Citové vydírání veřejnosti: Utopení migranti se propagandě hodí. Kde jsou záběry znásilněných? Otevírání očí Evropě i Americe. Média svědomitě plní zadání. Přijdou další “ikonické snímky”?
Tomáš Vyoral komentuje popularizaci dalšího snímku utopených migrantů jako nástroje k citovému vydírání veřejnosti a podpoře další ilegální imigrace do Evropy i Spojených států
Otec s malou dcerkou se utopili při pokusu o ilegální přechod řeky Rio Grande tvořící přírodní hranici mezi Mexikem a USA. Snímek jejich ke břehu vyplavených mrtvol, kdy dcerka objímá svého otce, podle ČTK obletěl celý svět a stal se symbolem utrpení migrantů. Bezesporu smutná událost. Fotky utonulých, plačících nebo trpících migrantů plní přední stránky novin a vyhrávají fotografické soutěže. Co takhle pro vyváženost symbol utrpení našinců? Nějaká fotka oběti migrantů, plačících pozůstalých nebo oběti znásilnění by nebyla?
Abychom si udělali ucelenější obrázek o tom, co se nám snad média, fotografové a následně politické elity skrze články a snímky zaměřené na, jak jsme říkali v PR, „HLP“ (hluboký lidský příběh), snaží sdělit, vraťme se k některým starším srdceryvným snímkům s obdobnou tématikou.
Snímek, který měl Evropě otevřít oči…
Předpokládám, že si většina z nás zřejmě vybaví fotografii utopeného syrského chlapce Ajlana Kurdího z roku 2015, na které leží v písku turecké pláže.
„Snímek, který má podle tisku Evropě otevřít oči“ nebo „Historik umění: Obávám se, že během krize přijdou další ‚ikonické‘ snímky“. To jsou dvě z reportáží České televize z té doby, přičemž jenom namátkou zadáno do Googlu mi z podzimu toho roku vyjelo jen na webu České televize minimálně pět článků vztahujících se k tomuto chlapci.
Čtěte ZDE: Problémy továrny na lži: Slavná fotka “chlapce v sanitce” je podvrh. Fotky a filmové záběry potvrzují slova prezidenta Asada. Cynický poker o emoce. Oficiální propagandě nelze věřit ani Dobrý den
„Evropou otřásla fotografie mrtvého chlapce. Otevře se uprchlíkům? ptají se britská média,“ napsaly tehdy třeba Lidové noviny. Podobný titulek zvolily Novinky: „Pohnou drastické fotky utopeného syrského dítěte Evropou? ptají se média.“
Jak vidíme, v té době nám média dokonce sama otevřeně přiznávala, k čemu by snímek (a příběh chlapce za ním) mohl, nebo spíše měl, vést.
Snímek, který měl otevřít oči Americe
Jedním z novějších „ikonických“ snímků je pak celkově vítězná fotografie letošní soutěže World Press Photo, na které je plačící holčička na hranici mezi Mexikem a USA. Opět téma migrace.
Samozřejmě že téma migrace je u fotografií logické, jelikož v posledních letech rezonuje. A to jak Evropou, kam se (ne)řízeně valí, byť aktuálně zřejmě v menším počtu, migranti z Afriky a arabských zemí, tak Spojenými státy, kam se zase snaží dostat migranti z latinskoamerických zemí.
Vyvážené informování, nebo citové vydírání a manipulace?
K zamyšlení každého z vás dávám následující. Pamatujete si jeden jediný ‚ikonický‘ srdceryvný snímek oběti kriminality migrantů? Snímek plačících pozůstalých nebo uslzené oběti znásilnění? Byl nějaký takový snímek alespoň zařazen do nějaké fotografické soutěže? O umístění na špici ani nemluvě…
Uvažte sami, zda cílem těchto ‚symbolických‘ snímků (a nesnižuji teď vyobrazené neštěstí) je vyvážené informování o realitě, nebo zda je záměrem citové vydírání a manipulace čtenářů žádoucím uměle multikulturním směrem.
Zdroj.
Tagy článku