A kdyby to snad někomu z nich nevyšlo, jistě si brzy padnou do náruče při některém z jednání ministrů zahraničí členských států EU. Ano, Emma Boninová byla jmenována ministryní zahraničí v nové italské vládě dalšího „bilderbergiána“ a zároveň člena Evropského výboru Trilaterální komise, Enrica Letty. Mario Monti tedy může být klidný, kontinuita je zachována.
Že nevíte, kdo je Emma Boninová a proč její jméno stojí za zmínku v Protiproudu? Inu, představuje-li někdo ze současných europapalášů proud, vůči němuž plujeme v bezvýhradné opozici, pak je to právě tato politička.
Boninová je spoluodpovědná za smrt desetiny současné italské populace
Boninová, členka Radikální strany, do italské politiky vstoupila v roce 1975 založením Informačního centra na podporu sterilizace a potratu, stojícího v popředí kampaně za legalizaci potratu v roce 1978. Ještě nedávno se chlubila tím, že spolu se svými soudružkami provedly přes deset tisíc nezákonných potratů. Díky poslanecké imunitě však byla uchráněna trestnímu stíhání, a pokud mne mé informační zdroje neklamou, její zločiny se mají za promlčené.
Paní Boninová patří mezi oddané stoupence utvoření evropského federálního státu.
Díky jejímu současnému postavení v italské exekutivě tedy jistě posílí i pozice propotratových a protirodinných sil v nejvyšších patrech evropské politiky, neboť i když mění taktiku a vnější projev, svoji hodnotové dezorientaci zůstává neochvějně věrná. A když už jsme u té Evropy: Paní Boninová patří mezi oddané stoupence utvoření evropského federálního státu.
Jedna ruka s Georgem Sorosem
Není jen častou účastnicí zasedání skupiny Bilderberg, její angažovanost na úrovni „občanské společnosti“ se projevuje i blízkou spoluprací s filantropickými nadacemi Georgem Sorosem, podporujícími takřka vše, co rozvrací přirozený mravní řád ve společnosti.
Boninová opravdu není žádným politickým nazdárkem - stihla být senátorkou, poslankyní Evropského parlamentu a v letech 2006-2008 ministryní zahraničního obchodu. Byla též členkou výboru, podílejícího se na vzniku Mezinárodního trestního soudu.
Eurovalem za prohloubení kulturní revoluce
Pokud jde o témata, jimiž se profilovala v italské politice, zmiňme její boj za liberalizaci rozvodového řízení, uzákonění potratů a užívání „měkkých drog“, jinými slovy za vše, čím mohla, jak ostatně sama konstatovala, účinně bránit vlivu katolické církve na italskou politiku. Proto nepřekvapí, že v programu Radikální strany najdeme i podporu umělého oplodnění, klonování, eutanazie či sňatky homosexuálů.
Až nás budou místní quislingové přesvědčovat o tom, že i z našich daní se má zachraňovat italský bankovní a veřejný sektor, mějme na mysli, že smyslem takových finančních transferů napříč Evropou není zvýšení životní úrovně obyčejných lidí, ale vydržování výše uvedených mocenských struktur a jejich reprezentantů.
Tagy článku