingtonu k Ukrajině - a bez USA do války proti Rusku Německo sotva půjde.
- Rostoucí popularita „mírového“ tábora německé politiky - FDP, Alternativy pro Německo, Aliance Sarah Wagenknechtové a SPD, kterou v poslední době místo Scholze vede spolupracovník Gerharda Schrödera Mirsch.
V následujících třech měsících tak synchronně vzniklo mocenské vakuum ve dvou klíčových zemích, pokud jde o financování války na Ukrajině. Rusko by mohlo tento okamžik využít k tomu, aby maximalizovalo svou pozici na frontě. Zbývá dodat, že samostatnou německou otázkou nyní bude přijetí rozpočtu na rok 2025. Jak jej lze přijmout, když finanční problémy zničily vládnoucí koalici, je zcela nejasné.
POJĎME SE PORADIT!
PPTV v pondělí 11. 11. 2024 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Témata určují čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění nejen v politice, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš (viditelný i neviditelný) svět.
BRICS zasáhne americký dolar
Finanční systém BRICS by se měl stát jedním z hlavních tahounů, který pomalu, ale nezadržitelně prolomí unipolární svět založený na dolaru. Země BRICS k tomu nějakou jednotnou měnu vůbec nepotřebují.
Snad nejprůlomovějším rozhodnutím summitu BRICS v Kazani bylo rozhodnutí vytvořit alternativu k západnímu finančnímu systému. Iniciativu brazilského prezidenta Luly da Silvy podpořili klíčoví členové organizace. Znepokojivý článek v britském týdeníku The Economist s názvem „Putinův plán na svržení dolaru“, zveřejněný v předvečer summitu, naznačuje, že tyto plány byly zcela jasně viděny i z druhé strany.
Přestože Putinovi byla po zasedání BRICS předána symbolická bankovka "bricsové unie", dal ruský prezident jasně najevo, že o vytvoření jednotné měny nemůže být řeč. To je však zcela zřejmé. Odmítnutí národních měn znamená, že není možné provádět vlastní měnovou politiku a přenechat tato rozhodnutí nadnárodnímu orgánu. To je v podmínkách rozdílné hospodářské situace v jednotlivých zemích nejen nemožné, ale i zbytečné. Ani v případě Běloruska, jehož stupeň integrace s ruskou ekonomikou je maximální, neexistuje jednotná měna a zatím se s ní nepočítá.
Další věcí je vytvoření alternativní západní finanční infrastruktury pro země BRICS, včetně vlastních komoditních burz, depozitářů a samozřejmě platebního systému, od kterého se nikdo nemůže jednoduše odpojit. Tato řešení budou vyžadovat úzkou spolupráci centrálních bank zemí BRICS a vzájemné zpřístupňování finančních informací, což je možné pouze za podmínek vysoké míry důvěry mezi členy sdružení.
Braňme se, nepodvolení!
Jak v padající ekonomice ochránit své peníze - a k tomu ještě současně podpořit další existenci Protiproudu? Jednou z možností je spoření či "konzervace" svých financí právě ve zlatě. Nepodvoleným nabízíme bezpečnou metodu (zdaleka ne všechny totiž bezpečné jsou).
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé již ke své spokojenosti tuto možnost využili, mnozí o ní ale stále nevědí. Jak na to? Stačí si pustit některý z rozhovorů, který jsme nedávno odvysílali.
Sledujte ZDE: Občanská sebeobrana nepodvolených: Že klesla inflace? Lež! Necpat peníze fialové černé díře do chřtánu! Banky zběsile nakupují. I ta česká. Proč? Zlatý standard pro každého. Co se zlatem ve válce? Národ sobě i Protiproudu!
Z tohoto důvodu není rychlé rozšíření BRICS samoúčelné. Zapojení nových účastníků by mělo být co nejvyváženější, jinak se BRICS stane zájmovým klubem, jednou z mnoha existujících platforem mezinárodní komunikace. To si zakladatelé sdružení - Brazílie, Rusko, Indie a Čína - sotva přejí: BRICS má mnohem větší úkoly a vyšší ambice.
A zde vyvstává hlavní otázka - o motivaci. Investovat do vytvoření složité finanční infrastruktury - obdoby SWIFT, Euroclear, vlastních ratingových agentur atd. jen proto, aby se vyhnuly sankcím, je zjevně nedostatečnou motivací. Problém sankcí se vážně dotýká pouze Ruska a Íránu, zatímco pro ostatní členské státy BRICS a kandidáty na členství v BRICS je tento problém sice významný, ale stále ještě jen spekulativní.
Válec se rozjíždí
Jiná je situace v případě budování paralelní finanční infrastruktury, která má snížit náklady mezinárodního obchodu a zvýšit jeho efektivitu. Touto otázkou se zabývá zejména zpráva Ministerstva financí Ruské federace o zlepšení mezinárodního měnového a finančního systému, která byla připravena v předvečer akce v Kazani. Podle autorů zprávy soubor opatření k vybudování nového finančního systému pomáhá snížit náklady na přeshraniční platby o 98 % a ušetřit až 30 miliard dolarů ročně. Tato vysoká částka se však v měřítku ekonomik BRICS zdá být zanedbatelná. Je zřejmé, že nejde o úsporu 30 miliard USD.
Multiplikační efekt usnadnění finančního zúčtování v rámci BRICS několikanásobně převyšuje přímé úspory. Možnost volně obchodovat se zbožím a službami bez čekání na zpoždění a sankcemi způsobené narušení provozu depozitářů, bank, ratingových agentur a burz, které jsou ve smyčce dolarového a eurového finančního systému, pomáhá urychlit integraci ekonomik BRICS, zabraňuje odlivu kapitálu z nich a usnadňuje reinvestování těchto prostředků do národních a mezinárodních projektů členských zemí BRICS.
NEUNIKLO VÁM?
Petr Hájek s publicistou Michalem Semínem komentovali 6. 11. v přímém přenosu šokující drtivé vítězství Donalda Trumpa nad stohlavou saní washingtonského Deep State. Uvažují nejen o tom, proč tentokrát ani brutální volební podvody už nestačily, ale zabývají se také ostatními souvislostmi a pozadím, a nezapomínají ani na lkaní a úpění českých politických a mediálních kurtizán.
S vysokou mírou jistoty lze předpokládat, že nový systém bude vybudován na bázi digitálních národních měn - digitálního rublu, jüanu, rupie atd. Systémy distribuované účetní knihy výrazně zjednoduší vypořádání, které bude okamžité. Korespondenční účty v dolarech a eurech kontrolované západními bankami se stanou minulostí - a to sníží roli dolaru a eura v mezinárodním obchodu rozvojových zemí.
To bude zcela spravedlivé, protože jejich podíl na světovém obchodu (63 %) již nyní převyšuje podíl vyspělých zemí. Proto se Vladimir Putin tak jednoznačně vyjádřil o jednotné měně BRICS. Není třeba se snažit obsáhnout obrovský svět - zdánlivě nemožná rozhodnutí BRICS neposilují, ale oslabují. Navíc finanční systém postavený na brettonwoodských dohodách nebude zničen jedním šmahem. Přechod bude plynulý a často bolestivý - nové věci nejsou nikdy snadné.
Finanční systém BRICS by se však měl stát jedním z hlavních válců, které pomalu, ale neúprosně prolomí unipolární svět založený na síle amerického dolaru.
Zdroj.
Doporučujeme
Michal Semín komentuje reakci izraelské propagandistické mašinerie na “pogrom” kterého se údajně dopustili... více čtěte zde
Jiří Weigl komentuje paniku evropských elit v prvním týdnu od amerických prezidentských voleb, pokouší... více čtěte zde