Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Vhodil jsem modly do Tibery: Obrana křesťanství papeži navzdory. Nešli jsme spát a šli jsme do kostela. Čin mladého muže inspiruje. S Vatikánem cesta ke spáse nevede. Je čas na hrdinství

Vhodil jsem modly do Tibery: Obrana křesťanství papeži navzdory. Nešli jsme spát a šli jsme do kostela. Čin mladého muže inspiruje. S Vatikánem cesta ke spáse nevede. Je čas na hrdinství

24. 11. 2019

Tisk článku

Redakce Protiproud přináší spontánní prohlášení Alexandra Tschugguela, jenž si získal srdce mnoha křesťanů tím, že hodil Františkovy démonické modly do řeky

Jmenuji se Alexander Tschugguel a byl jsme to já, kdo vhodil modly Pačamamy do Tibery.

Proč jsem to udělal?

Velmi pozorně sledoval, co se děje v Římě v souvislosti s Amazonskou synodou. Napadlo mě, že bych měl získat víc informací v samém Římě. Vydal jsem se tedy v době zahájení synody do Říma, kde jsem se zúčastnil několika konferencí, které měly přiblížit různé otázky spojené s Amazonskou synodou.

Kromě těchto konferencí jsem navštívil i kostel Santa Maria in Transpontina, který se nachází mezi Andělským hradem a bazilikou sv. Petra. V kostele byly dvě boční kaple připravené pro účastníky Amazonské synody. Poblíž stáli dobrovolníci a uvnitř kaplí bylo možné spatřit symboly amazonské kultury a amazonské oblasti, a mezi těmito symboly byly sošky tzv. Pačamam (článek o podstatě této modly čtěte ZDE).

Dobrovolníci nám vysvětlili, že jde o symboly plodnosti, Matky Země, integrální ekologie atd., a když jsme s nimi mluvili trochu déle, tak dokonce prohlásili, že synodě nejde ani tak o náboženské záležitosti, jako spíše o politické. Kladl jsem jim mnoho otázek. Zeptal jsem se také, jestli misionáři lidi v Amazonii křtí, na což mi odpověděli, že obvykle ne, protože to není součást jejich kultury atd.

To mě vyvedlo z míry. Vrátil jsem se do kostela jindy s přítelem, který umí portugalsky, abych získal ještě víc informací, a potom všem, co jsem slyšel, mi bylo naprosto jasné, že to je proti prvnímu přikázání, že to je něco špatného. Že to je bohyně plodnosti, Matka Země, a první přikázání zní: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nebudeš se klanět žádným sochám. A pak jsem viděl video, jak se této sošce klaněli ve vatikánských zahradách.

Vrátil jsem se do Rakouska a snažil se vše skutečně promyslet, jestli je to dobré. Společně s přáteli jsem došel k závěru, že bychom to měli udělat, že bychom měli jet do Říma a odstranit sošky z kostela. Nepatří do katolické církve. Neměly by být v kostele.

Čtěte ZDE: Pačamama: Nahradí Františkovi Pannu Marii? Démonické modly v Římě naházeny do řeky. Vatikán už ani neví, čemu věří. Rouhání a pohoršení před maličkými. Vždy rozlišujme

A tak jsme jeli. Nešli jsme spát a brzy ráno jsme šli do kostela Santa Maria in Transpontina. Slyšeli jsme, že se otevírá v půl sedmé ráno, ale podle všeho nebylo ještě otevřeno. Prošli jsme se tedy trochu kolem, pomodlili se na lavičce u kostela růženec, a když jsme říkali poslední zdrávas, dveře kostela se otevřely. Vešli jsme dovnitř. Podíval jsem se do obou kaplí, abych zjistil, kde se teď nacházejí Pačamamy, a pak jsem vstoupil do kaplí a snažil se odnést co nejvíce pohanských věcí. Podařilo se mi vzít pět sošek Pačamamy. Potom jsme vyšli z kostela a vydali se k Andělskému hradu. Hned vedle Andělského hradu se nachází Andělský most a z toho mostu jsme shodili sošky jednu po druhé do Tibery.

Mělo to velký úspěch. Hned nám to nedocházelo, ale za dvě tři hodiny později jsme si uvědomili, že to mělo velký dopad na katolický svět a synodu, protože teď každý viděl, co se děje na synodě. Lidé se snažili zjistit, co jsou Pačamamy přesně zač, co představují, a viděli, že to není katolické. Dostalo se nám velké podpory. Lidé se za nás modlili miliony růženců. Jsem za to velmi rád, protože pokud se za sebe nebudeme navzájem modlit, nic nedokážeme.

A proto jsme se rozhodli, že se nebudeme skrývat. Chci veřejně vystoupit, aby si snad lidé nemysleli, že to byla zbabělá akce. Neudělali jsme to dříve, protože jsme chtěli, aby náš čin mluvil sám za sebe, aby lidé hovořili o tom, co se stalo, a ne o tom, kdo to udělal. Ale teď, o dva týdny později, týden po skončení Amazonské synody, jsme připraveni jim čelit. Chceme jim ukázat, že jsou laici, kteří se postaví proti a nesouhlasí s tím, aby k podobným věcem docházelo v katolické církvi.

Alexander Tschugguel je šestadvacetiletý Rakušan, konvertita z luteranismu, který se angažuje v hnutí na obranu nenarozených a organizuje Pochod pro život ve Vídni. Založil Institut sv. Bonifáce, jehož cílem je sdružovat katolíky usilující o prosazení tradičního katolického učení.

Zdroj.




Tagy článku

Doporučujeme

Eucharistické zázraky: Tkáň srdce člověka v agonii. Vždy stejná krevní skupina AB. I na jižní Moravě. Věda v koncích. Co nám tím chce Pán sdělit? Nespekulujme. Jen v úžasu padnout na kolena. Velký okamžik se již opět blíží

Eucharistické zázraky: Tkáň srdce člověka v agonii. Vždy stejná krevní skupina AB. I na...

Postní naděje: Skutečnost nebo klam? Už i vědci souhlasí, že všechno vzniklo z ničeho. Víra v Něj je cesta zdravého rozumu. Stovky proroctví a stovky vzkříšení. Ateismus je rovněž víra - bez Víry. On žije a je přítomen mezi námi!

Postní naděje: Skutečnost nebo klam? Už i vědci souhlasí, že všechno vzniklo z ničeho....

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky