Máme si prý zvykat. To je poselství evropských politiků po sérii teroristických útoků, které vyvrcholily rituální popravou francouzského katolického kněze.
Muslimský terorismus bude prý už navždy součástí našich životů. Je to prý daň za "svobodu", jak nazývají tento specifický způsob existence. Musíme se prý ještě více semknout. Držet při sobě. Myslejí tím My při NICH, kteří to všechno zavinili.
Tato slova znějí jako kolovrátek už čtrnáct vražedných dnů od německých a francouzských vládních představitelů. A po nich je papouškují (snad kromě předvolebně inteligentnějšího Andreje Babiše) i naši vládní politici.
Evropské stanné právo
Zato o těch bruselských nějak není slyšet. Jako by se schovali a vyčkávali.
Není se co divit. Stejně jako nelze vyloučit, že někteří z nich byli předem informováni, co se chystá (Islámský stát je úzce provázán s americkými a evropskými tajnými službami). Nyní potřebují na nějakou dobu zmizet z očí, než veřejnost evropských států konečně pochopí, že nic jiného, než ještě více provázaná unie pod vedením Berlína a Bruselu občanům nezbývá.
Aby se pobouřená a po brexitu stále odvážněji naladěná evropská veřejnost zlomila, je třeba přijmout mimořádná opatření. Tedy výjimečný stav nejlépe v celé západní Evropě. To by jistě občany vyléčilo ze snahy napodobit Brity a opustit potápějící se bruselskou bárku čím dál více zaplněnou imigranty.
A že to těch posledních čtrnáct dnů byl skutečný festival teroru! Připomeňme si jej - události totiž přicházejí takovým tempem, že se v tom již mnozí přestávají orientovat.
Čtěte ZDE: Krvavá daň za "barevnou" Evropu: Teror už je za hranicemi. Zvykejte si, říkají. Kdy útok v Posázavském Pacifiku? Vybuchne bomba v cíli výletu? V takovém světě žít nechceme a nemusíme. Nebo musíme?
Údajní pomatenci v akci
14. července, v symbolické výročí Francouzské revoluce, k jejímuž krvavému odkazu se dnešní elity hlásí, zahynulo pod koly náklaďáku řízeného "pomateným" islamistou 84 lidí. To, že pozadí akce a její průběh přináší více otázek než odpovědí, potvrzuje nejen snaha vlády vynutit si smazání filmových záběrů z pouličních kamer, ale také množící se rozporuplné výpovědi svědků masakru.
Ještě ani neskončily pietní akce za zavražděné ve Francii a už za čtyři dny, tedy 18. července, přišlo pokračování v bavorském Würzburgu. Útok "pomateného" islamisty si vyžádal pět zraněných, z toho čtyři těžce. Sedmnáctiletý afghánský imigrant, jenž napadl nožem a sekyrou cestující regionálního vlaku, se vyznal před svým činem na videu z příslušnosti k tzv. Islámskému státu, který se také k činu svého pěšáka prostřednictvím své tiskové agentury hrdě přihlásil.
Než dozněly dozvuky tohoto útoku, nastalo opět po čtyřech dnech (večer 22. 7.) vraždění – tentokrát v Mnichově. Íránec (samozřejmě "pomatený") s německým občanstvím zastřelil údajně sám ze své pistole devět lidí a 35 dalších zranil. Stejně jako v Nice je i v tomto případě příliš mnoho nejasností a rozporů, které ukazují na to, že Mnichov zřejmě proběhl trochu jinak, než jak nám média neservírovala.
Jen dva dny na to udeřil syrský imigrant 24. července na jihozápadě Německa v Reutlingenu. "Pomatený" Islamista mačetou na kebab rozsekal těhotnou ženu a dalších pět osob těžce zranil. Policie vraha po činu sice zadržela, ale dosud ho nemohla vyslechnout, neboť utrpěl údajně vážná zranění, když se do akce vložil se svým BMW německý občan, který džihádistu srazil a zabránil mu tak v dalším šavlovém tanci při kterém sekal náhodné kolemjdoucí a zaútočil i na přivolané policisty.
Tentýž den večer přišel útok dalšího "pomateného" vojáka ISIL, tentokrát v bavorském Ansbachu. Neúspěšný žadatel o azyl se chtěl dostat na hudební festival. Když se mu to nepodařilo, odpálil se u vstupu. Dvanáct lidí bylo zraněno, z toho tři vážně. I v tomto případě se k útoku přihlásil tzv. Islámský stát.
Do třetice - tentýž den v pozdních nočních hodinách zaútočil nožem další "pomatený" islamista na cestující v regionálním vlaku u Brém. Cestující prchali v panice ven z vlaku na nejbližší stanici. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Domnělý šílenec vyhrožoval cestujícím a pokusil se je pobodat.
Čtěte ZDE: Testování smrtí: Nechutná mnichovská lež o "depresivním" vrahovi. Co se to (opět) nepovedlo? Merkelová a spol. s krví na rukou. Klaus mladší: Pryč a zavřít hranice!
Rubikon u Rouen
"Popravčí" týden korunovala toto pondělí ve Franci dvojice islamistů. Vtrhli do kostela nedaleko Rouen během ranní mše. Uvnitř drželi desítky minut pět rukojmí včetně 86 letého kněze, kterého nakonec chladnokrevně podřízli. Navíc těžce zranili řádovou sestru a dalšího z rukojmí.
Tento útok islamistů lze považovat za definitivní překročení Rubikonu, za "symbolické" vyhlášení totální války křesťanství a křesťanským hodnotám evropské civilizace. Což je v konečné fázi to, oč tu celou dobu běží.
"Jsem muslim vyznávající hodnoty milosrdenství a laskavosti. Nejsem extrémista," řekl jeden z vrahů Kermiche při předchozím rozhovoru s vyšetřovateli. Podle svých známých ale byl mladík radikál, který se dramaticky změnil a přestal normálně komunikovat. Na noze měl sice elektronický sledovací náramek, ale podmínky tohoto opatření mu umožňovaly každé dopoledne volný pohyb. Proto mohl poklidně vraždit spolu se svým komplicem - dvacetiletým Abdelem Málikem. Ten se stejně jako devatenáctiletý Kermiche narodil ve Francii. Podle policie celou akci logisticky zajišťoval teprve patnáctiletý muslimský mladík.
Na tomto případě se ukazuje, že i mladí muslimové, kteří neprošli peklem syrské války, jsou schopni vraždit stejně bestiálně jako jejich zkušenější soukmenovci (nedávno jsme mohli krom jiného vidět video s uříznutím hlavy desetiletému dítěti). Ostatně, oba "Alláhovi bojovníci" v kostele přinutili jednoho z rukojmích, aby vraždu kněze natočil mobilem.
Svědkyně vraždy, řádová sestra Danielle, uvedla, že se kněz pokoušel bránit. "Řekli mi: ‘Vy křesťané nás zabíjíte‘. Donutili jej pokleknout. Chtěl se bránit. A pak k té tragédii došlo. Natáčeli se a kázali u oltáře v arabštině," popsala zdrcená svědkyně rituální vraždu božího nuže. Dvojice útočníků zajaté jeptišky a ostatní rukojmí použila jako lidské štíty před policií, kterou přivolala sestra Danielle, jíž se podařilo utéci. Oba teroristé byli potom nicméně zastřeleni.
Čtěte ZDE: Invaze nepolevuje: Nice a Würzburg - spojené nádoby. Záplava pokračuje, Německo již přetéká. Podivné skupinky "exotických cizinců" na našem území. Maďaři před referendem o kvótách. Nám to určí soudruh Sobotka
Vraždění křesťanů za přispění Západu
Vraždění katolických kněží a věřících na Blízkém východě nabralo již dávno téměř apokalyptické rozměry. Celé křesťanské vesnice byly vyhlazeny, počet mrtvých se počítá v desetitisících. Takřka denně přicházejí zprávy o mučení a stínání hlav křesťanů všude tam, kde působí ISIL, operující často pod přímou či nepřímou ochranou Západu, jak jsme toho svědky v Sýrii či Iráku.
Jak upozornil v ČT tajemník pražského arcibiskupa Dominika Duky Milan Badal, útoky na křesťany ze strany islamistů se stupňují již několik let i v západní Evropě. Pouze za rok 2014, tedy při rozjezdu migrační vlny, bylo podle něho podniknuto 467 útoků na křesťanské kostely ve Francii. Pouze šťastnou náhodou nikdo až do pondělka za tyto útoky nezaplatil životem. To také podle něho ukazuje, pravou podstatu islámu, s nímž mají křesťané po staletí bohaté zkušenosti. Boj s Islámem, ať se to komu líbí nebo ne, patří totiž ve své podstatě mezi základní stavební kameny naší civilizace.
Příznačné je také to, že pachatelé hrůzného činu ze Saint-Etienne-du-Rouvray byli mladíci, kteří vyrůstali celou dobu ve Francii. Ve skutečnosti jde tedy pouze o "spící buňky", které se nyní, když přicházejí statisíce jejich "bratří", aktivizují.
Krev mučedníků je semenem křesťanů
I jindy tak tolerantní a všemu protikatolickému otevřený papež František označil zavraždění kněze za barbarský čin a vyjádřil své rozhořčení. Podle vatikánského mluvčího Federica Lombardiho je papež událostí zděšen a odsuzuje všechny formy nenávisti.
"Jsme mimořádně šokováni, protože se toto hrozné násilí stalo v kostele, kde je hlásána Boží láska," uvedl podle agentury Reuters Lombardi. "Je to další hrozná zpráva, která, bohužel, rozšiřuje řadu násilností, jež nás šokovaly, působí bolest a znepokojení," mínil frázovitě vatikánský mluvčí. Být na Petrově stolci Františkův předchůdce Urban II., patrně by již vyhlásil kruciátu proti pohanům. Podobně iluzorní je představa, že by naši politici jednoho dne konečně vyzvali k obraně křesťanské civilizace.
Tak jako vždy dělají původci a podporovatelé tohoto zla spoustu chyb. Vražda katolického kněze, který se za nás bude přimlouvat u Božího trůnu, je, doufejme, začátkem jejich prohry. Zřejmě už zapomněli, "že krev mučedníků je semenem křesťanů".
Je jen otázkou, kolik nevinné krve ještě bude muset být prolito, než vezmeme svou obranu do vlastních rukou a věci se dají do pohybu. Volební rok 2017 nás k tomu přímo vybízí.
Tagy článku