Shodou náhod v předvečer výročí legendárního výstřelu z Aurory zazněla ve zpravodajství České televize zpráva o předpokládaném ukončení vyšetřování kauzy Čapí hnízdo do konce letošního roku, která přiměřeně malým českým poměrům může také mít vliv na dějiny. Česká televize se odvolala na obsáhlý článek, uveřejněný na serveru iRozhlas.cz.
Rodinný klan
Přesně v tomto okamžiku vyšla výše zmíněná zpráva novináře Ondřeje Goliše. Je velmi závažná nejen pro přesné načasování, ale kvůli dosti podrobnému a věrohodně se tvářícímu obrazu současného stavu dokazování.
Její zveřejnění má hodnotu sdělení, že padla naděje na zastavení trestního stíhání a naopak věc spěje k podání obžaloby. Je zřejmé, že podle ní je Andrej Babiš hlavní postavou dotačního podvodu, byť po formálněprávní stránce neměl v té době se společností Čapí hnízdo nic společného. Jeho skutečné aktivity má policie údajně tak dobře zmapované, že se sotva bude moci hájit odkazem na absenci subjektivní stránky trestného činu.
Z toho ovšem neplyne, že výklad důkazní situace, který předkládá novinář, obstojí před soudem. Evropské trestní právo, tedy i naše, je silně zformalizované, takže vyhodnocení síly právních vazeb mezi obviněným Andrejem Babišem a společností Čapí hnízdo bude jistě hrát velkou roli.
V této souvislosti je na místě si všimnout, že zvláštností tohoto řízení je obvinění proti celému Babišovu rodinnému klanu, přičemž zájmy obžalovaného Andreje Babiše a členů jeho rodiny nejsou zcela souladné: čím větší díl viny (bude-li jaká prokázána) padne na něj, tím větší naději budou mít jeho blízcí, že se na ně bude pohlížet jako na jeho kompars. Dostane-li se ale do popředí zájmu jejich postavení statutárních zástupců společnosti, přitíží jim to a naopak jeho postavení bude snáze hajitelné.
Čas na pravdu
Na zprávě je ovšem nejzajímavější zjištění, že veškeré úsilí proti vynášení poznatků z trestního spisu, které od nepaměti aspoň „na oko“ vynakládá policie a státní zastupitelství, bylo opět marné. Trestní řízení je neveřejné a mimo přímých účastníků nikdo nemá právo na přístup k informacím, které server iRozhlas.cz uveřejnil.
Je zde např. zmínka, že autor měl k disposici usnesení o sdělení obvinění, jež se mu samozřejmě nemělo dostat do rukou. Předpokládám, že opět někdo z odpovědných činitelů se začne bít v prsa a prohlásí, že tento únik z trestního spisu bude tentokrát řádně vyšetřen a potrestán, ale jako obvykle se nestane nic. Novinář se odvolá na právo nesdělit zdroj informací a tím to skončí.
Vynášení ze spisu nelze potlačit, pokud bude beztrestné a jeho pachatelům se nějakým způsobem vyplatí a hlavně najde-li se nakonec vždy nějaká redakce, která nezákonně získané informace zveřejní. V každém případě uveřejnění Golišovy zprávy by nemělo uniknout pozornosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Kdyby načasování zprávy do období úpadku zájmu o toto trestní řízení nečpělo účelovostí, mohli bychom ji nicméně ocenit jako trest policii a státnímu zastupitelství za nepřiměřené průtahy, tedy za oddalování zveřejnění výsledků vyšetřování ať již usnesením o zastavení trestního stíhání, nebo podáním obžaloby.
Nebude-li trestní stíhání zastaveno, je nejvyšší čas, aby si každý, koho to zajímá, mohl přímo v soudní síni udělat obraz o tom, co se vlastně stalo, a zda se skutečně předseda vlády dopustil trestného činu.
