Slyšel jsem o nějakém českém televizním kanálu, který by prý pro Ukrajince měl vysílat „pravdu“. Je to směšné, nedovedou pravdu říkat ani nám. Třeba když tvrdí, že Ukrajinci na východě jsou nějací hlupáci, kteří odporují vládě jen proto, že věří ruské propagandě. Ale řekněme si, proč tedy vlastně odporují?
Co živí občanskou válku?
Nejprve je zapotřebí zvážit, jaké jsou dosud důvody pro setrvalý boj separatistů na východě země, když už prezident a vláda přislíbili jazykový zákon, ruštinu jako druhý jazyk a jakousi autonomii regionů, tedy hlavní bod, kvůli kterému vlastně po uchopení moci současnou vládou se obyvatelé východu přiklonili k „separatismu“.
1/ Základem je nejednotná identita. Jak už bylo řečeno, je západ země díky integrálnímu nacionalismu a fenoménu „životního stylu Západu“ jiný než kolektivisticky-náboženský východ. Propaganda na obou stranách pouze živí tuto odlišnost, není podstatou rozdílů. Ukrajinci jsou informováni dobře, ukrajinské sdělovací prostředky mají k disposici v potřebné míře všude, nyní se spíše omezují ty ruské.
Tento problém by ovšem mohl být překonán nějakým druhem samostatnosti regionů. Přesto ještě existují další doplňující důvody, které se stávají nyní rozhodujícími:
2/ Nedůvěra k vládě v Kyjevě. Její představitelé pocházejí ze skupin, které „dělaly“ Majdan, vyhlašovaly jednotnou Ukrajinu, zrušily jazykový zákon a samosprávu regionů, původně zavedenou Janukovyčem. Majdan se dosud nerozešel. „Protestující“ z Majdanu porušili všechny dohody: Dohodu s Janukovyčem, uzavřenou za přítomnosti zahraničních politiků, dohodu s EU a Ruskem, že odzbrojí všechny ozbrojence, a tak dále. Na Majdanu se stále pohybují ozbrojenci, nacionalistické organizace jsou ozbrojeny a vláda je využívá k akci na východě, sama vláda si najímá ozbrojence tzv. Národní gardy, které nejsou nic jiného než placení žoldnéři podobní těm, které platí separatisté.
Domobrana ani placení žoldáci by tam nemohli operovat bez podpory místních lidí. Tím neomlouvám Putinovu propagandu, která samozřejmě oportunisticky přehání, prohlašuje západní nacionalisty za fašisty apod. Ale i evropská propaganda přehání, démonizuje Rusko, manipuluje účelově s historií (obsazení Československa sovětskou armádou v r. 1968 atd.)
3/ Událo se již příliš mnoho, než aby bylo možné jen tak snadno požadovat, aby členové místní domobrany odložili kalašnikov a vzali do ruky pluh a kladivo. Změna je především v tom, že Ukrajina je mnohem rozvrácenější než za Janukovyče a že lidé již v odporu k režimu zašli příliš daleko. Složením zbraní by je neminul soud a trest určitě nezanedbatelný. Mnozí další by byli obvinitelní z napomáhání separatistům. A jak by dopadli ti, kteří hlasovali v referendu za nezávislost? Je otázka, do jaké míry věřit případné amnestii. Amnestovaný ještě nemusí dostat práci, dostat se na školu apod. Místní orgány státní správy (policie, úřady) se přidaly k separatistům a asi by byly personálně vyměněny. Kdo by tam místo nich přišel? Nějací nacionalisté ze západu?
Tento fenomén je tedy nejspíš v této době nejdůležitější a ústup z něj by mohl být možý jen skrze velkou samostatnost regionů a instalací místní vlády, která by měla jiný přístup než jakákoli kyjevská.
4/ Na východě je hlavní část přírodního bohatství. Pod Slavjanskem je onen břidlicový plyn, o který v konfliktu prý hlavně jde. Kyjev je tedy bez připojení východu neschopen dát tyto zdroje k disposici zahraničním společnostem, a tím zaplatit dluhy. To je také důvod, proč Západ podporuje kyjevskou vládu, podepisuje s ní smlouvy a vlastně už došel tak daleko, že nemůže tento směr opustit. Musí omlouvat její zločiny v této válce, a vůbec ji podporovat, jak se dá.
5/ Obyvatelstvo východu žilo především z ruských zakázek. Strojírenský průmysl vyvážel převážně do Ruska. Rusové dodávali levný plyn a naftu, výrobky byly tedy levné a mohly na ruském trhu konkurovat západním. Toto schéma je nyní ohroženo a zastaralému průmyslu hrozí krach. Zdražením ruského plynu se výrobky zdraží, a protože jsou vyrobeny zastaralými technologiemi, nebudou konkurenceschopné. Komě toho by mohla EU, pokud by se Ukrajina stala její součástí, ztížit vývoz do Ruska cly. Západní firmy ovládnou průmysl, zatím řízený domácími vlastníky, což obyvatelé východu cítí jako nepřátelský záměr. Kyjevské vládě nevěří, že zohlední jejich ztráty. Proto mnozí tvrdí, že se nechtějí stát „otroky Západu“. Toto rčení má reálný důvod.
Celá tato situace je velmi nebezpečná. Vláda v Kyjevě odmítá se separatisty jednat, zaujmout kompromis a vlastně žene celou situaci na ostří nože.
Pozadí konfliktu je složitější
Prezident Putin musí postupně opouštět spojenectví se stále větším počtem postsovětských zemí. Těsnější vztahy se podařilo navázat jen s některými a boj o zařazení Ukrajiny do svého euroasijského paktu právě prohrál, aby zachránil pouze Krym. Fenomén této prohry je jiný než v případě Gruzie, kde byly důvody čistě nacionalistické (tedy gruzínský požadavek na připojení Jižní Osetie). Ukrajina se postupem času stala převážně evropsky smýšlející zemí a většina obyvatel západu země je přesvědčena o „evropském vzoru“. To vyvrcholilo „Majdanem“ a novou vládou, která se už od Ruska zcela odvrátila, a Putin z celé situace vyvodil, že připojení Ukrajiny k NATO by nemuselo být zase tak nepravděpodobné.
Čtěte ZDE: Na problém diskriminace rodiny nemá lék pravice ani levice
Tlak na přijetí západních „ideálů“
Proevropské přesvědčení zaplnilo vyprázdněný prostor vlastní kultury a hodnot. Nacionalisté na západě země nemají dobře zakořeněnou tradici, musí si vypomáhat mýty o Banderovcích a vymýšlením protiruských pohádek, proto jsou snadněji přístupni cizím vlivům z Evropy. Finanční podpora tohoto smýšlení Západem je normální, prostě to, co se děje v jiných zemích, včetně České republiky. Přichází skrz evropské organizace, které mají ve světě svoje odnože a příliv peněz na jejich podporu.
Zkrátka vzniká tlak slabší státy směrem k tomu, aby přijaly doktrínu, již Západ šíří. Toto dlouhodobé působení má samozřejmě svoje výsledky. Nemohlo by ale uspět tam, kde jej lidé nepřijmou, protože mají nějakou jinou kulturní ideu. Na přímé podpoře protagonistů Majdanu je sice něco pravdy, ale myslím si zase, že tito lidé nejsou nějací placení agenti, ale prostě jdou za svým přesvědčením, kde peníze pouze věci lépe umožní.
Ruská propaganda mluví lidem z duše
Na východě je situace spíše tradiční. Zůstaly zde ideály, kulturně navázané na Rusko, odpor k evropským nehodnotám je tam racionální: nechtějí drogy, propagaci homosexuality, rozpad rodin a další evropské nešvary. Ruská propaganda tam zabírá, protože jim „mluví z duše“, odpovídá jejich přesvědčení.
Domnívat se, že válka na ukrajině zuří jen na základě Putinovy propagandy, je podceňováním lidí na východě. Do celé věci samozřejmě nutně pronikají zájmy podnikatelské a mocenské, boj o přístup ke zdrojům atd. Propaganda je ale mimo běžné přehánění a vyvolávání duchů minulosti založena na reálném základě: obhajobě vlastní kultury, tradic a celého života, který má jinou kulturní „informaci“.
Stejně je to s ozbrojenci: domobrana ani placení žoldáci by tam nemohli operovat bez podpory místních lidí. Tím neomlouvám Putinovu propagandu, která samozřejmě oportunisticky přehání, prohlašuje západní nacionalisty za fašisty apod. Ale i evropská propaganda přehání, démonizuje Rusko, manipuluje účelově s historií (obsazení Československa sovětskou armádou v r. 1968) a podobně.
To, co vlastně za posledních deset let ideově indoktrinovalo většinu Ukrajiny, nazývají ruští pravoslavní konzervativci „démonskými svody“ Západu. Je to příslib lepšího materiálního a hédonického života výměnou za zánik tradičních hodnot, národní kultury a tím i samotné biologické existence národa.
Jak nemít rodinu
Konzervativci míří především na pochody homosexuálů, potraty, výchovu dětí k individualismu, poklonkování menšinám a nezdravý vztah ženy a muže vedoucí k rozvodům a nezakládání rodin. Dokonce bych k tomu i něco přidal (na základě našich zkušeností): odvedení lidí od založení rodiny v mladém věku, zakládání rodin v pozdním věku s biologickými problémy včetně nepřirozených způsobů početí; mnohdy nezaložení rodiny nebo omezení počtu dětí na minimum.
Odvedení od rodiny se děje jednak tím, že lidé v mladém věku nemají materiální podmínky pro rodinu, jednak zaujetím mladých lidí jinými činnostmi, které pokládají za přednější (studování, hédonismus, vysoké materiální nároky, vysoké pracovní vytížení a p.). K tomu přispěje v jisté míře ze Západu velmi podporované studování v cizině a "poznávání Západu", které samozřejmě znamená především vystěhovalectví z méně vyspělé země, což Západu pomáhá mimochodem doplnit mladou populaci, zdevastovanou nízkou porodností.
Čtěte ZDE: Podpis obřího plynového kontraktu: Rusko vrací úder. Zároveň spouští akci Dvouhlavý zlatý orel. Dolar běží o život. Západu začalo odpočítávání před další velkou krizí
Ale co s tím?
Pravdivost této kritiky Západu nelze popřít. Navzdory tomu se „západní“ paradigma rozrůstá a je pro mladé lidi přitažlivé v dalších a dalších zemích. Západ ovšem „démonským“ principem současně trpí a proto je vlastně legitimní se celým problémem zabývat i u nás.
Putin ovšem nevytvořil alternativu, která by byla masově přitažlivá nebo alespoň fungovala podstatně lépe, ani v Rusku samotném.
Občanská válka na Ukrajině má tedy vnitřní princip konfliktu dvou paradigmat, kde stojí na jedné straně Západ se svými „démonskými svody“, na druhé neschopná konzervativní a kolektivistická ruská defenziva nemající v podstatě jinou zbraň, než omezování svobody. Do toho všeho se projevuje ještě ukrajinský integrální nacionalismus, který se spojil se Západem, aby mohl indoktrinovat východ země.
Jaká bude budoucnost?
Protože nevíme, jak dopadne občanská válka, je možná předčasné si klást takovou otázku. Nicméně předpokládejme, že Ukrajina jako stát zůstane alespoň přiměřeně centralizovaná. Podle našich zkušeností je největší pravděpodobnost asi tato:
Průmysl zkolabuje a koupí ho západní firmy, které zavedou montovny a výrobny komponentů jako u nás. Z armády nezaměstnaných zaměstnají několik (tisíc) na těžbě břidlicového plynu, kterou se bude splácet dluh (lépe řečeno pouze úroky, protože dluh není šance zaplatit). Díky evropským dotacím a omezenému počtu dětí bude život snesitelný a nemusí být velká nespokojenost, nehledě k hromadám levných výrobků a chemicky ošetřených potravin v supermarketech.
Budoucnost bez perspektivy, nedostatek práce a mladých živitelů, kteří by dokázali zaplatit sociální záležitosti, vymírání, neustálé zadlužování, z něhož není úniku. To vše o stupínek na nižší úrovni než u nás, tak jako my to máme o stupínek na nižší úrovni než Rakousko, ale ve stejném stylu. Taková je Evropa a taková bude Ukrajina. Šance dohonit západní země je nulová jak pro ně, tak pro nás.
Nejde jen o propagandu
Co bude dál, nikdo neví ani v Evropě, která se zatím leskne v záři neonů a světelných diod jako diadém, ke kterému všichni na východě vzhlíží. EU je na dluh se nafukující bublina, která nemá na to zajistit opravdový blahobyt pro všechny země, které si přivlastňuje sliby. Pro budoucnost platí otázka deziluzí a návratů, která je ovšem zatím teoretická.
Myslím si, že novému prezidentovi a dočasné vládě v Kyjevě je jasné, že musí východ „dobýt“ a podřídit si jej. Jednání není možné, dokud mají a východě byť i jen mizivou šanci zvítězit bojem. Tím se však zájmy stran stávají antagonistickými.
Domnívat se, že válka na ukrajině zuří jen na základě Putinovy propagandy, je podceňováním lidí na východě. Do celé věci samozřejmě nutně pronikají zájmy podnikatelské a mocenské, boj o přístup ke zdrojům atd. Propaganda je ale mimo běžné přehánění a vyvolávání duchů minulosti založena na reálném základě: obhajobě vlastní kultury, tradic a celého života, který má jinou kulturní „informaci“. Žijeme v době, kdy se tyto dva ideály střetávají stále více.
Tagy článku