V Donbasu začalo platit od pondělka křehké příměří a jednání o hlubších změnách v zamrzlé občanské válce na Ukrajině běží pod povrchem na plné obrátky. Evropští lídři se o víkendu na bezpečnostní konferenci v Mnichově předháněli v ubezpečování o vzájemné spolupráci s novou americkou administrativou. Vladimír Putin zatím bez dlouhých řečí konal. Podepsal důležitý dekret o uznávání úředních dokumentů vydávaných donbaskými republikami. Jde o první krok k uznání doněcké a luhanské samostatnosti.
Přelomové rozhodnutí ruského prezidenta se týká všech dokumentů vydávaných orgány lidových republik. Tedy především pasů, rodných listů, úmrtních listů, oddacích listů, rozvodových listů či dokumentů o změně jména. Za platné budou také uznány doklady o vzdělání a kvalifikaci, osvědčení o registraci vozidel a jejich registrační značky. Majitelé dokladů totožnosti mohou na jejich základě vstupovat do Ruska a opouštět zemi bez víz.
„Dekret o uznávání dokumentů vydaných Doněckou lidovou republikou je dalším důkazem, že Rusko podporovalo a bude podporovat právo svých krajanů bojovat za své životy, za svou kulturu, svůj jazyk, za svoji čest a důstojnost,“ reagoval na krok Kremlu prezident DLR Zacharčenko.
Západ o Porošenka ztrácí zájem
Přestože Kreml oficiálně uvádí, že se jedná o dokumenty vydané „ukrajinským občanům a lidem bez občanství, kteří trvale žijí na území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny“, jde o významný akt podpory donbaských republik. „Jestliže Vlast nahlas a směle podporuje náš boj, znamená to, že náš boj je spravedlivý. Znamená to, že naše oběti nejsou zbytečné. Znamená to, že naše naděje jsou oprávněné,“ prohlásil Zacharčenko.
Tento první krok k plnému uznání donbaských republik přichází ve chvíli, kdy se Porošenko rozhodl zachránit svou stále vratší pozici těžkým útokem na Doněck, jenž byl ze strany donbaské domobrany odražen. Celá operace, která si vyžádala další desítky životů a obrovské materiální ztráty, a jež měla být zřejmě předzvěstí ještě větší jarní ofenzívy, nenalezla zdaleka tak silnou podporu v západní Evropě, jak si pučistický vůdce z Kyjeva představoval.
Víkendová dohoda o novém příměří uzavřená ministry zahraničí Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny naopak ukazuje, že Porošenko se dostal pod silný tlak. Snad nejlépe to vyjádřil šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin, který podle agentury Reuters poznamenal, že „vůbec není šťastný” z toho, k čemu schůzka dospěla. „Zapotřebí jsou výsledky, nejenom prohlášení,” dodal zklamaně. Naopak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyjádřil s mnichovskou schůzkou spokojenost.
Porošenko ostatně v Mnichově vůbec působil značně izolovaným dojmem. Zatímco v minulých letech se kolem něho jako hlavního protiruského trumfu soustředila veškerá pozornost, a on vystupoval jako hlavní řečník obžalovávající údajného ruského agresora za značného zájmu médií i politiků, o víkendu jeho stále stejné dokola omílané fráze již příliš pozornosti nevzbudily.
Evropa i Amerika má teď dost práce se svými vlastními problémy. Hlavními tématy konference proto byly změny po Brexitu, nová politika USA, a další bezpečnostní otázky ve světě. Ukrajina postupně zmizela z pořadu jednání. "Problémem není, že pozornost k Ukrajině klesá, jinak to ani nejde. Ve světě je plno dalších aktuálních problémů, které s námi nesouvisí. Problém je jiný: oficiální Kyjev nebyl připraven na novou realitu, že musí soutěžit o pozornost celého světa," popisují Porošenkovu pozici některá ukrajinská média.
Čtěte ZDE: Porošenkova krvavá ruleta: Kyjev nasadil zbraně hromadného ničení proti civilistům. Temný stát v pozadí. Pozorovatelé, nebo agenti Kyjeva? Teror "strádajících" oligarchů
Trump výmluvně mlčí
To, že se situace ve vztahu k Ukrajině a k občanské válce na Donbasu i přes obrovské úsilí chřadnoucího evropského establishmentu postupně mění, ukázaly i projevy hlavních řečníků. V minulých letech byl ukrajinský problém a údajná ruská agrese pravidelně hlavními tématy mnichovské konference. Tentokrát se však dokonce i hlavní válkychtiví rusobijci jako senátor John McCain problematiky Ukrajiny dotkli jen okrajově.
Polský prezident Andrzej Duda i ministři zahraničních věcí Německa a Británie se spokojili pouze s "povinným" konstatováním, že „stojí na straně Ukrajiny při hodnocení konfliktu v Donbasu", a jinak se ve svých projevech ukrajinskému problému prakticky nevěnovali. Klasickou antiputinovskou rétoriku použil snad jen republikánský senátor Lindsey Graham. V závěru konference se pokusil zvednout již hodně omšelý protiruský prapor opakováním zkazky o údajném vměšování Ruska do prezidentských voleb v USA. A aby média vůbec měla co citovat, vypálil trapně znějící kovbojský bonmot, že prý americký Kongres letos "nakope Rusku zadek".
Graham sdělil, že chce v Kongresu představit společný návrh "neokonů" - Demokratů i Republikánů - k novým protiruským sankcím. „Můj cíl je dostat to na Trumpův stůl. Doufám, že vezme za svou myšlenku, že jako vůdce svobodného světa by s námi na potrestání Ruska měl spolupracovat,” uvedl Graham. Zároveň však dodal, že má největší obavy z toho, že Trump dosud nikdy před kamerou neprohlásil, že Rusové budou muset za zásahy do voleb zaplatit.
Už i pozorovatelé OBSE...
Tato hektická protiruská iniciativa má být zřejmě odpovědí na Trumpův záměr pracovat potichu na zlepšení vztahů s Ruskem navzdory dosavadní rétorice vysoušených "washingtonských bažin". Těsně před mnichovskou konferencí se totiž v americkém tisku objevily informace prezentované deníkem The New York Times, podle nichž odstoupení bezpečnostního poradce Bílého domu Michaela Flynna souvisí právě s připravovaným plánem na zrušení sankcí proti Rusku.
I když Flynn byl donucen rezignovat, jeho plán na zrušení sankcí proti Rusku je podle tohoto protitrumpovského listu místní Kavárny stále na stole. Součástí plánu je údajně i výměna vlády v Kyjevě a celkové uvolnění napětí v regionu. Samozřejmě, The New York Times jsou typické "fake news", dezinformace šířící médium hlavního proudu, ale na každém šprochu...
Fakt, že se pro Porošenka situace nevyvíjí právě růžově, ukazuje dokonce i poslední zpráva OBSE, která obvinila Kyjev z agrese na Donbasu. Podle expertů monitorovací mise je nepochybné, že odpovědnost za nové kolo eskalace násilí na Donbasu nese právě Kyjev.
Čtěte ZDE: Migrantská invaze brzy také u nás: Milióny Ukrajinců jsou připraveny vyrazit na Západ. Brusel i česká vláda o tom vědí. Miliardy oligarchům i z našich daní. Kyjevská mafie už balí kufry. Žít Brno: „Vítejte!“
Střelba do vlastní nohy
Ruský ministr zahraničí Lavrov v této souvislosti také kritizoval poslední zoufalý pokus těchto sil, narušit příměří, které začalo platit, blokádou železničních a silničních spojů spojujících Doněckou a Luhanskou lidovou republiku se zbytkem Ukrajiny. Skupiny zapojené do dobývání Donbasu na straně Kyjeva, včetně některých poslanců, zabarikádovaly železnici a brání dodávkám uhlí a dalšího zboží v obou směrech.
Celá akce může mít ale nepříjemný dopad především na už tak oslabenou ekonomiku Kyjeva, kterému v důsledku blokády může hrozit energetický kolaps. Loutková vláda zjevně začíná tahat za kratší stranu provazu a dojednaným příměřím se současně dostává pod tlak vlastních radikálů a neonacistů, které pomohla svou nenávistnou politikou vypěstovat.
Postupnou legalizaci donbaských republik je Vladimír Putin znovu o několik tahů před svými soupeři, kteří se snaží marně doběhnout ujíždějící vlak. Západ si už podle signálů z Mnichova začíná na novou realitu pomalinku zvykat.
Pochopí to i Kyjev, nebo naopak vsadí na další zoufalý válečnický pokus?
Tagy článku