V září čekají Německo hned troje veledůležité volby do zemských parlamentů: v Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně.
Proč veledůležité?
Nejen proto, že všechny tři spolkové země jsou „východoněmecké“, ve kterých jejich obyvatelé dlouhodobě vykazují výrazně odlišné politické preference od voličů „západoněmeckých“ a bez rozpaků podporují politicky ostrakizovanou Alternativu pro Německo (vlastně už ani to příliš neplatí, neboť výsledky jarních voleb v Bádensku-Württenbersku a Porýní-Falci ukázaly, že AfD se postupně přestávají bát i západoněmečtí voliči). Především ale proto, že AfD v průběžných průzkumech dlouhodobě drtí domácí politickou konkurenci a i vládnoucí lidovce kancléře Merze začíná spolehlivě porážet rozdílem politické třídy.
Alternativa = naděje?
Ač byla kolem AfD vybudována politická „požární zeď“ s jejíž pomocí zbytek německé politické scény dodnes odmítá s touto tzv. „krajní pravicí“ jakkoli spolupracovat, znechucení běžných Němců s výkonem politiky „tradičních“ stran je tak velké, že volbou AfD chtějí vyjádřit svůj protest proti katastrofálnímu stavu německé politiky.
Dnes již nemůže být sporu o tom, že AfD v zářijových volbách ve východoněmeckých zemích uspěje, jedinou otázkou bude, jak dominantně. Je dokonce pravděpodobné, že poprvé v politické historii dosáhne AfD v některé zemi na takový výsledek, že sestavit vládu bez této strany bude nemožné a její reprezentanti se ujmou exekutivních rolí.
Zdá se, že jediná možnost, jak by snad šlo zabránit politickému úspěchu AfD (nejen v zemských volbách, ale především v budoucích celoněmeckých parlamentních volbách), by mohl být její zákaz. Po celá léta je vykreslována jako „krajní pravice“, jako „extremistická“ strana či jako „nástupce hnědého německého dědictví“.
Hanlivých nálepek by k dispozici bylo dost, ale přece jen zakázat politickou stranu není jen tak. A když to (zatím) nejde na úrovni celonárodní, což se o to nejprve pokusit na úrovni EU? Vyzkoušíme, uvidíme.
Alternativa pro Německo je na unijní úrovni členem evropské politické strany Evropa suverénních národů. Tato politická strana byla vytvořena v roce 2024 a jejím hlavním tahounem je právě AfD. Avšak nyní, začátkem července, rozhodl Evropský parlament hlasy lidovců, socialistů, zelených, liberálů a levice o tom, že bude zahájeno „ověřovací řízení“, jehož smyslem má být prověření, zda ona strana Evropy suverénních států (rozuměj především AfD) neporušuje „evropské hodnoty“.
POZOR! NOVÉ ZBRANĚ K SEBEOBRANĚ!
Nemusejí to být jen ty palné, ale stejně důležité jsou i zbraně proti nemocem. Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak potlačit mnohé následky všudypřítomného elektromagnetického záření?
Nejpozději od covidu přece nikdo nepochybuje o tom, že nám jde o zdraví a životy i prostřednictvím daleko méně viditelných útoků. O nich - ale hlavně o nejnovějších "zbraních" a metodách, jak jim čelit - se dozvídáme v novém rozhovoru Petra Hájka s Jiřím Černotou.
Pokud tak Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace shledá (má už prý k dispozici usvědčující materiál o téměř třech stovkách stran), mohla by být Evropa suverénních států (se souhlasem Evropského parlamentu a Evropské rady) zakázána.
Skuteční náckové nevadí
Jak dlouhá by pak byla cesta od „evropského“ zákazu k zákazu „celoněmeckému“, bude-li shledáno, že AfD porušuje „evropské hodnoty“? Vždyť „evropské hodnoty“ jsou přece i hodnotami německými. Mohl by se jeden divit? A problém AfD jako nechtěné politické konkurence by německým lidovcům, umírajícím socialistům a militantním zeleným zmizel. Je to tak nereálné?
Zatímco AfD je považována za politickou stranu, která svým „pravicovým extremismem“ ohrožuje evropské hodnoty, na sousední Ukrajině je, jak se zdá, naopak vše s dodržováním evropských hodnot v pořádku a Ukrajina si v tomto ohledu vysloužila další (kolikátou již) pochvalu od von der Leyenové za „enormní pokrok v budování demokracie a posilování evropských hodnot“.
Pokud je tedy AfD (a spolu s ní například i Okamurova česká SPD) považována za „nahnědlou“ politickou stranu, jak máme nahlížet na stupňující se ukrajinskou politiku rehabilitace své sporné (řečeno velmi mírně) druhoválečné historie?
ZBRANĚ NEPODVOLENÝCH FUNGUJÍ!
Petr Hájek do pořadu Zdraví v protiproudu přivedl nového hosta. MUDr. Bronislav Čiko přijel ze Slovenska, aby představil fascinující novinku, kterou bude v ČR distribuovat náš známý Daniel Fiala, který tak dále rozšířil možnosti sebeobrany nepodvolených!
Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už sice vědí, jak účinné jsou čínské dřevokazné houby s "medíky" při prevenci a pomoci v léčení i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických. "Živá voda" doktora Čika je však doplní do fascinující zbraně! Alespoň to před pár týdny slíbili.
Nyní se oba pánové znovu objevili před kamerami Protiproudu, protože Živá voda je tady! Předvedli ji. A přidali ještě několik dalších novinek Daniela Fialy. Stojí za to se na to podívat!
Co si v celém tomto kontextu myslet o slavnostním přenesení ostatků ukrajinského válečného zločince Melnika do Pantheonu hrdinů na nově zřízeném Národním vojenském hřbitově v Kyjevě, což s pýchou a hrdostí ocenili Zelenský, Juščenko, premiérka Svyryděnková či ministr zahraničí Sybiha (o přenesení ostatků Bandery z Mnichova do Kyjeva se jedná)?
Jak si v konfrontaci s „evropskými hodnotami“ srovnat v hlavě slavnostní odhalení pomníku Romana Šucheviče ve Lvově za přítomnosti jeho potomků? Zrůdy, která velela nacistické jednotce Nachtigall a byl velícím důstojníkem Volyňského masakru Poláků, Židů a Čechů.
A co si myslet o přejmenování jednotky ukrajinských speciálních sil na „Jednotku hrdinů Ukrajinské povstalecké armády“ (UPA bojovala po boku německých nacistů), což učinil přímo Zelenský a jeho provokativní gesto vedlo k hluboké roztržce s Polskem? Toto jsou „evropské hodnoty“, které máme nově a solidárně s Ukrajinou ctít a pro které by si měla tato země zasloužit brzké přijetí do EU?
Ať svobodně posoudí němečtí voliči, jak moc a z čeho vinit německou AfD. Ať oni posoudí, zda již není nejvyšší čas volat k odpovědnosti „tradiční“ německé politické strany za to, kam až Německo vlastní neschopností a hloupostí dovedly. A mimochodem, ať také německý volič sám rozhodne, jak dlouho má ještě tolerovat měření dvojím metrem: odsuzování AfD na straně jedné a glorifikaci historie nacionalistické části Ukrajiny v průběhu druhé světové války na straně druhé.
Ostatně zamyslet se nad oním dvojím metrem je i vážným tématem pro nás ostatní.
