Nahé "elity" v zrcadle pokrytectví: Useknout na Václaváku hlavu Petru Nečasovi? Báječné! Oběsit „symbol češství“? Bžunda. Šibenicemi proti vlastizrádcům? Kde je policie?
Lubomír Vylíčil ukazuje dvojí metr politických a "kavárenských" elit pro "správné a nesprávné" demonstrace a ptá se, zda by občané dvou kategorií neměli být rovnou v zákoně
Českou republikou otřásl další "skandál". Politici bijí na poplach, kulturní fronta s medii troubí alarm a rozhořčené „osobnosti“ veřejného života podepisují petici…. Copak se to stalo? O co jde? O šibenice. Ale nebojte se, nejde o šibenice skutečné. Jde o ony symbolické napodobeniny, které přinesli lidé na protestní shromáždění proti nelegální imigraci a proti zhoubné politice EU.
Pobouření vlastizrádci
Že se durdí, vládní politici, je vcelku pochopitelné. Řeči, které se na shromáždění vedly o věšení vlastizrádců, vztáhli, vcelku pochopitelně, na sebe. Že se k jejich pobouřenému kvikotu přidala i opozice, to lze také pochopit. Dámy a pánové z opozičních lavic totiž dobře vědí, že pro podrážděné občanstvo nepředstavují spásu, odlišnost a naději na změnu, ale že jsou bráni jako šedivá součást opovrhované politické třídy, podle hesla jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.
Z podobných pohnutek vychází i pobouření mezi intelektuály a „osobnostmi“ veřejného života. Tolik let se snaží. Opanovali, prostřednictvím bratrstva pravdy a lásky, prakticky celý veřejný prostor. Zakřičeli, zadupali a postupně, drobnou, každodenní prací vytěsnili z veřejného diskurzu všechny odlišné názory. Do ilegality a na okrajové weby vyštípali pojmy jako vlast a národ. A v okamžiku, kdy už se zdálo, že celý éter zvučí jen jejich pravdou, najednou takovéhle veřejné a ostentativní vzepjetí odporu k jejich pravdě a k jejich vidění světa! Ti bystřejší z nich navíc chápou že svými názory, které hrdě a konzistentně po léta hlásali, zapadli (pro velkou část obyvatelstva) do stejné škatulky, jako větina současných politických elit – do kolonky vlastizrádce.
Čtěte ZDE: Šibenice dostaly další rozměr: Vláda nezastřeně útočí na policii. Svoboda projevu jen pro někoho. Demonstranti žádali uzavření hranic a vystoupení z EU. Půjdou odpůrci spolu, nebo na popraviště?
Čtěte ZDE: Alchymistický sociální tyglík před výbuchem: Podaří se zničit státy a národy? Vznikne skrze válku evropský lid? Uzavřete hranice a povolejte armádu! Jdeme do finále
Čarování se smybolem
Pokud pak jde o media, která náhle otočila a ukazují téměř nepřetržitý proud obrázků z demonstrace, kterou v den konání zmínila jen na půl huby v pár vteřinách, je nutné si uvědomit, že jde o slouhu našich vládců. A slouha dostal nové pokyny. Již ne zamlčet, zastrčit, zbezvýznamnit a zasypat balastem. Naopak. Na příkladu této demonstrace ukázat, jak hydra fašismu a rasismu zvedá hlavu.
A tak mediální mágové začali čarovat s šibenicemi. Protože šibenice, to je symbol. Zneklidňující, hrozivý. Symbol, kterým se (snad) dá podsunout do vědomí lidí spojení – je proti imigrantům a EU – je to násilník, který by chtěl lynčovat nevinné, věšet lidi na kandelábrech… Je to zlosyn, fašista a s takovým přece slušný člověk nemluví. Takových se štítí.
Čtěte ZDE: B. Chamberlain Sobotka: "Svedli jsme velkou bitvu, kvóty nebudou.“ Podvod typu Euroústava. Vzpoura uprchlíků v Maďarsku. Chystá se demonstrace. Dokdy ze sebe necháme dělat hlupáky?
Čtěte ZDE: Invaze začala: Plán na likvidaci „nadbytečných“. 500 miliónů otroků k obsluze dvou stovek nejbohatších rodin. Bílá civilizace musí být zničena? Lodě plné bojovníků připlouvají...
Popravy vhodné a nevhodné
Nu, milí politikové, drahé „osobnosti“ a milovaná media, dříve než popustíte naplno uzdu svému rozhořčení nad otřesným činem demonstrantů, dovolte, abych vám připomněl několik nedávných událostí:
Tak například 6. dubna 2013 pochodovalo Prahou několik stovek lidí, kteří volali po odstoupení tehdejších vládních politiků. U sochy svatého Václava pak demonstranti symbolicky popravili několik představitelů moci.
Ano, uznávám, šibenička tam žádná nebyla. Jen jakýsi veselý chlapík v (roztomilé) masce kata stínal hlavy figurínám, představujícím Petra Nečase a členy jeho vlády. K popukání, že? Kde tehdy byla Jiřina Šiklová, Petr Uhl a další známí petičníci? A co tehdy dělal třeba Milan Chovanec, dnešní "rozhořčený" ministr vnitra? Netetelil se v opoziční lavici radostí, nad povedenou „demoškou“?
Podobná taškařice proběhla v Praze i 24. srpna téhož roku. Průvod několika desítek pošuků z „nevládek“ a „sluníčkové“ scény se vydal z Vyšehradu na pochod městem. Na Rašínově nábřeží akce vyvrcholila pověšením figuríny brouka Pytlíka, jako jakéhosi domnělého archetypu "čecháčkovství". Tady už se maličko věšelo, ale to byla přece sranda, ne? Tahle lidová veselice byla nazvána „Humorem proti rasismu – pochod Čechy v ČR nechceme" a na mediální scéně sklidila obrovský aplaus. To jsme to těm hnusným, sobeckým a zaprděným Čechům nandali, libovala si kavárna, pokrokoví umělci i „osobnosti“. A hlavní mediální proud je, za spokojeného mručení politiků vynášel do nebes. Jak kreativní, veselé, vtipné…
Občanský lidový hapenning
Takže, milí politikové, drahé „osobnosti“ a milovaná media, já se vás ptám, kde jste byli když věšeli brouka Pytlika? Že jste se bavili? No tak teď, moji milí, se bavíme zase my. Je to přece nevinná, veselá taškařice, ne? Věšíme jenom politika; takový občanský lidový hapenning….
Když vám nevadila fingovaná poprava členů vlády, když jste se smáli popravě symbolu češství (podle vás) brouka Pytlíka, tak co jste najednou tak cimprlich ze dvou chatrných a v zásadě nepoužitelných šibeniček? Nebo že byste dvě kategorie občanů prosadili i do zákona?
Tagy článku