Popisek: Návrat ke kořenům ?
|
Autor: Ondřej Höppner
Zpět k pramenům
Jindřich Koudelka Chce-li kdo porozumět příčinám současného dění, musí do minulosti, a to nejen vlastního národa, ale i Evropy.
Nesmí ale sjet do vyjetých kolejí falešných výkladů, které se zde už 150 let praktikují (tedy nejen v době bolševiků). A musí vzít v potaz i existenci a směr oněch „podmořských proudů“, které ovlivňují „počasí“ celých kontinentů (!), ale které školské učebnice nezmiňují.
Strom s přeťatými kořeny
Kterýsi filosof řekl, že věci se udržují těmi principy, kterými byly vytvořené. Masaryk tuto větu upravil a řekl, že: „Státy se udržují idejemi, ze kterých vznikly“. Případnější by ovšem bylo, nahradit slovo státy slovem národy. Udržují-li se tedy národy idejemi ze kterých vznikly, potom idejí evropských národů (včetně našeho) je idea křesťanství. A to je oč tu běží, neboť většina dnešního evropského obyvatelstva už není křesťanská, ale ateistická. Čím tedy má být vyživován strom evropských národů, jsou-li kořeny přeťaty? Kořeny stromu naší společné civilizace, z jejíž podstaty dosud žijeme?
Rozdělení, zesvětštění, oslnění
Reformace způsobila duchovní i politické rozštěpení Evropy, což vedlo k její neakceschopnosti, a to v době sílícího tureckého nebezpečí. Větší část Německa se stala protestantskou a obrana Evropy tak zůstala na osamoceném katolickém Rakousku. To kdyby bývalo padlo, Evropa by už před staletími byla islamizována a humanismus by dnes nemusel otevírat svoji zvoucí náruč!
Renesance vedla k sekularizaci umění i celého způsobu života.
Brigite Bardotová napsala otevřený dopis „Mé umírající Francii“. Nemohli bychom i my napsat „Mým umírajícím Čechám“?
18. století pak vyprodukovalo (za masivní podpory zednářských lóží) bezbožecké osvícenství, které ideově připravilo cestu tzv. Velké francouzské revoluci, kde heslo Volnost, Rovnost, Bratrství bylo pilně propagováno paní gilotinou. Přesto Francie dodnes vesele oslavuje tuto hrůzovládu. Noví Francouzi islámského vyznání 14. červenec oslavují také – na pařížských náměstí porážejí obětní berany! Jedna z mála protestujících proti tomuto barbarství je známá dřívější filmová star Brigite Bardotová, která mimo jiné napsala i otevřený dopis „Mé umírající Francii“. Nemohli bychom i my napsat „Mým umírajícím Čechám“?
I poražený může být vítězem
Falešné legendy ale neexistují jen ve Francii; jedna taková, se zkratkou TGM přežívá i u nás. Tento TGM vyvolal kdysi účelovou debatu o smyslu českých dějin a začal u nás s propagací mezinárodně zednářského hesla „Los von Rom“, ke kterému iniciativně přidával i hesla další jako „Řím musí být souzen a odsouzen“ anebo “Tábor je náš program“. Také se snažil, opět účelově agitačně, a proti logice věci zcela vážně dokazovat, že české národní obrození přímo navazovalo na českou reformaci, konkrétně na České bratry. Proti takovémuto výkladu českých dějin se ohradili mnozí historikové včele s prof. Pekařem. Vědecky precizní Pekař rozcupoval „TGM teorii“ na kousky, ale co naplat i poražený může být vítězem, stane-li se prezidentem.
Falešně legendární TGM
Většina české inteligence vlivem liberalismu už zvlažnělá ve víře, se díky „kulturnímu boji“ a protikatolické agitaci, vedené TGM stala ateistickou, aby následně sama ovlivňovala národ k odpadu od víry. Výsledkem byl takový vzrůst nevěrectví, že dnes je český národ považován za nejateističtější v Evropě! Jaké budoucnosti se může nadít národ, který z vlastní vůle, díky agitaci takových Masaryků, ale i jiných, přeťal vlastní kořeny a jehož prvním počinem v novém státě bylo stržení Mariánského sloupu.
Neveselé čtení
V tomto světle je pak kapitulantství nejlepšího žáka TGM a politického chytráka Beneše, který dvakrát zradil národ, jednou Mnichovem, podruhé únorem 1948, přirozené. V roce 1998 vyšla v nakladatelství Dílo kniha exilového historika Dr. Josefa Kalvody profesora na Columbia University, New York „Z bojů o zítřek“, odhalující na základě amerických a britských archivů činnost a praktiky učitele „tatíčka“ a jeho žáka Edyho za 1. svět. války.
Čtení je to věru neveselé. Jeden z nejotřesnějších dokumentů (a je jich mnoho) o „tatíčkově“ činnosti je popis jeho sabotáže, týkající se čs. legií v Rusku, kdy nedovolil (za spolupůsobení Beneše i jiných) likvidaci bolševiků čs. legiemi, a dokonce vydal příkaz legiím na Sibiři odzbrojit a vydat zbraně místním sovětům! K tomu ale nedošlo jen díky rozhodnosti mladých kapitánů Gajdy, Čečka, Kadlece a Vojczechovského, kteří rozkaz neuposlechli a rozhodli jet do Vladivostoku „vlastním pořádkem“. Kolik asi legionářů by se, poddat se tomuto zločinnému plánu, vrátilo do vlasti.
Bolševici, USA a TGM
V tajném memorandu pro presidenta Wilsona a britskou vládu z května 1918 navrhoval pak TGM nevměšovat se do „vnitřních“ záležitostí Ruska (!) a uznat de facto bolševickou vládu! Po příjezdu do Spojených států navrhoval veřejně i v soukromých rozhovorech, aby Spojené státy poskytly bolševikům hospodářskou pomoc.
Platí, že šídlo v pytli neutajíš, a jako legenda o tatíčkovi bere za své tak je to i s jinou, též hojně pěstěnou legendou o americké baště demokracie. Tu demaskuje americký autor Myron C. Fagan, který v jednom ze svých projevů z poloviny 60. let popisuje školení asi tří ruských bolševiků během 1. světové války ve Spojených státech a jejich odjezd přes Německo s 20. miliony dolarů ve zlatě (!), vyvolat v už rozvráceném Rusku VŘSR!
Aby budoucnost nebyla horší
Tak i legenda o skvělé humánní a nejdemokratičtější zemi světa dostává povážlivou trhlinu. I z těchto mála příkladů je snad jasné, že to, co v nás dnes vyvolává rozhořčení, někdy rezignaci či smutek, má příčiny v této tragické minulosti. Bojím se, aby však budoucnost nebyla ještě horší, neboť Evropa přes všechny prodělané infarkty je stále a ještě srdcem světa. Pokud však nezasáhne vyšší moc na způsob antického Deus ex machina, přivodí jí záplava imigrantů z třetího světa ještě jeden, a to už poslední infarkt!
Záchrana je možná jedině když, jak zpívá jedna písnička, půjdem zpět k pramenům.
Tagy článku