Když se řekne Organizace spojených národů (OSN), většině lidí se vybaví to nejlepší, co na tomto světě máme. Vždyť OSN, která sdružuje většinu států na Zemi, chce přece vylepšit náš svět, udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, podporovat mezinárodní hospodářskou, sociální, kulturní a humanitární spolupráci. Kdybychom OSN neměli, tak by byly všude války, nesmyslné vraždění a krveprolévání...
Něco vám tu nesedí? Válek a různých ozbrojených konfliktů stále přibývá, stále více lidí na světě trpí hladomorem a nedostatkem vody. Co tedy OSN dělá?
Největší podvod v moderních dějinách
OSN vznikla 24. října 1945, kdy Chartu OSN ratifikovalo 51 zakládajících členských států včetně bývalého Československa. Hlavním cílem OSN bylo udržovat mír a bezpečnost ve světě, předcházet válečným konfliktům a chránit lidská práva. Dnes musí být nejen zakládajícím členům jasné, že Charta OSN je jen cárem papíru, neboť mnohé členské státy nemají nejmenší snahu se touto listinou řídit.
USA porušovaly mezinárodní právo nejčastěji. Jen za posledních třicet let vojensky vtrhly na Grenadu (1983), zaútočily na Libyi (1986), vpadly do Panamy (1989), bombardovaly bývalou Jugoslávii (1995 a 1999), vtrhly do Afghánistánu (2001), zaútočily na Irák (2003) - a tak bychom mohli pokračovat až k dnešní válkou zmítané Sýrii. Všechny tyto operace byly bez mandátu OSN a Valné shromáždění OSN se zmohlo jen na chabé vyjádření, v nichž některé tyto agrese hodnotilo jako porušení mezinárodního práva.
Jaký smysl má pak OSN, když velmoci jako USA, Velká Británie, Rusko nebo Čína mohou svévolně řešit mezinárodní spory, ale i porušovat lidská práva, kterými se OSN ohání? O co tedy jde OSN, když realita vypadá úplně jinak, než deklarují údajné pilíře této mezinárodní organizace?
9. února 1950 vypracovala komise pro zahraniční věci amerického Senátu rezoluci číslo 66 pod názvem „Představa světového řádu“, podle níž by v budoucnu měly jednotlivé státy předat svou národní svrchovanost pod vládu OSN. 17. února 1950 měl projev před americkým senátním výborem pro zahraniční vztahy James Paul Warburg, člen Rady pro mezinárodní vztahy (Council on Foreign Relations) a zakladatel Americké centrální banky (FED), který řekl: "My budeme mít světovou vládu, ať se nám to líbí, nebo ne. Jediná otázka je, zda světová vláda bude dosažena dobytím, nebo podvolením."
Dne 5. března 1994 tehdejší prezident USA Bill Clinton podepsal výkonné nařízení Presidential Decision Directives č. 13 (PDD), ve kterém předává svrchovanost USA pod OSN. Clintonovo další nařízení PDD č. 25 dává OSN možnost rozmístit své vojenské jednotky do jakéhokoliv suverénního státu, a to bez udání důvodu, což vlastně znamená, že armáda OSN může kdykoliv obsadit jakýkoliv stát. Vždyť i bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan řekl: "Světová vláda může vojensky zasáhnout do vnitřních záležitostí každé země, pokud nebude souhlasit s jejím aktivitami." Vítejte v realitě!
Čtěte ZDE: Agenda 21: Celosvětová tyranie jako "udržitelný rozvoj"? USA pracují na odlidnění planety. V soukolí se otáčí i Česká republika. Koho obětujeme nejdříve? Šokující vize z roku 1969
Silnější spolky
Od nepaměti se snažilo každé impérium zavést světovou vládu s jedním panovníkem, s jednou vládou, s jedním náboženstvím, jednotnou měnou, a toto vše překrýt globálními zákony a nařízeními, kterými by se řídily všechny země světa. Proto není překvapením, že pojem New World Order (NWO), tedy Nový světový řád, v průběhu mnoha let použilo více politiků, mezi nimiž byli například i bývalí američtí prezidenti jako George Herbert Walker Bush - 41. americký prezident - a jeho syn George Walker Bush - 43. americký prezident.
Přestože o NWO běžně hovoří také vysoce postavení politici, stále je to označováno za konspiraci. O jedné celosvětové vládě psal i Gary H. Kah ve své knize En Route to Global Occupation. Ten v 80. letech minulého století pracoval pro vládu USA jako vyjednavač, účastnil se jednání se zahraničními vládními činiteli, ale i zástupci velký korporací. Z množství jednání, které absolvoval, a z dokumentů, které získal, mu vyšlo jediné, a to, že se plánuje zavést jedna celosvětová vláda. Jde se na to postupně přes několik organizací.
Patří sem například Council on Foreign Relations (CFR), tedy Rada pro mezinárodní vztahy, která je označována také jako „Neviditelná vláda“ nebo „Rockefellerovo ministerstvo pro zahraniční záležitosti“. Moc se o ní nemluví - přesto, že je dnes jednou z nejvlivnějších společností v USA a jejími členy jsou výhradně Američané.
CFR byla založena v roce 1921 a jejími členy byli všichni američtí prezidenti (kromě Ronalda Reagana), a to ještě před zvolením do funkce. CFR dnes kontroluje západní národy přes své další organizace, jimiž jsou například Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) nebo Německá společnost pro zahraniční politiku (DGAP) - i s využitím instituce, jakou je například Světová banka.
Další známou organizací, o níž se však v médiích moc konkrétního nedozvíte, je Trilateral Commision (TC), tedy Trilaterální komise. Byla založena v roce 1973 na podnět Davida Rockefellera. Podporuje spolupráci mezi USA, Evropou, Japonskem a zbytkem Asie. Mezi členy Trilaterální komise můžeme najít i americké prezidenty Jimmyho Cartera, G. H. W. Bushe nebo Billa Clintona. O Trilaterální komisi se srbská profesorka na mezinárodní právo Smilja Avramov v roce 2009 vyjádřila v jednom rozhovoru takto: "Není ničím jiným než světovou vládou ve stavu vyčkávání. Na její zasedáních se projednávají aktuální globální problémy a dělají významná rozhodnutí jako například v roce 1991 rozpad Jugoslávie."
Pokud si myslíte, že důležitá rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu, Světové banky nebo G7 (dříve s Ruskem G8) se projednávají jen přímo v těchto institucích, Smilja Avramov vás vyvede z omylu: "Tam se rozhoduje jen na oko - proforma, vše musí být předtím projednáno. A na to je Trilaterální komise."
Čtěte ZDE: Klíčové odhalení: V migrantské krizi je mocná kancléřka Merkelová pouhý pěšák. Také poslední "dohodu" s Erdoganem jí pouze předložili k prosazení v EU. Kdo stojí v pozadí za plánem na zničení Evropy?
Světová ústava již existuje
Málokdo ví o tom, že již v roce 1958 byl založen Světový parlament, který nepřetržitě od roku 1991, kdy bylo 4. zasedání Světové ústavní a parlamentní asociace (WCPA - The World Constitution and Parliament Association) v Portugalsku, pracuje na Světové ústavě, která se postupně ratifikuje všemi členskými státy. Na oficiální stránce http://worldparliament-gov.org/ se dočteme, že Světový parlament je demokratická, nevojenská, federální světová vláda založená s cílem nastolení míru a řešení problémů životního prostředí. Je zde i celá Světová ústava, kterou musí ratifikovat nejméně 25 národních vlád, aby se mohla začít celosvětově uplatňovat.
V preambuli Světové ústavy se můžete dočíst: "Lidstvo dnes dospělo k bodu obratu v historii, jsme na prahu nového světového pořádku..." Jak je všeobecně známo, sídlo OSN se nachází v New Yorku, avšak bývalý vysoký úředník australské vlády Peter Sawyer zveřejnil informaci, že se ústředí světové vlády připravuje u hlavního města Austrálie Canberry, kde má sídlit světový parlament.
Světovláda je již v podstatě funkční, jen se o tom nedozvíte z médií hlavního proudu, protože lidé (později světoobčané) by to mohli špatně pochopit a plány mocných by mohli ještě zmařit. Pod OSN (resp. Globální vládu) patří Mezinárodní měnový fond, Světová banka, jejíž součástí je i Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní organizace práce, Světová zdravotnická organizace (WHO), UNESCO, UNICEF, Mezinárodní soudní dvůr a Rada bezpečnosti. Světovláda má i svou armádu - tzv. Modré přilby (mírové síly OSN), mezinárodní policejní organizaci - Interpol, která sdružuje demokratické i nedemokratické státy světa, a postupně buduje i světovou výzvědnou službu.
Globální vláda se snaží získat absolutní ekonomickou a hospodářskou kontrolu nad celý světem, dopomoci k tomu jí mají politici, které si i my volíme ve volbách. Páky na tyto politiky má právě zmiňovaná CFR a její odnože spolu s Trilaterální komisí, které mají zajišťovat, aby v jednotlivých vládách po celém světě nebyl do vládní funkce zvolen nikdo nevyhovující.
Myslelo se i na situaci, kdyby se náhodou (nestává se to často) dostal do nějaké vlády člověk, který elitám nevyhovuje. Toto byla technická otázka pro CIA, která pro tento případ vytvořila tajný projekt ZR/RIFLE. Poprvé ho odhalil počátkem 60. let minulého století americký senátor Frank Church při vyšetřování CIA a její podvratné činnosti. Projekt ZR/RIFLE byla speciální jednotka, která připravovala a prováděla politické vraždy nejen na území USA, ale po celém světě. Přiznal to i náměstek ředitele CIA Richard Bessel při výslechu před senátní komisí v červnu roku 1976, kdy potvrdil existenci této speciální jednotky CIA, přičemž zadání k provádění vražd politiků pocházely z Bílého domu.
Každý den se i ve zprávách mainstreamových médií otevřeně hovoří o globalizaci, globalistech a o tom, že se celý svět globalizuje. Vůbec se to před lidmi neutajuje, spíše naopak. Média na celém světě postupně připravují populaci na světovládu, o níž se hovoří jen v superlativech, protože za tím stojí přece Organizace spojených národů. Tomuto procesu napomáhají samozřejmě i tzv. neziskové organizace, které jsou ve skutečnosti vysoce ziskové, neboť je financují známí oligarchové jako například George Soros. Za velkorysých podmínek vytvářejí v jednotlivých státech světa příznivé společenské klima, a šíří propagandu globální vlády.
Čtěte ZDE: Socha Svobody roku 6015: Nevinná zednářská symbolika nebo šelma z Apokalypsy? Proč je hlavní město Spojených států plné luciferiánských symbolů. Tma pod svícnem není světlem světa
Sorosův vyslanec
Známý server WikiLeakes informoval o tom, jak je miliardář, finančník a "filantrop" George Soros v kontaktu s několika politiky, jimž diktuje kde, co a jak mají dělat. Příkladem je horká kandidátka na americkou prezidentku Hillary Clintonová v době, kdy působila jako ministryně zahraničních věcí USA a utajované informace posílala ze své soukromé e-mailové schránky. E-mail, který zveřejnil portál WikiLeaks, ukazuje, jak Soros oslovil Clintonovou ohledně nepokojů v Albánii: "Drahá Hillary, v Albánii nastala vážná situace, která potřebuje naléhavou pozornost na nejvyšších úrovních vlády USA. Možná víš, že opoziční demonstrace v Tiraně v pátek měly za následek smrt tří lidí a ničení majetku..."
Soros nakonec vyzval Clintonovou, aby zapojila mezinárodní společenství a vyvinula tlak na premiéra "aby zabránil dalším demonstracím a zmírnil veřejné výroky". Ve druhé části e-mailu poskytl Soros Clintonové na výběr tři kandidáty, z nichž by jeden z nich měl působit jako prostředník. Mezi kandidáty byli Carl Bildt, Martti Ahtisaari a Miroslav Lajčák. A světe div se, jen tři dny po odeslání tohoto e-mailu vyslala Evropská unie do Albánie současného slovenského ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka, aby byl mediátorem v občanských nepokojích. Ano, je to ten Miroslav Lajčák, který se uchází o post nového generálního tajemníka OSN, neboť 31. prosince tohoto roku vyprší druhý pětiletý mandát dosavadnímu generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi.
Legitimní otázka proto zní: kdo vybere budoucího generálního tajemníka OSN? Bude tato volba opět "demokratická" v zájmu těch, co chtějí řídit tento svět prostřednictvím světovlády? Dnes již zesnulý člen Nejvyššího soudu USA Felix Frankfurter svého času prohlásil: "Skuteční vládci ve Washingtonu jsou neviditelní a uplatňují svou moc ze zákulisí."
A protože hlavně z Washingtonu přicházejí všechna nařízení i pro evropské politiky, kteří jsou jen poslušnými figurkami v rukou těch nejmocnějších, je jasné, že "demokratické" volby, ať už v USA, v Čechách, na Slovensku či Německu toho moc nezmění, pokud se lidé neprobudí .
Vždyť například i George Soros, o kterém si všichni myslí, že zasahuje do osudů mnoha zemí, je jen další figurka ve velké šachové partii, kterou si po šachovnici posouvají skuteční vládci - nikým nepoznaní, nevidění, bulvárními plátky nepropíraní. Lidé na celém světě by měli pochopit jedno: ti, co ze zákulisí tahají za provázky svých figurek v podobě politiků, se nebojí ničeho, ale bojí se lidí, obrovského množství lidí, kteří, když se probudí, dokážou svrhnout i ty, kteří se hrají na bohy. A tomu chce globální vláda za každou cenu zabránit.
Vše záleží jen na lidech. Pokud neprocítnou, zůstanou jen obyčejnými pěšáky na obří šachovnici a budou obětováni pro "dobro" světa.
Tagy článku