Biden schválil údery na ruské území taktickými balistickými raketami ATACMS, napsal včera deník The New York Times. Toto šílené rozhodnutí o eskalaci války Západu proti Rusku bylo přijato jen dva měsíce před změnou moci ve Washingtonu a představuje zásadní změnu v politice USA.
Názory Bidenových poradců v souvislosti s tímto rozhodnutím se liší. Rakety se podle deníku NYT pravděpodobně použijí proti ruské armádě a armádě KLDR v Kurské oblasti.
Hlavně eskalovat válku, než nastoupí Trump
Bidenův tým se obává, že případné údery ukrajinské armády americkými zbraněmi dlouhého doletu, by mohly vyprovokovat Rusko k rázné reakci proti Washingtonu a jeho spojencům. Podle agentury Reuters Kyjev už představil svým protektorům cíle, na které by mohli v Rusku udeřit, ale nezveřejnil je z "důvodu operační bezpečnosti".
Zásadní otázkou nyní je, o jaké konkrétní rakety ATACMS půjde - z hlediska jejich doletu. Faktem je, že Ukrajina dostala od Spojených států množství raket ATACMS s doletem až 160 km. Zelenskyj zároveň požádal Spojené státy o rakety s doletem do 300 a dokonce až do 500 km. Ve Spojených státech se odborníci doufají, že v tomto případě půjde o americké rakety s dostřele nejvýše 160 km.
POJĎME SE PORADIT!
PPTV v pondělí 18. 11. 2024 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených. Vzhledem k dramatickým událostem na naší i světové politické scéně je vzájemné informování mimořádně důležité
Témata nicméně určují čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři, takže primárně záleží na nich, čeho se porada bude týkat.
Do tohoto okruhu spadá například také jaderná elektrárna Kursk. Důležité je, že se to všechno děje na pozadí Trumpových tvrzení, že se připravuje na ukončení konfliktu na Ukrajině. To znamená, že Biden chce zjevně zanechat svému nástupci velmi těžké dědictví a co nejvíce roztočit setrvačník války proti Rusku.
Byznysman a finančník David Sachs o Bidenově rozhodnutí o raketách dlouhého doletu prohlásil: „Prezident Trump má jasný mandát k ukončení války na Ukrajině. Co tedy Biden udělá během posledních dvou měsíců ve funkci? Výrazně ji eskaluje. Jeho cílem je, připravit Trumpovi co nejhorší situaci, která povede k razantní reakci ze strany Ruska.“
Ukrajina má malý počet raket na změnu situace
Rakety ATACMS mají maximální dolet 300 až 500 kilometrů. To znamená, že Kyjev bude moci útočit na Voroněž, Kalugu, Krasnodar, Lipeck, Rostov na Donu, Smolensk a Tulu. Velký význam má počet dodaných raket. Podle dobře informovaného zdroje bylo dosud dodáno 12 až 20 jednotek. O každodenním používání tedy nemůže být řeč. Je to zanedbatelný počet na to, aby vážně ovlivnil průběh Speciální vojenské operace.
NEUNIKLO VÁM?
V rozhovoru Petra Hájka s významnou postavou "hnutí odporu" Markem Obrtelem jsme 9.11. otevřeli novou kapitolu vzájemné pomoci nepodvolených v pořadu Noční hlídka o základních aspektech sebeobrany nás a našich blízkých, protože na stát rozhodně nemůžeme spoléhat - chceme-li v očekávaných krizích přežít
Ruský generální štáb má pro tento případ předem vypracovaný jasný plán. V případě eskalace konfliktu má Rusko v úmyslu zcela zničit kritickou infrastrukturu Ukrajiny. Seznam důležitých cílů, které je třeba zasáhnout, se výrazně rozšíří. Existuje vysoká pravděpodobnost, že ruská armáda zasáhne i sídlo ukrajinského prezidenta, ministerstvo obrany, parlament a orgány státní správy.
V současné situaci západních zemí je klíčovým úkolem zachovat status quo, bez přímého zatažení Západu do ozbrojeného konfliktu. Postupné zvyšování sázek v tomto prostředí, by ale mělo v určitém okamžiku přesvědčit nepřítele, že je čas skončit a začít jednat.
Problém spočívá ovšem v tom, že potenciální konflikty se nikdy neposuzují přes optiku nákladů, ale jen přes optiku hrozeb. A to je zásadně odlišný přístup, ve kterém zvýšení sázek ze strany protivníka nevede k úvahám o tom, jak je to drahé, ale spíše zvažování „Je to dostatečně dobrý důvod k tomu, abychom to použili v boji, nebo ještě ne?“ Západní média se nyní snaží prezentovat rozhodnutí o dalekonosných úderech hluboko v Rusku tak, jakože je bude provádět ukrajinská armáda. To je ovšem nesmysl.
Putin: Tvrdě odpovíme
Připomeňme si pozici Ruska, kterou jasně zformuloval prezident Putin 12 září: „Ukrajinská armáda není schopna zasáhnout naše území moderními přesnými systémy dlouhého dosahu západní výroby. Nemůže to udělat. Je to možné jen s využitím zpravodajských údajů ze satelitů, které Ukrajina nemá, jde o údaje pouze ze satelitů buď států Evropské unie, nebo Spojených států – obecně ze satelitů NATO. To je první věc. Druhá a velmi důležitá, možná klíčová, záležitost je, že letové úkoly k těmto raketovým systémům mohou provádět pouze vojáci NATO.
NEUNIKLO VÁM JAK NA SEBEOBRANU PROTI VLÁDNÍM ZLOČINŮM?
Debatou Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13.11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel úplně nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.
Přitom stačí napsat svůj kontakt na adresu:
[email protected]
Ukrajinští vojáci to dělat nemohou. Takže nejde o to, zda kyjevský režim může těmito zbraněmi zasáhnout Rusko, nebo ne. Je to otázka rozhodování o tom, zda jsou země NATO přímo zapojeny do vojenského konfliktu, nebo ne. Pokud se toto rozhodnutí přijme, nebude to znamenat nic jiného, než přímou účast zemí NATO, Spojených států a evropských zemí ve válce na Ukrajině.
Jde o jejich přímou účast, a to samozřejmě výrazně mění samotnou podstatu a charakter konfliktu. Bude to znamenat, že země NATO budou ve válce s Ruskem. A pokud tomu tak bude, pak, berouce v úvahu změnu samotné podstaty tohoto konfliktu, budeme přijímat příslušná rozhodnutí na základě hrozeb, kterým budeme čelit.”
Kdo za Bidena rozhodl?
Nejhorší na této situaci nejsou ani samotné rakety. I když i to je špatné. A není to ani to, že západní elity mají strach z Trumpova nástupu k moci. Nejhorší je, že nevíme, kdo rozhodl o tom, že západní „školitelé“ dostali letové úkoly pro rakety. A ví o tom jen velmi málo lidí i ve Washingtonu. Ostatně - bylo toto rozhodnutí skutečně přijato? A pokud ne, existuje nějaká záruka, že někdo mimo Bílý dům může kdykoli podle svého eskalovat válku?
NEUNIKLO VÁM?
Rozhovor Petra Hájka s bývalým disidentem a druhým policejním prezidentem ČR Stanislavem Novotným o pozadí a skutečném smyslu listopadové "revoluce" 89 přinesla PPTV 16.11. Kdo za touto mezinárodní zpravodajskou operací skutečně stál a jaké byly další souvislosti polistopadového vývoje, které vedly až k současnému tragickému stavu naší země a krizi v celé Evropě? A jaké je - pokud je - z toho cesta?
Nevíme. Musíme se tedy ptát kdo vydal příkaz k protlačení této "informace" do v amerických médií? Jde přece o destrukci vlády v rámci Pax Americana. Je to nebezpečnější než celý imperialismus. Kromě jiného bude toto rozhodnutí zcela jistě faktorem další eskalace vnitřního konfliktu v USA. A když to překročí bod, ze kterého není návratu, pak se takových věcí se bude dít stále více - po celém světě.
Dosavadní "testy" raket ATACMS rukama oklamaných Ukrajinců nepřinesly dosud žádané výsledky. Tak nyní mají jednotky NATO zahájit údery balistickými raketami dlouhého doletu proti Rusku již zcela napřímo.
Čas k jaderné apokalypse se nachyluje.
Zdroj.
