Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Nebezpečná proroctví: Kdy konec světa? Ďáblova past. Války a katastrofy jsou jen znamení. Židé se přece ještě neobrátili... Co dělat, když nelze věřit současným autoritám Církve? Život je jinde.  Zůstat v milosti a používat rozum

Nebezpečná "proroctví": Kdy konec světa? Ďáblova past. Války a katastrofy jsou jen znamení. Židé se přece ještě neobrátili... Co dělat, když nelze věřit současným autoritám Církve? Život je jinde. Zůstat v milosti a používat rozum

20. 11. 2022

Tisk článku

Radomír Malý varuje před samozvanými proroctvími brzkého konce světa a pa­ni­kař­ením, poukazuje na Boží sdělení, které křesťana přesně "naviguje", radí, co dělat, pokud nelze spoléhat na ty církevní au­to­ri­ty, které se zpro­ne­vě­ři­ly pravé víře Kris­to­vě, a především připomíná, že smysl není v časnosti

Panna Maria řekla jisté vi­zi­o­nář­ce v místě –x–: Za rok vy­puk­ne hlad, ne­bu­de nic k jídlu, udě­lej­te si po­řád­nou zá­so­bu po­tra­vin v tom a tom slo­že­ní… Pán Ježíš zase měl říct ně­ko­mu v místě –y–: Ty a ty části země budou ten a ten den spá­le­ny, vy­bu­duj­te si proto kryty, kam se scho­vá­te… Ta­ko­vé a po­dob­né emai­ly do­stá­vám často, někdy je sly­ším i od ně­kte­rých zbož­ných lidí, do­zví­dám se např. o zbo­ře­ní Prahy nebo Wa­shing­to­nu apod.

pp

Kristovo varování

Sku­teč­ně nelze, než před tímto va­ro­vat. Ne že by zmiňované ka­ta­stro­fy ne­by­ly možné, vždyť jsou před­po­vě­ze­ny sa­mot­ným Pánem Je­ží­šem v sy­nop­tic­kých evan­ge­li­ích (ze­mětře­se­ní, mor, hlad a války), jenže nikde tam nečte­me kon­krét­ní data a ná­vo­dy, jak se před tím máme chrá­nit. Pokud bude Boží vůlí, abychom se za­chrá­ni­li a dané po­hro­mě unik­li, tak nám Pán dá jasné, zře­tel­né a cír­kev­ní au­to­ri­tou po­tvr­ze­né po­ky­ny, jako je dal pr­vot­ním křes­ťa­nům při své před­po­vě­di zkázy Je­ruza­lé­ma. Ně­ja­ké zvěs­ti z cír­kev­ně ne­u­zna­ných sou­kro­mých zje­ve­ní o tom, kolik zásob po­tra­vin si máme opat­řit nebo kam se máme scho­vat, roz­hod­ně nejsou ta­ko­vý­mi Bo­ží­mi hlasy.

Kris­tus sku­teč­ně před­po­vě­děl roz­bo­ře­ní je­ruza­lém­ské­ho chrá­mu a zni­če­ní města za straš­li­vé­ho kr­vepro­li­tí, což se stalo r. 70. O tom píší všech­na tři sy­nop­tic­ká evan­ge­lia, tj. Ma­tou­šo­vo, Mar­ko­vo a Lukášo­vo. Ani tady však Bož­ský Spa­si­tel ne­řekl kon­krét­ní datum, sdě­lil pouze svým věr­ným sig­ná­ly, které je měly za­včas upo­zor­nit. Proto je­ruza­lémští křes­ťa­né, když je­jich pro­ná­sle­do­vá­ní ži­dov­skou ve­le­ra­dou vy­vr­cho­li­lo r. 62 svr­že­ním bis­ku­pa sv. Ja­ku­ba, pří­buz­né­ho Páně, z cim­bu­ří chrá­mu a jeho ubi­tím so­cho­rem, po­zna­li, že před­po­věď Je­ží­šo­va se brzy na­pl­ní a za­ča­li se stě­ho­vat do jud­ské­ho měs­teč­ka Pelly, jak o tom píší ve 4. stol. his­to­rik Eu­se­bi­os z Ce­sa­re­je a jiní au­to­ři.

pp

Čtěte ZDE: Proroctví Bartoloměje Holzhausera: Věk útěchy. Nový koncil odčiní hereze druhého Vatikánu. Mocný Monarcha a osvícený papež. Obrácení Židů a Mohamedánů. Obnova křesťanské civilizace. Pak Antikrist a konec světa

Kdo z křes­ťa­nů přes­to i po r. 62 v Je­ruza­lémě zů­stal, tak ne­bez­pe­čí mu bylo ještě dů­raz­ně­ji při­po­me­nu­to, když iz­ra­el­ští zélóti ve­de­ní Janem z Gis­ka­ly r. 66 za­há­ji­li po­vstá­ní proti řím­ské nad­vlá­dě. Pak už sta­či­lo jenom uva­žo­vat zdra­vým ro­zu­mem, že vzbou­řen­ci proti mno­ho­ná­sob­né pře­si­le řím­ských legií ne­ma­jí ab­so­lut­ně žád­nou šanci a Ří­ma­né kaž­dou vzpou­ru li­kvi­du­jí s mi­mo­řád­nou kru­tos­tí. Pouze Bůh mohl udě­lat zá­zrak, na což Jan z Gis­ka­ly a další nej­spíš spo­lé­ha­li, jenže proč by to Bůh dělal, když Iz­ra­e­li­té ve své dr­ti­vé vět­ši­ně ho od­mít­li, sou­hla­si­li s jeho ukři­žo­vá­ním a za­bí­je­ním jeho věr­ných? Proto je­ruza­lémští křes­ťa­né všich­ni do jed­no­ho nej­poz­dě­ji do r. 67 město opus­ti­li a ani jeden z nich podle pra­me­nů ne­pa­dl do rukou Ti­to­vých le­gi­o­ná­řů.

Ne­sklo­ni­li ko­le­na před ba­a­lem

Bůh, když chce své věrné vy­svo­bo­dit z ně­ja­ké ka­ta­stro­fy, tak jeho směr­ni­ce jsou jasně po­zna­tel­né a vše­o­bec­ně známé, jako tomu bylo v pří­pa­dě No­emo­vě a po­to­py. V Novém zá­ko­ně k tomu ještě při­stu­pu­je po­tvr­ze­ní au­to­ri­tou k tomu usta­no­ve­nou. Pokud nelze spo­lé­hat na dneš­ní cír­kev­ní au­to­ri­ty, které se zpro­ne­vě­ři­ly pravé víře Kris­to­vě, tak Pán dá zcela jistě do­sta­teč­né zna­me­ní skrze au­to­ri­tu těch hi­e­rar­chů, kteří – ře­če­no bib­lic­ky – „ne­sklo­ni­li svá ko­le­na před ba­a­lem“. Tímto zna­me­ním zcela ur­či­tě není pa­ni­ka ně­ja­kých údaj­ných vi­zi­o­ná­řů vy­zý­va­jí­cích ke sku­po­vá­ní po­tra­vin, stav­bě krytů apod.

Ob­je­vu­jí se také před­po­vě­di brz­ké­ho pří­cho­du Pána k po­sled­ní­mu soudu. Jenže Spa­si­tel říká jed­no­znač­ně, že „o tom dni a o té ho­di­ně neví nikdo, ani ne­beští an­dě­lé, to­li­ko Otec sám…“ (Mat 24,36). Sdě­lil ale, že tomu budou před­chá­zet ur­či­tá zna­me­ní: jed­nak uve­de­né ka­ta­stro­fy, které jsou per­ma­nent­ním jevem lid­ských dějin, dále musí být evan­ge­li­um hlá­sá­no po celém světě, což se již stalo, a ko­neč­ně ži­dov­ský národ musí při­jmout Je­ží­še za svého Me­si­á­še a stát se sou­čás­tí Ka­to­lic­ké církve (Řím 11,16–32).

Tento po­sled­ní po­zná­va­cí sig­nál, že druhý pří­chod Páně se blíží, dosud ne­na­stal, ro­zu­mět je tomu třeba tak, že ofi­ci­ál­ní re­pre­zen­ta­ce ži­dov­ských ra­bí­nů uzná Kris­ta za Syna Bo­ží­ho a vstou­pí do Ka­to­lic­ké církve, ostat­ní vě­ří­cí židé je pak budou ná­sle­do­vat. Tato pod­mín­ka ještě schá­zí, což ve svět­le bib­lic­ké nauky zna­me­ná, že druhý pří­chod Kris­tův asi tak honem ještě ne­na­sta­ne.

Čtěte ZDE: Čtyři století od proroctví z Quita: Vládnou zednáři, svět přijal ducha zla. Společnost i Církev v rozkladu. Ti, kdo mají mluvit, mlčí. Útok hlavně na děti. Nadějeplné čekání na obnovu

Katolický křesťan hledí jinam

Ani Panna Maria ve svých cír­kev­ně uzna­ných zje­ve­ních nikde ne­u­vá­dí kon­krét­ní datum ně­ja­kých ka­ta­strof, pokud se o nich zmiňuje, tak pouze vše­o­bec­ně a po­kaž­dé vy­zý­vá k mod­lit­bě, oběti a po­ká­ní, jimiž lze všech­no od­vrá­tit. Tak tomu bylo např., když ve Fa­ti­mě před­po­vě­dě­la II. svě­to­vou válku, před­zna­me­na­nou ta­jem­ným svět­lem na ob­lo­ze za pon­ti­fi­ká­tu Pia XI. (srvn. člá­nek Fa­tim­ská ta­jem­ství).

Podle svě­dec­tví ně­mec­ké­ho kněze Schme­i­ge­la a por­tu­gal­ské­ho Fu­en­tése, kteří ještě v 50. le­tech četli III. ta­jem­ství z Fa­ti­my v jeho pů­vod­ní po­do­bě, ne v té zde­for­mo­va­né, jak je dnes známe, ani toto ne­ří­ká nic kon­krét­ní­ho o pří­rod­ních ka­ta­stro­fách a vál­kách, Matka Boží zde ho­vo­ří hlav­ně o ka­ta­stro­fě uvnitř Církve, do níž pro­nik­nou vlci v be­rán­čím rou­chu a zá­važ­né bludy. Krom toho každá před­po­vě­ze­ná ka­ta­stro­fa jako trest za hří­chy lid­stva je od­vra­ti­tel­ná mod­lit­bou, zvláš­tě pak sv. rů­žen­ce, po­ká­ním a smír­ným sva­tým při­jí­má­ním.

Za­bý­vat se proto nad­měr­ně bu­douc­nos­tí, před­po­ví­dat brzký konec světa, věřit sa­mozva­ným pro­roc­tvím o té či oné hrůze, jež při­jde na svět nebo na naši do­mo­vi­nu a řídit se pa­ni­kář­ský­mi ra­da­mi, čím vším se zá­so­bit a kam utéct, je ďá­bel­ským po­ku­še­ním.

Smys­lem ži­vo­ta ka­to­lic­ké­ho křes­ťa­na je, aby se po smrti do­stal do nebe, ne aby unikl těm či oněm pří­pad­ným ka­ta­stro­fám a ne­štěs­tím. Jistě, když Pán bude chtít, tak mne od toho uchrá­ní a dá mi jasné a ne­o­myl­né po­ky­ny, jak mám jed­nat, ale učiní tak pouze v tom pří­pa­dě, pokud to bude pro­spěš­né k mojí věčné spáse. Uchrá­nit mne ale ne­mu­sí, po­dob­ně jako ne­u­chrá­nil mnohé ka­to­lic­ké křes­ťa­ny před mu­čed­nic­kou smrtí, aby jim neodňal úžas­né vy­zna­me­ná­ní mu­čed­ní­ků pro jeho jméno.

Čtěte ZDE: Satan puštěn z řetězu: Šílenství a zloba proti pravdě a rozumu. Bůh má své plány: Pomoc přijde, až utrpení vyvrcholí. Nepřátelé na ústupu, obnova nebeské slávy. Vize Kateřiny Emmerichové se naplňují

Milost a rozum  

Mys­let proto na nej­růz­něj­ší hrůzy, jež mají při­jít na svět, a věřit všem mož­ným údaj­ným zje­ve­ním, která radí, jak se před nimi chrá­nit, je kon­tra­pro­duk­tiv­ní a od­vra­cí nás od toho hlav­ní­ho: ucho­vat si mi­lost po­svě­cu­jí­cí, která je ne­zbyt­nou pod­mín­kou ke vstu­pu do ráje a věč­né­ho spo­le­čen­ství s Pánem. To vy­ho­vu­je od­vě­ké­mu ne­pří­te­li Boha i člo­vě­ka, zlému duchu, jenž ne­chce naši spásu a ne­u­stá­vá ve svém úsilí, jak nás svést z této cesty.

Spe­ku­lo­vat proto nad tím, jaká ne­štěs­tí na nás mohou v bu­douc­nos­ti při­jít a do­kon­ce mít v tom zá­li­bu, je na­pros­to kon­tra­pro­duk­tiv­ní. Ne­za­bý­vej­me se tě­mi­to pro­roc­tví­mi a před­po­věď­mi, ta se ne­smě­jí stát středo­bo­dem na­še­ho du­chov­ní­ho ži­vo­ta, zvláš­tě pak je ne­šiř­me dál a ne­pro­pa­dej­me po­chyb­ným vý­zvám k za­bez­pe­če­ní se proti hladu, k od­cho­du někam mimo svůj domov apod.

Zůstaňme tam, kde jsme, cho­vej­me se na­pros­to nor­mál­ně a řiďme se zdra­vým ro­zu­mem. Za­bý­vej­me se tím, jak se uchrá­nit před tou nej­hor­ší mož­nou ka­ta­stro­fou na­še­ho ži­vo­ta, před těž­kým hří­chem a ztrá­tou po­svě­cu­jí­cí mi­los­ti. Se­tr­vat v tomto stavu až do smrti by zna­me­na­lo naši věč­nou smrt, což je ne­srov­na­tel­ně horší, než kdy­bychom za­hy­nu­li při ně­ja­ké pří­rod­ní ka­la­mi­tě nebo po­lo­ži­li svůj život při pro­ná­sle­do­vá­ní či při obě­ta­vé po­mo­ci tr­pí­cím a po­třeb­ným, tím na­o­pak zís­ká­vá­me ne­smír­né zá­slu­hy pro věč­nost.

Tak jed­nej­me, a tak se cho­vej­me. Sta­rost o naši věč­nou zá­chra­nu musí mít vždyc­ky ab­so­lut­ní před­nost před sta­ros­tí o naši zá­chra­nu čas­nou.

Pane, dej nám, pro­sí­me, k tomu svoji mi­lost a osvě­cuj náš rozum.

Zdroj.

pp




Tagy článku

Doporučujeme

Postní naděje: Skutečnost nebo klam? Už i vědci souhlasí, že všechno vzniklo z ničeho. Víra v Něj je cesta zdravého rozumu. Stovky proroctví a stovky vzkříšení. Ateismus je rovněž víra - bez Víry. On žije a je přítomen mezi námi!

Postní naděje: Skutečnost nebo klam? Už i vědci souhlasí, že všechno vzniklo z ničeho....

Velké zatmění v USA: Přesně za měsíc to začne. Znamení biblických rozměrů? Vzkaz z Ninive pro celý Západ? Kříž nad Amerikou. Ze země vylezou miliardová mračna cikád. Varování? Příležitost? Jednou za 32 000 000 let. Porozumíme?

Velké zatmění v USA: Přesně za měsíc to začne. Znamení biblických rozměrů? Vzkaz z Ninive...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky