Stačilo pár minut, aby jedno (z hlediska klasifikace nikoli největší) tornádo rázem proměnilo několik jihomoravských obcí (a s nimi politickou a mediální scénu) k nepoznání. Alespoň na pár dnů, než vše opět překryje strašení covidem tentokrát zvaným delta. Indická mutace byla pro další druh tohoto nového „netopýra“ (z které laboratoře – jeskyně, slovy doktorky Pekové – asi tentokrát vyletěl?) už příliš opotřebovaný pojem.
Ohřívání žáby
To soudruzi Piráti šli ještě dál. „Je to tu a může být hůř! Častější a výraznější extrémy počasí vědci předpovídali, a všude po světě se tak děje. A může být hůř, když nezareagujeme včas,“ varuje pirátský poslanec Kopřiva. Docela případně na něj zareagoval zastupitel Ondřej Šimíček z ODS (snad aby připomněl, že tato strana byla kdysi opravdu volitelná): „Kdybychom žili ve vylízaném pirátském světě, tak pod troskami umírají lidé, zatímco hasiči dojíždějí na kole tvl... už toho nechte. Zneužívat přírodní pohromy k apokalyptickým demagogiím je morální bahno. Změna klimatu probíhá od té doby, co klima existuje. Nemáte zač,“ uzavřel.
To soudruh Kamberský, dnes hlavní komentátor Lidovek, na to šel jinudy. Ví, že žábu je nutno ohřívat pomalu, aby si vůbec nevšimla, že už je napůl uvařená. Obrací se proto nečekaně k nebi: „Svatý Petře, pěkně prosím, vrať nás zase do bezčasí druhé půle minulého století, kdy bylo zdejší podnebí ještě stejně holubičí povahy jako nátura domorodců.“ Zbytečno připomínat, že se narodil počátkem sedmdesátých, takže vnímat počasí mohl začít vnímat tak kolem Gorbačova.
Ostatně právě počátkem sedmdesátých udeřila po teplém prosinci na Silvestra taková ukrutná zima, že celý stát na mnoho dní doslova zamrzl. Nojo, jenže to tehdy byla jednak ještě mnohem populárnější teorie globálního ochlazování, jednak to nikdo nepotřeboval zneužívat k politickým kampaním. A soudruh, co nám dneska drží kázání, právě sál první loky mateřského mléka (Pirát jakbysmet). Ale mládežníci-agitátoři jsou pro každou totalitu nezbytnou a příznačnou relikvií.
Rány morové
Jinak bychom si však měli skutečně trochu pozorněji začít všímat toho, co se kolem děje. Ony ty rány morové nejsou jen úsloví – ale důležitá tradice. Vzkaz. Připomínka. Covid k nim ale určitě nepatří. Na rozdíl od těch, kteří jej vyrobili a rozšířili, aby mohli pomocí vakcinace a lockdownů pohřbít jednu civilizaci a nahradit ji svou. Ti skutečnou ránou morovou jsou – ale určitě nepřichází z nebes, leč ze směru opačného.
Co s tím? Jeden tradiční návod by tu byl. Zmíněná báseň Janka Jesenského totiž ještě pokračuje:
„Však před pohřbem
byť bez obrany
a byť nám vzali domovy
bijme ty hlavy při padání
když mečem ne
tak okovy!“
