Brazilský prezidentský souboj dvou kandidátů, které nesmiřitelně dělí nejen věk, ale především politická orientace, skončil překvapivým vítězstvím úřadujícího prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy z levicové Dělnické strany (PT) nad senátorem Liberální strany (PL) Fláviem Bolsonarem.
Vítězství je to skoro šokující. Od roku 1989, kdy se v Brazílii po desetiletích vojenských diktatur konají svobodné volby, totiž vítěz prvního kola vždy vyhrál i to druhé. Podle průzkumů v prvním kole Lula vedl, nakonec ale „prohrál" 45,1 ku 47,0 procenta - což se ovšem považuje za „technickou remízu".
Druhého kola se navíc tradičně účastní méně voličů. Brazilci tedy ani nemuseli věštit z kávové sedliny, kdo ve finále zvítězí.
Tradice porušená i dodržená
Výsledek ohromil. V neděli přišlo k urnám mnohem víc voličů než v prvním kole – celkem přes 128 milionů Brazilců oproti 125 milionům. Hlavně proto zřejmě jedenaosmdesátiletý outsider Lula da Silva porazil favorita Flávia Bolsonara.
Průzkumy pěti seriózních, renomovaných a vlivných agentur – CNT/MDA, Datafolha, Quaest, AtlasIntel/Bloomberg a BTG/Nexus – na vzorcích od 2032 do 4889 Brazilců určily za favorita druhého kola Bolsonara. Lula však tradici porušil. Nejvyšší volební soud ho se ziskem 51,79 % vyhlásil vítězem. Pětačtyřicetiletého Bolsonara s výsledkem 48,21 % předstihl o téměř 4,4 milionu hlasů. To není "o fous".
Bolsonaro přesto okamžitě (vlastěn také tradičně) odmítl porážku uznat. Požaduje zrušení výsledků, protože v některých volebních místnostech se hlasovalo o dvě hodiny déle. Jak se ukázalo, rozhodl o tom soudce brazilského Nejvyššího soudu Cristiano Zanin pouhé tři minuty před koncem hlasování – ale na žádost obou kandidátů!
Lula o prodloužení žádal kvůli potížím s autobusy, které svážely voliče k urnám v São Paulu a Salvadoru, tedy ve městech tradičně pro něj hlasujících. Bolsonaro vznesl stejnou žádost kvůli silným dešťům na jihu Brazílie, kde má větší podporu naopak on. Sčítání hlasů se tím o dvě hodiny opozdilo. Podle předsedy volební komise Kassia Nunese Marquese, kterého do Nejvyššího soudu jmenoval bývalý prezident Bolsonaro, prodloužení hlasování výsledky neovlivnilo.
JASNÁ VOLBA PRO NEPODVOLENÉ: ZDE!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v podzimních a zimních měsících a přicházejících krizích?
Jak na to? Jestli jste neviděli, určitě si pusťte. Jiří Černota totiž dorazil ze své kouzelné ostravské "chýše", takže o všech podstatných aktuálních možnostech sebeobrany nepodvolených jsme na Protiproud TV hovořili v pátek. "Pan Bewit" byl velkolepý -jako vždy!
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.
A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, nepodvolená rodino!
Dvě cesty
Brazilci si letos vybírali ze dvou diametrálně odlišných programů, ze dvou zcela protichůdných cest rozvoje země. V prvním kole přitom převládla únava, apatie a nedůvěra v „demokratické, poctivé volby". Zhruba 33,4 milionu dospělých Brazilců proto první kolo vynechalo a podíl nevoličů dosáhl 21 procent – nejvíc ve všeobecných volbách v Brazílii za posledních 28 let.
Bolsonaro vsadil na boj se zločinem a užší vazby na Spojené státy. Prosazoval zásadní změny ve vězeňství, „inspirované" megavěznicemi salvadorského prezidenta Bukeleho. Chtěl také škrtat státní výdaje v sociální oblasti, jako za prezidentství jeho otce Jaira Bolsonara. Podpořil i oslabení úřadů dohlížejících na ekologická povolení a amnestii pro nezákonné zabírání půdy, což pobouřilo obyvatele brazilské Amazonie.
Washingtonu sliboval těsnější spojenectví a západním firmám přednost při těžbě vzácných zemin – nejcennějšího strategického bohatství země. Ne náhodou jeho vítězství v prvním kole hned uvítali Trump v USA, Milei v Argentině, Noboa v Ekvádoru, De la Espriella v Kolumbii a Benjamin Netanjahu v Izraeli. Bolsonarovo vítězství by prostě znamenalo připojení Brazílie k Trumpově politice „Amerika Američanům pod ‚Štítem Amerik'"
Lula naopak sázel na posílení sociální politiky. Přednost dával rozpočtům domácností a snižování sociální nerovnosti. Nahrávalo mu, že podle prognóz centrální banky vzroste v roce 2026 HDP o 1,5 procenta a nezaměstnanost klesne na 5,6 procenta. Přičemž obnovené přerozdělovací sociální programy vyvedly z bídy asi 14 milionu lidí.
Úhelný kámen své kampaně udělal Lula z brazilské suverenity. Důvodně obviňoval USA ze snahy vměšovat se do voleb a ovlivnit je. Odmítal, aby USA označovaly brazilské gangy za teroristické organizace – protože by to mohlo posloužit jako záminka k intervenci, jak se to stalo ve Venezuele a teď i v Ekvádoru a Kolumbii. Současně ale prosadil reformy proti finančním sítím, na nichž organizovaný zločin stojí, posílil vyšetřování vražd a zpevnil vězeňský systém.
Projekt Olihně – tak se v Brazílii Lulovi přezdívá – hájí latinskoamerickou integraci, posílení globálního Jihu, rozšíření BRICS a budování multipolárního mezinárodního řádu. Čína je z tohoto pohledu strategickým partnerem pro hospodářský, technologický i sociální rozvoj Brazílie.
Bolsonarovo vítězství by Brazílii přikrylo americkým „Štítem", Lulovo ji povede trnitou cestou samostatného rozvoje.
Co rozhodlo
O prezidentově vítězství podle pozorovatelů rozhodly dvě věci. Brazilský Senát schválil jeho ústavní dodatek, který zakazuje šestidenní pracovní týden a snižuje nejdelší týdenní pracovní dobu ze 44 na 40 hodin. Flávio Bolsonaro se proti změnám několik měsíců stavěl a názor změnil teprve v úterý před volbami. Bylo už pozdě. Lula vyhrál.
TŘI V TOM: MED, HOUBY - A ŽIVÁ VODA!
Před kamerami Protiproudu předvedla česko-slovenská dvojice Daniel Fiala a MUDr. Bronislav Čiko objev "živé vody" - a dále tak rozšířili možnosti sebeobrany nepodvolených.
Jak funguje? Co je její podstatou? Stojí za to se na to podívat! K objednávkám medu v nadcházejícím podzimu proto doporučujeme přidat i tuto podivuhodnou tekutinu - již patentovanou - a pomoci tak sobě i Protiproudu.
Druhou věcí byla masová podpora mladých Brazilců. Ve velkoměstech i malých městech od severu po jih vycházeli lidé se studenty v čele hromadně do ulic, a demonstrovali za Lulu a proti pravici. Zjevně spontánně, bez centrálního řízení. V Recife na severovýchodě země se demonstrace na podporu prezidenta zúčastnilo přes 80 tisíc lidí. Do ulic São Paula a Ria de Janeiro vyšly miliony lidí – podle analytiků šlo o největší demonstraci levice přinejmenším od roku 2013.
Flávio Bolsonaro na to dokázal odpovědět jen akcemi v terénu a kampaněmi na internetu.
Přitom mimořádně koncentrovaná brazilská média v rukou velkých korporací Lulu soustavně očerňovala a vyráběla kolem něj skandály. Každý útok Trumpovy administrativy na Lulu se objevil na titulních stránkách a "potvrzoval" tvrzení Bolsonarových spojenců o nedokonalosti brazilské justice.
Stín Washingtonu
A nakonec: Donald Trump nesehrál rozhodující roli - a pokud, tak nakonec v opačném než zamýšleném smyslu. Na sto procent si byl prý jistý vítězstvím syna svého přítele a spojence Jaira Bolsonara. Jeho administrativa preventivně zavřela velvyslanectví i všechny konzuláty v Brazílii.
Představitelé amerického ministerstva zahraničí – Darren Beattie, vrchní poradce pro západní polokouli a Ricardo Pit, zástupce náměstka ministra zahraničí pro Severní Ameriku – vedli kampaň za návrat Bolsonarova klanu k moci. Úspěšně prosadili sankce proti Brazílii, které měly volby naklonit v jejich prospěch.
Brazilská federální policie Brazílie a Zpravodajská agentura (ABIN) varovaly před možným pokusem USA o státní převrat. Britský list Guardian přinesl článek, podle něhož Trumpova administrativa plánovala věnovat milion dolarů pravicovým občanským organizacím. Naproti tomu silným tahem Luly bylo vystoupení na Valném shromáždění OSN, kde otevřeně promluvil o vměšování Bílého domu do vnitřních záležitostí Brazílie.
Náraz na dohled: Další vlna znehodnocení peněz je už za dveřmi Jak se ukrýt před koncentrákem digi měny? Nesplatitelné dluhy. Trend je jasný: Chtějí nás znovu obrat
Pokud se chcete vyhnout znehodnocení peněz inflací, která především válkou v Íránu a energetickou krizí zřejmě brzy opět nabere divoké tempo, známe jeden bezpečný přístav.
Napište svoje telefonní číslo na email zlato@protiproud.info - a budete vědět vše, co potřebujete. A pomůžete sobě i Protiproudu!
Lulovo vítězství je špatná zpráva pro Jaira Bolsonara, který si odpykává sedmadvacetiletý trest za nezdařený převrat a pokus o atentát na prezidenta republiky. Už asi zcela počítal s propuštěním a místem ve vládě svého syna-prezidenta. Ostatně Bolsonaro mladší v kampani sliboval otci amnestii.
Je to také rána pro Donalda Trumpa, spojence Bolsonarova klanu. Flávio měl podle představ amerického prezidenta rozšířit řady proamerických vůdců, kteří se v Latinské Americe chopili moci – patří k nim Abelardo de la Espriella v Kolumbii, Daniel Noboa v Ekvádoru, José Antonio Kast v Chile a Javier Milei v Argentině.
Ještě v neděli před uzavřením volebních místností Trump prohlásil, že brazilské volby „sleduje". Otevřeně nepodpořil žádného z kandidátů – prý z „jistoty v nevyhnutelné vítězství mladého Flávia nad starcem" –, ale ocenil Bolsonarův výkon v prvním kole a označil volby za „velmi důležité".
Rozpolcená země
Lulovo vítězství i tyto plány zhatilo. Jedenaosmdesátiletého Lulu ale teď čeká nelehký úkol: Bude stát v čele rozpolceného národa, který sužuje prohlubující se dluhová krize, vysoké ceny potravin a sílící strach z organizovaného zločinu. Odpor ho čeká na každém kroku: v parlamentních volbách i volbách na posty guvernérů dali voliči drtivou většinu hlasů Bolsonarovým politickým spojencům.
Ve sněmovně má pravicový blok 292 z 513 poslanců – většinu, která chce měnit ústavu. V Senátu je to obdobné. Složení obou komor progresivistické vládě výrazně sváže ruce. Pravice ovládá i většinu vlád jednotlivých států – a s nimi peníze, místní sítě a úřednický aparát. To může mít pro Brazílii i pro celou Jižní Ameriku významnější důsledky než prezidentské volby.
Brazílie s 214 miliony obyvatel je nejlidnatější a největší země Latinské Ameriky a klíčová součást geopolitického uspořádání multipolárního světa.
Pro Lulu, který v úterý oslavil 81. narozeniny, je toto vítězství senzační závěrečnou kapitolou legendární politické dráhy. Začal ji koncem sedmdesátých let jako odborový předák v průmyslových předměstích São Paula.
Bývalý tovární dělník z chudé venkovské rodiny se dal na politiku a třikrát neúspěšně kandidoval na prezidenta – v letech 1989, 1994 a 1998. Teprve v roce 2002 se konečně stal prvním brazilským "dělnickým" prezidentem.
Po dvou funkčních obdobích za sebou, která mu ústava povoluje, z úřadu odešel. K moci se vrátil v roce 2022, když ve volbách porazil Jaira Bolsonara, otce Flávia – s nímž se utkal v letošních prezidentských volbách. Ví, že se má koho obávat.
Současně však nemá silného nástupce, který by se dokázal postavit pravicovému „modrému přílivu" valícímu se Jižní Amerikou. I to je pohroma brazilské levice.
Během kampaně Lula prohlásil: „Tohle nejsou obyčejné volby. Jde v nich o to, jakou Brazílii chceme: takovou, která líbá brazilskou vlajku, nebo takovou, která se plazí po čtyřech před vlajkou americkou. Buď naše vlast zůstane svobodná, nebo za Brazílii zemřeme."
