Popisek: Poklady literatury
|
Autor: Ondřej Höppner
Boží muka
Bohuslav Reynek V květnu si připomeneme výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých básníků Bohuslava Reynka. Narodil se v Petrkově na Vysočině 31. května 1892 a zde také 28. září 1971 zemřel.
Bohuslav Reynek patřil k nejbližším spolupracovníkům Josefa Floriana ze Staré Říše. Svými překlady poezie i prózy, vlastními básněmi a grafikami velmi ovlivnil mnoho staroříšských edic, zejména edici Dobré dílo. Za první republiky publikoval zejména v časopisech Řád, Akord a Rozmach. Pro svůj katolický postoj byl po roce 1948 kromě krátkého období 1968-1969 až do konce života komunisty zcela ignorován a jeho dílo mělo být zapomenuto.
Boží muka
Cestami Pán v pokoji váže
pole, příbytky, chrám bílý.
Zdem i úrodě dal stráže,
aby rostly, nebloudily.
Úle milosti v lip stínu,
by si dálky poshověly,
kameny, jež drtí vinu,
sloupy se znaky a těly,
lisy oleji a vínu.
Větve posvátného jmelí,
kříže v pěšin pavučinu,
kde se osud krokem dělí.
Pastýř v plášti patriarchů
potkává Keř hořící,
v kopci zkamenělou Archu:
nejsvětější Trojici.
Šedé kříže rozkřídlené,
věčné sloupy naděje,
okna, v nichž se blankyt klene,
hvězd a slunce veřeje.
Kořen bytí, krev a světlo,
ze Zsinalého ran žene.
Matce Boží z hrudi vzlétlo
srdce meči okřídlené.
Podrobena kloní šíji
u studánky svatá Anna.
Hvězdy ticha do vln sijí
z mostu milé oči Jana.
Zmije plamenů se svíjí,
růže v ruce Floriana.
O lilii opírá se.
Josefova ruka svatá.
Bratr ptáků v Božím jase
opírá se o stigmata.
Kníže pokynutím dělí
vody, západy a střechy.
Mračna srážejí se čely.
Slunce sálá do útěchy.
Hvozdy tmy se rozletěly.
V slávě budují se Čechy.
Vyšlo v revue Řád v roce 1938
Tagy článku