Počínaje dnešním ránem Vás bude provázet nová stálá rubrika: NÁZORY ČTENÁŘŮ. Naleznete ji na hlavní stránce vpravo, hned pod prvním článkem. Nebude se však pohybovat – a tedy jako všechny ostatní témata postupně „uplouvat do zapomnění“, ale zůstane na svém místě jako stálice.
Obrana proti psychopatům
Pokud kliknete na banner NÁZORY ČTENÁŘŮ, vstoupíte do světa, který vytváříte vy sami. Ale, jak je u nás dobrým zvykem, není to tak banální. Ti, kdo jsou s Protiproudem od počátku jeho existence, vědí, že čtenářské dopisy, názory, reakce či různá upozornění a dokonce i celé „malé“ články a úvahy, byly pro nás vždy tak trochu složitou „entitou“:
Od první chvíle jsme si totiž lámali hlavu, jak na straně jedné dát prostor čtenářským ohlasům – ale současně zabránit „stvoření žumpy“. Tedy oné oblasti, která prakticky na všech internetových webech existuje pod názvem „diskuse k článku“. Onoho místa, jež vedle normálních lidí, kteří chtějí kultivovaně vyjádřit svůj názor, nakonec opanovávají psychopati. Sprostoty a vulgarity, kterými se ukájejí (a své okolí beznadějně zamořují) nemocní agresívní nešťastníci. Oblasti, která svou „sírou zapáchající“ ohavností dokáže zničit i sebelepší článek.
Pustit k nám tyto obscénní křiklouny bylo pro nás nepřijatelné také proto, že jsme konzervativní magazín, který si dává záležet, aby především naše vlastní texty a sdělení byly právě tak kultivované, slušné, nepřisprostlé a bez vulgarit – jako je absolutní většina našich čtenářů. Jak to o nich víme? Právě z vašich převážně skvělých a často inspirativních dopisů.
Díky za podporu!
Protože jsme Protiproud, šli jsme na to „kontrarevoluční“ cestou. Diskusi pod články jsme sice po čase zavedli – ale jen jako „placenou službu“. Věděli jsme – a byl to správný předpoklad – že ti zmínění nemocní nebudou patřit mezi naše nedobrovolné sponzory a podporovatele, když mají tolik příležitostí jinde. Sice jsme je tím nakonec vskutku „zlikvidovali“ i v redakční poště, ale současně se ukázalo, že je to ještě jinak: Mnozí z vás (nemusím asi opětovně zdůrazňovat, jak moc si toho vážíme a jak je to pro nás důležité) totiž zaplatí esemeskou či převodem příspěvek na provoz – ale svého tím vzniklého práva k diskusi pod článkem přesto využijí jen málokdy. Raději nám pošlou dopis na redakční mail.
Co s tím? Brzy jsme tento specifický hlavolam, vlastní ze všech webů pouze našemu „kontrarevolučnímu magazínu“, rozluštili a pochopili: Jsme přece v Protiproudu! Naši čtenáři jsou lidé s vlastní hlavou, vlastními názory a vlastním individuálním přístupem. Osobní sdělení, které se neřadí pod jiné, je pro ně zajímavější. A musím říci, že také pro nás.
Jenže: Dostáváme opravdu hodně dopisů. Mnohé z nich jsou mimořádně zajímavé, chytré, inteligentní, zvídavé. Jiné nám vyjadřují podporu a upozorňují přitom na další zajímavé souvislosti. Rozšiřují tak často dané téma o nový rozměr – ale pouze pro nás. Odpovídáme na ně, diskutujeme – ale často nás mrzí, že o tento rozměr protiproudního přeletu nad „kukaččím hnízdem“ reality, kterou společně zkoumáme, jsou ostatní ochuzeni.
Zpátky!
Nakonec jsme pochopili, že řešení, které by odpovídalo našemu stylu, je vlastně docela jednoduché. Vždyť to koneckonců pořád opakujeme: Vraťme se k osvědčeným hodnotám, postupům a zvyklostem. Jednou z nich je i tradiční redakční práce s dopisy čtenářů. Uveřejňovat výběr z toho nejzajímavějšího, co nám posíláte. A pokud na ně odpovídáme – pak také veřejně! V době, kdy jsem ještě psal pravidelnou nedělní „Tea Party“, to vypadalo zhruba takto:
Dobrý den pane Hájku,
již několik posledních měsíců se intenzivně zajímám o věci kolem nás (míněno skutečný stav věcí) a v prvních dnech, co „jsem se vzbudil“, jsem ani nemohl dobře spát.
Nyní jsem ve fázi, kdy přemýšlím, jak se mohu i s rodinou co nejlépe připravit.
„Vaše“ hnutí jsem objevil až skoro jako (zatím) poslední na mé cestě za poznáním a byl jsem (snad stále jsem) nadšen. Jako jiné, i Protiproud jsem doporučil několika mým známým.
Zaráží mne však jedna věc a to občasný boj proti Svobodným (myslím nyní onu politickou stranu). Jako důvod uvádíte jejich údajný postoj k homosexuálům. Stránky svobodnenoviny.eu jsem objevil o něco dříve, než Protiproud a mohu říci, že i tyto stránky jsou pro mne bohatým zdrojem informací. Na rozdíl od Protiproudu komentují věci více aktuálně - reagují na okamžitou situaci u nás i ve světě (to není kritika, pouze konstatuji můj pohled na hlavní rozdíl mezi svobodnenoviny a protiproud). Na obhajobu homosexuality jsem tam zatím nenarazil.
Chci tím říct, že v hlavních bodech se shodujete a myslím, že české veřejnosti rozhodně neprospívá, když se dvoje z mála svobodných novin v Čechách přou. Měly by spolupracovat, jinak nahrávají hlavnímu proudu, který se nás snaží rozdrobit skrze postojů k cikánům, nezaměstnaným, homosexuálům, věřícím, nevěřícím atd. v rámci hesla "Rozděl a panuj!"
Jistě by kdokoliv mohl namítat i proti Protiproudu - například mně „neseděla“ věta ve videu na Vašich stránkách, kde jsem se dozvěděl, že „je obecně známo, že většina homosexuálů jsou zároveň i pedofilové“. Mnoho homosexuálů neznám, ale tak nějak cítím, že je to pitomost, pardon za výraz. Zároveň jsem přesvědčen, že to není nemoc v klasickém pojetí, ale že se tak tito lidé již narodí, a tak, když se dva „najdou“ a provozují spolu cokoliv je jim libo, „je mi to buřt“. Samozřejmě za předpokladu, že z toho vynechají všechny ostatní.
Ještě více mne ale zneklidňuje, že když jsem si zadal do vyhledávače Protiproudu spojení „volná energie“, tak odpovědí mi bylo „výraz nenalezen“. Myslím, že to je hodně důležité téma a rovněž zdroj velkého množství všech válek na Zemi. Doporučuji shlédnout přednášku Dr.Greera na stránkách (bohužel) konkurence na odkazu zde:
http://svobodnenoviny.eu/utajovani-zdroju-na-volnou-energii-cz-titulky/
Byl bych osobně šťasten, kdyby se „šiřitelé pravdy“ u nás i ve světě spojili, máme přece všichni společný zájem. Když budeme rozdrobeni i my, nemáme skoro žádnou šanci na jakýkoliv úspěch. Minimálně se naše cesta značně komplikuje. Právo vyjádřit nesouhlas s kýmkoliv a čímkoliv je samozřejmě jedno ze základních, ale musíme se zamyslet, jakou formou ho presentovat a zda se občas některého ze svých práv není lepší vzdát v zájmu dosažení cíle, a tím dle mého mínění je (nebo mělo by být) „probudit“ alespoň polovinu světa.
Závěrem i Vám osobně z celého srdce děkuji za vše, co děláte, abychom prozřeli. Je to velice záslužná a potřebná práce.
Předem děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchů.
Robert Hencovský.
Vážený a milý pane Hencovský,
velmi dobře rozumím, kam míříte a při povrchním čtení Vašeho dopisu bych patrně s převážnou většinou Vašich tezí souhlasil. Je to nicméně trochu složitější. Ale vezměme to postupně:
Je hezké, že nazýváte Protiproud „hnutím“. Vlastně jím v jistém slova smyslu opravdu již je. Pochopitelně nikoli v onom babišovském či okamurovském – tedy jako nepoctivý hybrid, který předstírá, že něco je a vlastně současně není: politická strana založená na antipolitické rétorice, z marketingových důvodů se nazývající hnutím. Prostě lžou, mystifikují a manipulují. Protiproud jde v přesně opačném směru. „Sdružuje“ tu část veřejnosti, která má lží a manipulací – politických i mediálních – už plné zuby. A především – narozdíl od oněch takzvaných hnutí – nemá žádné explicitní politické ambice.
Skutečně tedy jde o hnutí „probuzených a probouzejících se“. Nejsme politická strana jako zmínění Svobodní a jejich „tiskový orgán“. Také nejsme zpravodajský server, který musí reagovat na „aktuality“. Naopak: Záměrně si často nenecháme mainstreamem diktovat agendu a věnujeme se tomu, co sami pokládáme za důležité. Nejen v politické oblasti. Svobodní jsou na tom samozřejmě opačně.
To neznamená, že mnohé jejich postoje nám nejsou blízké – především pak ty „evropské“. Je tu však jeden zásadní hodnotový rozdíl: Ideologií Svobodných je bezbřehý liberalismus. Protiproud je naproti tomu velmi důvodně konzervativní.
Svobodní říkají (jak tomu rozumím spolu s Vámi, či Vy s nimi) „ať si každý dělá, co chce, je to jen jeho věc“. My jsme naproti tomu přesvědčeni, že existují některé pevné a neměnné mravní, etické a duchovní hodnoty, „pevný bod ve vesmíru“ chcete-li, z něhož je nutné vše lidské posuzovat. Tvrdíme, že pokud se od této kotvy odřízneme – plujeme vědomě či nevědomky okamžitě v současném dekadentním „hlavním proudu“. Tam, kde řečeno s Dostojevským, je možné všechno.
Zůstaňme pro ilustraci u příkladu, který jste sám zvolil: Nemáme nic proti homosexuálům. To by bylo asi stejné, jako protestovat proti nemocným s jakoukoli jinou (zatím ještě „nelegalizovanou“) sexuální úchylkou – třeba zmíněnou pedofilií. Deviace od normativní většiny je nemoc z definice – pokud ještě vůbec platí významy základních pojmů. Mimochodem statisticky je mezi homosexuály opravdu více pedofilů než v heterosexuální většině. Není rovněž náhoda, že obě „hnutí“ se politicky nezastřeně podporují (viz. požadavky pedofilů na legalizaci během Prague Pride). I to dokumentuje, že to, o co jde, je právě ono politické hybridní „hnutí“, které se tváří nepoliticky: V tomto případě politický homosexualismus.
Svobodným je lhostejný, nám nikoli. Jsme totiž přesvědčeni, že jeho podstata i mohutná podpora euro-americkým establishmentem má pro naši civilizaci a skutečnou lidskou svobodu ničivé důsledky. Což dnes názorně vidíme v úspěšné snaze rozbít přirozenou rodinu zaváděním „sňatků“ homosexuálů i požadavků na adopce bezmocných dětí, které se pochopitelně z nepřirozeného homo-manželství narodit nemohou. Proti tomu protestujeme velmi a zásadně. Ostatně na stránkách Protiproudu, v době kdy jste nás ještě neobjevil, jsme o tom vedli se Svobodnými ostrou diskusi.
Jistě, bylo by dobré, kdyby se „šiřitelé pravdy“ u nás i ve světě spojili, jak říkáte. Nikoli však za tu cenu, abychom nakonec zapomněli, KVŮLI ČEMU se to vlastně spojujeme. Je mnohem poctivější rozdíly přiznat a diskutovat o nich. Umělá jednota je pouze jeden z druhů podvodů – proti nimž přece společně mnozí jdeme v obtížném a nepohodlném protiproudu.
Čertovo kopýtko Vaší úvahy se skrývá v otázce, zda „se občas některého ze svých práv není lepší vzdát v zájmu dosažení cíle“. Jsem si jist, že ne. Možná bychom tak snadněji „probudili polovinu světa“, ale cena, kterou bychom za to nakonec zaplatili, by byla krvavá, zrádná, jidášská. Ostatně bolševické „Proletáři všech zemí, spojte se!“ je toho dokonale ilustrativním příkladem. Říci ďáblovi (za všech okolností) NE, bude nakonec vítězná strategie i taktika. Ručím za to.
Moc rád jsem si s Vámi povídal. Zůstaňte v protiproudu s malým i velkým P.
S mnoha pozdravy a přáním všeho dobrého
P.H.
Pojďme na to
Tento dopis, který přišel před pár dny, by byl jistě součástí Tea Party. Z Vašich dopisů vím, že mnoha lidem stále chybí a věřím, že se k ní ještě někdy vrátím. Momentálně to však není z časových důvodů možné. Kromě jiného pro to, že připravujeme řadu dalších inovací a (kontrarevolučních) změn. Jednu z největších, v Čechách dosud nevídanou, odstartujeme symbolicky 17. listopadu – a to stojí čas (i peníze).
Proto vznikla rubrika Názory čtenářů, kterou dnes otevíráme. Museli jsme kvůli ní udělat nějaké technické úpravy. Proto jsme ji spustili v noci z neděle na pondělí, neboť bylo nutno na chvíli „vypnout“ Protiproud. Čímž se současně omlouváme všem čtenářům – „sovám“, kteří snad na chvíli neměli na naše stránky přístup.
V „Názorech“ - které také objevíte, jak už jsme v úvodu zmínili, pod stejnojmenným bannerem na hlavní stránce Protiproudu - zatím najdete jen několik dopisů z poslední doby. Budeme je přidávat do „nekonečného toku“ podle toho, co nám budete psát. A protože píšete hodně a spoustu zajímavého, jistě bude co číst.
Těším se na to – a moc děkuji za obrovský a stále se zvyšující zájem, kterým Protiproud provázíte. Zvláštní dík potom patří těm z vás, kteří nám finančně přispívají, vědomi si toho, že od počátku vcelku logicky čelíme „ekonomickým sankcím“ mainstreamových reklamních agentur.
Mnoho dobrého v naší nepříliš dobré době a hlavně Boží požehnání přeje všem „protiproudařům“ za celou redakci
Petr Hájek
Tagy článku