Zázraky se dějí: Znovuzrození nastane na dně propasti. Rytmus historie? Hrstka věrných proti proudu. Příslib nového začátku. Lovec a jelen na skalisku. Spletitá cesta svaté sošky
Plinio Correa de Oliveira vzpomíná nejslavnější legendu portugalské historie, která nám připomíná velmi aktuální poselství: Když se zdá, že všemu je konec, když zůstane věrný pouze zbytek věřících, tehdy z tohoto zbytku nastává znovuzrození...
Letopisy starého Portugalska obsahují příběh, který se odehrál v roce 1182 v den Povýšení Svatého Kříže. Dom Fuas Roupinho, rytíř a vazal krále Afonse Henriqua, se v jeden mlhavý den vydal na lov. Pronásledoval jelena, když se najednou nečekaně ocitl před útesem, z něhož se jelen zhroutil.
Kůň se vzepjal, zastavil na samém okraji útesu a zdálo se, že Dom Fuas se už už zhroutí a zabije se. Jelikož Dom Fuas věděl, že blízko po jeho levé straně se nachází jeskyně se sochou nazaretské Panny, okamžitě ji vzýval a prosil o ochranu. Byl zachráněn a na znamení díků postavil malou "Pamětní kapli" (Ermida da Memória) na její počest.
Podle dokumentu, který se v ní našel, byla malá socha Panny Marie uctívána v Nazaretě v době raného křesťanství. Když se v Konstantinopoli začala šířit hereze ikonoklasmu a heretici ničili všechny sochy, mnich Ciriaco ji vzal do kláštera ve Španělsku v blízkosti Meridy.
V roce 714, kdy Saracéni vpadli na Pyrenejský poloostrov, král Rodrigo s bratrem Germanem utekli na atlantické pobřeží, přičemž vzali s sebou i sochu. Tu skryli v malé jeskyni u pobřeží, kde zůstala, dokud ji v roce 1179 nenašel jeden pastýř.
Po tom, co Panna Maria zázračně zachránila život Doma Fuasa, úcta k Panně Marii z Nazareta se rozšířila po celé zemi a stala se pro lid zdrojem nesčetných milostí. V roce 1377 král Fernando nařídil, aby se při kapli postavil kostel. V něm je socha do dnešního dne uctívána.
Cesta Panny Marie
Dom Fuas Roupinho byl jedním z velkých hrdinů v bitvách, které znamenaly zrod Portugalska a jeho nezávislosti na Španělsku. Scéna je to úžasná: šlechtic na lovu v mlhavém dni u oceánu. Jelen, kterého pronásleduje, se řítí ze srázu. Jeho kůň se vzpíná na okraji útesu a zdá se, že ho čeká stejný osud. Modlí se k Panně Marii v nedaleké jeskyni a ona zasahuje. Kůň se vzpamatoval a šlechtic je zachráněn.
Socha Panny Marie je socha, která byla uctívána v Nazaretě na začátku křesťanství. Na kolika křivých řádcích Božská Prozřetelnost musela psát, aby tato socha byla zachráněna a aby byl zachráněn portugalský šlechtic právě ve chvíli, kdy vznikalo Portugalsko. Epizoda také ukazuje různé způsoby, které Panna Maria používá na podporu zbožnosti.
Socha se z Nazareta dostala do Španělska. Tam udělala hluboký dojem na krále, který ji vzal s sebou, když i sám byl donucen uprchnout. Spolu se společníkem, mnichem, umístili sochu do jeskyně. Později ji našel pastýř a úcta vůči ní pokračovala, přestože už byla výrazně slabší. Potom však nesmírně vzrostla, když Panna Maria zachránila Doma Fuase.
Když úcta na Středním východě začala slábnout, Panna Maria nechala svou sochu přenést do Španělska. Když tam začala úcta slábnout, podnítila krále, aby ji přinesl na místo, které bude součástí nové země, do Portugalska. Odtud se úcta rozšířila po celé zemi a do dalších zemí pro dobro mnoha lidí. Před dvěma sty lety se tato úcta z Portugalska dostala do Brazílie, do města Belém do Pará. Svatyně Panny Marie z Nazareta je celoročním poutním centrem. V den jejího svátku tam přichází ji uctívat více než milion lidí.
Čtěte ZDE: Marx versus Maria: Proč je Matka Boží spoluvykupitelkou proti revoluci? Dnešní svět nevede ke spáse. Láska proti nenávisti. Výjimka v zákoně zapomínání. Proti komu je nutné použít násilí? Budoucnost náboženství
V Královniných rukách
Příběh ukazuje způsob, jakým Panna Maria často koná své zázraky. Připomíná to princip teologie historie - residuum revertetur [zbytek se vrátí]. Když se zdá, že všemu je konec, když zůstane věrný pouze zbytek věřících, tehdy z tohoto zbytku nastává znovuzrození. Série selhání, po nichž následují znovuzrození - to je "schéma", které se často opakuje v zásazích Panny Marie. Její způsoby jsou skutečnými způsoby Královny. Dovolí, aby téměř všechno zmizelo, a pak ukáže, že všechno dokáže obnovit. Z drobného zbytku obnovuje to, co tam bylo předtím, ba ještě více.
Toto je rytmus, podle kterého postupuje historie: středověk byl vrcholem katolického ducha. Současná doba je její prohrou a zároveň vrcholem protikatolické revoluce. Malý zbytek zůstává věrný v boji o zničení Revoluce a vybudování Království Panny Marie, které, až bude vystavěno, dosáhne ještě vyšší vrcholy než středověk.
Úpadek Království Panny Marie zase přinese další epochu, která bude představovat vítězství Antikrista. A pak zůstane věrný opravdu jen malý zbytek, který bude s horoucím srdcem bojovat proti zlu. Věrnost tohoto zbytku bude odměněna druhým příchodem Ježíše Krista a Jeho posledním vítězstvím, spolu s vítězstvím Panny Marie.
Tento grandiózní historický zákon platí i v našem individuálním duchovním životě. Když zažíváme zjevné neúspěchy, měli bychom se svěřit Panně Marii a modlit se k ní, protože právě toto bude často naším novým začátkem.
Tagy článku