Mezi mnoha hollywoodskými hvězdami hrajícími tvrdé hochy byl Steven Seagal vždy osobitý.
Za prvé, přišel do filmových studií z dódžó (cvičiště bojových umění), a ne naopak. Když Seagalovi nabídli roli ve filmu „Nad zákonem“, měl již 7. aikido a učil se v Japonsku u mistra, který byl nejlepším žákem samotného Morihei Uešiba, zakladatele tohoto bojového umění.
Za druhé, vždy si podmanil hollywoodské producenty a hrál jen ty postavy, které považoval za sebe hodné.
Za třetí, nikdy nestavěl peníze na první místo. Když při natáčení snímku „Muž cti“, který měl být režisérským debutem Seagala, studio 20st Century Fox náhle odmítlo film financovat, Steven zaplatil účastníkům projektu z vlastních prostředků více než milion dolarů. Zaplatil nikoliv proto, a to je třeba zdůraznit, aby mohl pokračovat v natáčení filmu (který nebyl nikdy dokončen), ale aby vyrovnal dluhy studia.
Za čtvrté, Steven Seagal byl zařazen do databáze „peacemakerů“ mezi ty, kdo mají zakázáno vstoupit na území Ukrajiny, a dostat se do této databáze může být samo o sobě považováno za znamení cti.
Má svoji hlavu
Steven Seagal je zkrátka důstojný člověk. Navíc s ruskými kořeny. Jak sám tvrdí, jeho babička pochází z Vladivostoku a dědeček byl buď Mongol, nebo Burjat z Kjachty (město v Burjatsku – příhraniční oblast RF s Mongolskem). Na dobových rodinných fotografiích jsou jeho dědeček a jeho příbuzní oděni v asijských pláštích a mongolských čapkách, a navíc jsou šikmoocí. Rusko nikdy nebylo Seagalovi lhostejné, mnohokrát je navštívil. V roce 2013 položil květiny na hroby mrtvých dětí v Beslanu (město v severní Osetii) a v srpnu 2014 vystoupil se svojí skupinou na motorkářském srazu v Sevastopolu, což po sankcích Západu a hrozbách amerického prezidenta Obamy byl velmi odvážný čin.
Setkal se s Vladimírem Putinem, který vysoce ocenil mistrovství Seagala v oblasti bojových umění. Před dvěma lety Putin slavnostně předal Seagalovi cestovní pas občana Ruské federace.
Minulý týden se stalo známou skutečností, že Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace jmenovalo Seagala svým zvláštním zástupcem v otázkách rusko-amerických humanitárních vztahů. Sám Steven napsal na svém Twitteru, že to je pro něj „velká čest“, a vyjádřil naději, že USA a Rusko by mohly směřovat k míru a harmonii. „Jsem touto ctí velmi zavázán,“ dodal Seagal.
Čtěte ZDE: Zuří rozhodující Trumpova bitva s bažinami: A bude ještě brutální. Prezident zvedá rukavici. Hádej, kdo přijde na večeři? Vyhladoví válečnické jestřáby k smrti? Kennedyho tehdy zavraždili za menší "provinění"
Pohoršený Obamův nohsled
Zatím na druhém břehu Atlantiku bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul propadl hysterii.
Nejdříve zveřejnil na Twitteru zprávu o ruském jmenování Seagala s komentářem: „Zoufalství“. Sarkasmus McFaula zjevně mířil na ruské ministerstvo zahraničí: Inu, krajané, jak se říká, kam až to došla ruská diplomacie – zástupcem pro humanitární vztahy jmenují namísto profesionála, nebo univerzitního profesora, jako jsem já sám, jakéhosi komedianta. (Snad mi Steven Seagal odpustí, jiným způsobem nemohu zprávu McFaula dešifrovat).
To však McFaulovi nestačilo a zničehonic se začal starat o osud ruského velvyslance v USA Anatolie Antonova. „Co znamená toto jmenování pro velvyslance Antonova? Na jeho místě bych byl nesmírně znepokojen tímto podivným krokem Putina,“ napsal bývalý velvyslanec v Rusku.
Bylo by jistě zajímavé zjistit, proč by se měl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Antonov obávat jmenování Seagala do funkce, která je bezesporu čestná, ale není ani zapsána v seznamu placených míst ministerstva zahraničí (a tudíž je dobrovolná)?
Seagal již řekl, že se ve své nové funkci bude zabývat rozvojem vztahů mezi Ruskem a USA v oblasti kultury a umění, podílet se na organizaci výměnných styků mezi veřejností a mládeží atd. Pokud se má někdo zneklidňovat Stevenovým jmenováním, pak jsou to úředníci z Rossotrudničestva, v jejichž kompetenci je mezinárodní humanitární spolupráce.Ale určitě ne velvyslanec Antonov.
McFaul to však nepochopil. „Jaké ponížení pro Antonova!“ píše v dalším tweetu věnovaném jmenování Seagala. Snad je to možné chápat tak, že pokud by za časů Baracka Obamy, kdy jeho „oblíbený diplomat“ vykonával odpovědnou práci v Moskvě, ministerstvo zahraničí USA jmenovalo zvláštním zástupcem pro rozvoj kulturních vztahů obou zemí nějakého Rusa z Hollywoodu, který má americké občanství (například Antona Yelchina), měl by McFaul důvod cítit se ponížen?Jak říkají naši „vážení partneři“, seriously?
Když Američan objevuje Ameriku
Ale nejzajímavější je další záznam z McFaulova Twitteru:
„Tak Steven Seagal je nyní ruským občanem? To bude tedy „zajímavé“: Rusko jmenovalo Seagala jako svého zvláštního zástupce pro zlepšení vztahů s Amerikou.“
Ano, pane McFaule. Steven Seagal je již dva roky občanem Ruské federace (a zároveň USA a Srbska). Fakt, že osoba, která tvrdí, že je jedním z předních odborníků na současnou ruskou politiku, se o tom dozvěděla teprve nyní, něco vypovídá o její kompetentnosti.
Ale o čem McFaul nepíše, ačkoli právě tehdy byl americkým velvyslancem v Rusku a nemohl o tom nevědět: V červnu 2013 na summitu G8 v Irsku Vladimír Putin během svého jednání s tehdejším šéfem Bílého domu Obamou navrhl, aby byl Steven Seagal jmenován čestným konzulem Ruska v Kalifornii a Arizoně. Americký prezident na to odpověděl striktním odmítnutím.
Později se velvyslanec Ruska ve Spojených státech Sergej Kisljak opakovaně pokoušel přesvědčit americké ministerstvo zahraničí, aby jmenovalo Seagala na funkci, kde by se mohl zapojit do rozvoje rusko-amerických kulturních vztahů. Neúspěšně. (Mimochodem, otázka pro McFaula: Pokoušel by se snad velvyslanec prosadit nominaci Seagala, pokud by si myslel, že je to pro něho ponižující?)
Nicméně v současné situaci není potřeba souhlasu amerického ministerstva zahraničí: ruské ministerstvo zahraničních věcí může jako svého zvláštního zástupce jmenovat ruského občana Seagala bez žádosti o povolení ze strany podřízených Mike Pompea. A právě to, jakse zdá, vyvolává hysterii bývalého velvyslance McFaula a liberálních amerických médií.
Čtěte ZDE: Totální zvrácenost Oscarů: Migranti a příšery proti bílým lidem. Vyhlazení člověka cílem Hollywoodu? Nejvyšší hodnotou naší kultury je transgender, feminismus a homosexuální pedofilie. Má slavné ocenění své okulní kořeny?
To by v tom byl čert…
McFaul sám zjevně nemá nic, co by mohl vznést proti Segalovi. Momentálně poslední příspěvek o herci je věnován ... pravopisu. Ano, McFaul našel pravopisnou chybu v Seagalově příspěvku, kde napsal slovo „čest“ podle pravidel britského, a nikoli amerického, pravopisu („honour“ namísto „honor“). „Pokud pracuješ na zlepšení vztahů s USA, proč se řídíš britskými pravidly?“ zlořečí McFaul na adresu Seagala. „Prvním pravidlem diplomacie je respektovat kulturu a tradice hostitelské země, známé také jako místo, kde ses narodil.“Jaká ironie! Vzhledem k tomu, že Seagal je nyní ruským občanem, je pro něj Amerika „hostitelskou zemí“, ale současně také „historickou vlastí“. A její tradice a kulturu, z pohledu McFaula, Seagal nerespektuje.
Nelze nevzpomenout slov Marie Zacharovové, která McFaula obvinila z úmyslného poškozování dvoustranných vztahů a s nediplomatickou upřímností prohlásila: „Více než uškodil těmto dvoustranným vztahům, uškodit už jednoduše nelze.“ Kdo jiný než McFaul by měl učit Seagala „úctě k hostitelské zemi“!
To nejhorší teprve přijde
Ale to jsou jen maličkosti, taková semínka, proti tomu, jakou palbu zahajuje proti zvláštnímu zástupci ruského ministerstva zahraničí pro ruskoamerické humanitární vztahy těžké dělostřelectvo amerických antitrumpovských médií (proč se jim stále mechanicky říká "liberální", ví jen Bůh).
Bojová příprava již začala: Newsweek přispěchal připomenout svým čtenářům, že „Seagal byl během své kariéry obviněn z „nevhodného sexuálního chování“ (ne, není to to, co si myslíte, jde jen o málo známou začínající hvězdičku Hollywoodu, která před 20 lety hrála několik epizodních rolí, a najednou si vzpomněla, že jí Steven během scénických zkoušek navrhl, aby si „svlékla šaty“). A teprve nedávno, v březnu letošního roku, se z hlubin zapomnění vynořily dvě dámy, Faviola Dadisová a Regina Simonsová, které na tiskové konferenci v Kalifornii obvinily Seagala, že je obtěžoval v devadesátých letech, kdy byly obě mladistvé.
Stačí se jen pozorně podívat, jak divadelně si obě brunetky stíraly slzy z očí, když vzpomínaly na Seagalovo „osahávání“, aby se z nich vyklubaly profesionální aktivistky hnutí #MeToo snažící se vytřískat pár milionů z libovolně postižené celebrity mužského pohlaví.
A to je teprve začátek. Netřeba pochybovat o tom, že se brzy dozvíme o Stevenu Seagalovi představujícím ve svých filmech vlastenecké americké bojovníky, že je také vrah a kanibal a samozřejmě agent ruské rozvědky. Jaký také může být muž, který se považuje za přítele Vladimíra Putina?
Ale Steven Seagal je muž silný tělem i duchem. A chce se věřit, že ubohé útoky amerických médií mu nemohou ublížit. Ale lidem, kteří se bojí Stevena Seagala – ne jako hrdinného bojovníka drtícího nepřátele vlevo i vpravo – ale jako vyslance dobré vůle, který může opravdu zlepšit vztahy mezi Ruskem a Amerikou, nuže takovým lidem opravdu není co závidět.
Zdroj.
Tagy článku