Minulý týden šokovala svět a nejvíce EU, Trumpova dohoda s Ruskem. USA nakoupí od Ruska naftu, a hlavně, na šest měsíců pozastaví sankce na vývoz ruských ropných produktů. To, zcela vyvedlo z míry Zelenského a celý kyjevský režim. Zvlášť když jim američtí představitelé zároveň oznámili, že pokud se pokusí o další útoky na ruské rafinérie, skončí Američané se zpravodajskou podporou. A bez dat z amerických satelitů a jiné zpravodajské pomoci nemá Ukrajina moc šancí.
Trump už Kyjev odepsal
Zásadní otázka tedy zní, proč to Trump udělal? Analytici si totiž lámou hlavu především nad samotnou přímou dohodou. Objemy, které má Rusko dodat na americký trh, nejsou dost velké, aby před volbami do Kongresu výrazněji srazily ceny nafty. Taková je sice oficiální verze, reálnější jsou ale tři jiné důvody, které mohou působit i dohromady.
Zaprvé: Taková dohoda se Trumpovi hodí prostě proto, že je nastavená tak, aby na ní vydělali jeho nejbližší přátelé. Nedávno o tom psal i New York Times. Pomoc americkému trhu přímým dovozem z Ruska je jen vhodná záminka.
Druhý scénář: Trump ví, že Kyjev už teď opravdu míří k porážce. Rusové ho minulý týden zkušebně částečně vypnuli. Velké části města zůstaly na hodiny bez elektřiny i vody, a v zimě to bude ještě mnohem horší. Trump tak chce dát Kyjevu najevo, že už nemá na výběr. Bude muset přistoupit na konkrétní dohodu, kterou mu Američané ve shodě s Rusy nabídnou.
Pozemní invaze do Íránu
Třetí scénář: Trump si připravuje půdu pro částečnou pozemní invazi do Íránu. I proto přitlačil Evropany, aby během čtyř měsíců postupně uvolňovali strategické zásoby, původně přitom chtěl šest (a to se ještě může znovu vynořit). I u dohody s Rusy jde hlavně o dlouhodobé dodávky na světový a americký trh.
To naznačuje, že se Trump připravuje hlavně na možný prudký skok cen ropy po invazi a chce mít mechanismy, jak ho alespoň zčásti tlumit. Také proto, že americké ropné rezervy jsou dnes nejnižší od roku 1982. Dojde-li k výrazné eskalaci, budeme mít nízké zásoby i my v Evropě, protože jsme Trumpovi ustoupili a zavázali se, část z nich teď pustit na světový trh. A k samotné invazi, americká armáda přesouvá do oblasti Perského zálivu čerstvé síly včetně mariňáků.
Může jít i o bluf, aby měl vůči Íránu silnější vyjednávací pozici. Jenže Írán se s největší pravděpodobností nechystá ustoupit. Američané ještě pořád doufají, že se jim podaří prolomit íránskou blokádu Hormuzského průlivu.
Íránci ale zvlášť v posledních dnech úspěšně zasahují lodě, které průlivem proplouvají bez jejich svolení. Američané se proto zřejmě pokusí obsadit ostrůvky v Zálivu a části pobřeží, aby Íráncům ztížili možnost sledovat radary části Zálivu a vysílat na moře rychlé ozbrojené čluny s minami a drony.
POVOLEBNÍ PORADA NEPODVOLENÝCH!
V pondělí 12. října v 18:00 hodin se tvrdé jádro nepodvolených sejde na poradě se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem. O čem budeme nejspíš diskutovat?
Nepochybně důležitým tématem bude interpretace výsledků komunálních a senátních voleb. Jenže nežijeme na ostrově - a kolem nás se právě vysoko zvedají nebezpečné válečné vlny.
Možná ale budeme hovořit o něčem úplně jiném. Protože obsah porady určí jako vždy čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři - jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším problémům, jež určují náš rozhoupaný (viditelný i neviditelný) svět.
Zastírací manévr po volbách
To všechno souvisí s americkými volbami do části kongresu, které se konají na začátku listopadu. Kdyby Republikáni výrazně prohráli, a všechno tomu nasvědčuje, mohla by masivní vojenská akce těsně po volbách, Trumpovi posloužit jako zastírací manévr, kterým se bude snažit odstínit nepříznivé výsledky, nebo je rovnou zpochybnit.
Popřípadě je přímo zmanipulovat či si uzurpovat pravomoci nad rámec toho, co by mu schválil Kongres. A jestli si někdo myslí, že tohle se snad stát nemůže, je naivka. Trump už ukázal, že nemá problém překračovat různé zákonné a ústavní meze, a s Vyvolenými za zády mu to prochází.
Půdu si na to připravoval třeba přeobsazením federální volební komise, to je víc než jasné. Poslední tahy kolem trhu s ruskou ropou tedy s volbami určitě souvisejí.
Svět má smůlu, musí se připravit na masivní eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Íránci při ní zřejmě vybombardují největší zařízení na zpracování ropy na světě, saúdskoarabský Abqaiq. A na světovém energetickém trhu nastane obrovská krize. A to i kdyby šlo jen o lehčí škody, a o ty půjde, pokud se Íránci nejprve omezí na útoky drony, a ne balistickými raketami.
Svět se změnil. Když dnes odhadujete, co se v mezinárodních vztazích stane, už se nedíváte především na to, kdo na koho bude vojensky či diplomaticky tlačit. Díváte se, kde se nejspíš bude střílet. A způsobil to prezident, který si právě opět stěžoval, že mu zase nedali Nobelovu cenu míru.
O válečným třeštěním posedlých politicích na západě Evropy ani nemluvě.
