Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Přítomnost Krista v Eucharistii: Ve sv. hos­tii je sku­teč­ný Kris­tus. Úžas­né, ne­vy­svět­li­tel­né ta­jem­ství. Vě­rou­ka podle tri­dent­ské­ho kon­ci­lu. Při­jí­má­ní na ruku - jedna z těžkých ran na těle Spa­si­te­le. Většina věřících se už přizpůsobila?

Přítomnost Krista v Eucharistii: Ve sv. hos­tii je sku­teč­ný Kris­tus. Úžas­né, ne­vy­svět­li­tel­né ta­jem­ství. Vě­rou­ka podle tri­dent­ské­ho kon­ci­lu. Při­jí­má­ní na ruku - jedna z těžkých ran na těle Spa­si­te­le. Většina věřících se už přizpůsobila?

24. 9. 2023

Tisk článku

Radomír Malý se zamýšlí nad hrozivě rozšířeným trendem podávání na ruku, připomíná i zázraky, které potvrzují, že v každé hostii je Kristus fyzicky přítomen a vyzývá všechny katolíky, aby se vrátili k tradici stanovené Pánem - a odmítli zničující hereze zaváděné od II. koncilu zednáři ovládajícími dnes Vatikán

Sou­čas­né zprá­vy o rou­há­ní svá­tost­né­mu Spa­si­te­li přímo při li­tur­gii Novus Ordo Missae (NOM) rych­le na­růs­ta­jí. Psal jsem ne­dáv­no o bra­zil­ském ar­ci­bis­ku­po­vi, který podal sv. při­jí­má­ní, sa­mo­zřej­mě na ruku, mus­lim­ské­mu šej­cho­vi, o po­dá­vá­ní Těla Páně na Svě­to­vých dnech mlá­de­že v Li­sa­bo­nu z plas­to­vých misek atd.

K tomu ještě při­stu­pu­je ne­u­stá­lý tlak na při­jí­má­ní na ruku, což samo o sobě je ob­rov­ským hří­chem zne­u­ctě­ní, neboť podle de­fi­ni­ce tri­dent­ské­ho kon­ci­lu je Spa­si­tel pří­to­men v kaž­dém úlom­ku sv. hos­tie právě tak jako v ní celé, proto když tyto čás­teč­ky pad­nou na zem a lidé po nich šla­pou, což se při po­dá­vá­ní na ruku sku­teč­ně děje, jde ob­jek­tiv­ně o hřích uráž­ky na­še­ho Pána.

pp

Sv. hos­tie je sku­teč­ný Kris­tus

Otáz­ka zní: Věří vůbec tito lidé, že sv. hos­tie, kte­rou při­jí­ma­jí, je sku­teč­ný Kris­tus? Věří v to ti, kdo bez­myš­len­ko­vi­tě na­ta­hu­jí ruku? Když se jich ze­ptá­te, budou sa­mo­zřej­mě tvr­dit, že ano. Jenže stačí to?

Ni­ko­liv, nutno mít jas­nou před­sta­vu, v co vě­ří­me. Tri­dent­ský kon­cil v 16. stol. de­fi­no­val jako zá­vaz­né to, co for­mu­lo­va­li už mnozí cír­kev­ní ot­co­vé sta­ro­vě­ku a co shr­nul papež sv. Řehoř VII. v 11. stol. ve for­mu­la­ci, že Kris­tus je pří­to­men v Eu­cha­ris­tii „vere, re­a­li­ter, sub­stan­ti­a­li­ter“, čili „prav­di­vě, sku­teč­ně, pod­stat­ně“. Toto je dogma, ne­o­myl­ná nauka Církve. Ne­sta­čí pouhé vágní kon­sta­to­vá­ní, že věřím v pří­tom­nost Pána v Eu­cha­ris­tii. I Lu­ther tvr­dil, že věří, ale tuto víru chá­pal pouze jako ně­ja­kou du­chov­ní pří­tom­nost Je­ží­še „v tomto chle­bu“.

Vě­ří­cí NOM sice vět­ši­nou ujiš­ťu­jí, že věří v re­ál­nou pří­tom­nost Kris­ta v Eu­cha­ris­tii, ale když se s nimi dáte do de­ba­ty, tak zjis­tí­te, že ne­roz­li­šu­jí do­sta­teč­ně mezi Jeho pří­tom­nos­tí ve sv. hos­tii, v Písmu sv. a v bliž­ním. Ano, ka­to­lic­ká nauka ho­vo­ří i o pří­tom­nos­ti Spa­si­te­le v bibli a v člo­vě­ku po­tře­bu­jí­cím moji pomoc, exis­tu­je tady však zá­sad­ní roz­díl.

 

Čtěte ZDE: Tajemná eucharistie: Stovky zázraků napříč dějinami. Vědecky doložená realita Božího Těla a Krve. Minulost a současnost křesťanských svátků. Krev v ulicích i na stropě chrámu. Kristus je stále s námi

Úžas­né ta­jem­ství

V Písmu svatém je Pán pří­to­men pouze du­chov­ně. Bible byla se­psá­na z in­spi­ra­ce, tj. pod přímým vli­vem Ducha Sva­té­ho, Boží Syn Jeho pro­střed­nic­tvím pro­mlou­vá k lidem. Je zde pří­to­men svým slo­vem, ni­ko­li fy­zic­ky svým tělem.

Bliž­ní­ho máme mít rádi a pro­ka­zo­vat mu, když trpí a je v ne­sná­zích, skut­ky lásky tak, jako by šlo o sa­mot­né­ho Spa­si­te­le. On sám se s tr­pí­cím a po­třeb­ným zto­tožňuje, když říká, že dobro, které jsme pro­ká­za­li bliž­ní­mu, jsme pro­ká­za­li Jemu. Tady jde o pří­tom­nost zá­stup­nou, sym­bo­lic­kou, ni­ko­li fy­zic­kou.

V Eu­cha­ris­tii ale jde o fy­zic­kou pří­tom­nost Těla a Krve Páně, což vy­ja­dřu­je pre­ciz­ně výše uve­de­ná de­fi­ni­ce tri­dent­ské­ho kon­ci­lu. Při kon­se­krač­ních slo­vech při­chá­zí na oltář ten­týž fy­zic­ký Ježíš, který pro­chá­zel Pa­les­ti­nou, učil a uzdra­vo­val, byl ukři­žo­ván a vstal z mrtvých. Ten­týž fy­zic­ký Ježíš ke mně při­chá­zí při sv. při­jí­má­ní, ten­týž fy­zic­ký Ježíš se přede mnou ocitá při po­žeh­ná­ní ve­leb­nou Svá­tos­tí.

Na­ve­nek je tady po­do­ba (způ­so­bu) oplat­ko­vé hos­tie, ale prav­di­vě, sku­teč­ně a pod­stat­ně je to Ježíš Kris­tus, kdo fy­zic­ky stojí tady přede mnou. Je to úžas­né, ne­vy­svět­li­tel­né ta­jem­ství, nicmé­ně On sám nám to zje­vil jako prav­di­vou re­a­li­tu, a Boží slovo ne­mů­že kla­mat.

pp

Trička Protiproudu ve velikostech M, L, XL, 2XL a 3XL si můžete objednat na adrese: [email protected]. Možnost po dohodě vyzvednutí osobně v redakci, nebo zasíláme poštou na dobírku. Cena 300 Kč + poštovné. Pro osobní odběr volejte na redakční telefon 737 461 817. Po dohodě vám trička připravíme k vyzvednutí v Praze v Opletalově ulici.

Vě­rou­ka podle tri­dent­ské­ho kon­ci­lu

Věří ti, co při­jí­ma­jí na ruku, takto sku­teč­ně ka­to­lic­ky? Silně o tom po­chy­bu­ji, pro­to­že, kdyby ano, mu­se­la by se celá je­jich při­ro­ze­nost vze­přít to­mu­to způ­so­bu při­jí­má­ní. Pokud se však spo­ko­jí pouze s vírou, že Kris­tus je „nějak ta­jem­ně a du­chov­ně“ ve sv. hos­tii pří­to­men, potom ne­ma­jí pro­blém. Ne­šla­pou přece po fy­zic­kém Je­ží­ši, ne­ma­jí Ho na ruce, kte­rou si poté, co si vloží sv. hos­tii do úst, klid­ně otřou o oděv. Oni věří, že Jeho pří­tom­nost v Eu­cha­ris­tii je zvlášt­ní, ta­jem­ná, du­chov­ní, ne­pře­mýš­lí vůbec o tom, že jde o kon­krét­ní osobu Spa­si­te­le, to je na ně pří­liš. Vě­rou­ku podle tri­dent­ské­ho kon­ci­lu buď ne­zna­jí, nebo ji pros­tě ig­no­ru­jí.

Dnes se také již tato de­fi­ni­ce pří­liš neučí ani v ho­di­nách ná­bo­žen­ství, ani na cír­kev­ních uči­liš­tích. Již v 60. le­tech mi­nu­lé­ho sto­le­tí, krát­ce po II. va­ti­kán­ském kon­ci­lu, ho­land­ští te­o­lo­go­vé Ed­ward Schille­be­ec­kx a Piet Scho­o­nenberg spolu s ně­mec­kým Han­sem Ku­en­gem za­ča­li pro­hla­šo­vat uve­de­né tri­dent­ské dogma za „za­sta­ra­lé“ a dneš­ní­mu člo­vě­ku prý „nic ne­ří­ka­jí­cí“. Pojem „transsub­stan­ci­a­ce“ (před­pod­stat­ně­ní) na­hra­zo­va­li ter­mí­ny „transfi­na­li­za­ce“ nebo „transsig­ni­fi­ka­ce“. Ten první, zna­me­na­jí­cí „změnu cíle“, je ne­smy­sl­ný a ne­jas­ný, ten druhý, zna­me­na­jí­cí „změnu zna­me­ní“, je zcela he­re­tic­ký a tri­dent­ský kon­cil pro­hla­šu­je za ex­ko­mu­ni­ko­va­né­ho (anathe­ma sit!) kaž­dé­ho, kdo by tvr­dil, že Kris­tus je v Eu­cha­ris­tii pří­to­men pouze jako „zna­me­ní“.

pp

PŘIPOMÍNÁME: Protiproud TV v pondělí 25. 9. 2023 od 18:00 vysílá v přímém přenosu další díl pravidelného setkání Petra Hájka s "tvrdým jádrem" nepodvolených. "Porady" se můžete účastnit jako vždy i prostřednictvím chatu, a to i s předstihem před zahájením vysílání.

Při­jí­má­ní na ruku: Jedna z těž­kých ran na těle Spa­si­te­le

Pravá nauka o Eu­cha­ris­tii se tudíž v sou­čas­né no­vo­církvi již ne­hlá­sá, vě­ří­cí ji ne­zna­jí – a proto ne­ma­jí s při­jí­má­ním na ruku pro­blém. Bis­kup mons. Atha­na­sius Schne­i­der z Ka­za­chstá­nu, velký obrán­ce pra­vo­věr­nos­ti, ve svých kni­hách (nej­no­věj­ší vyšla na Slo­ven­sku pod ti­tu­lem „Ka­to­lic­ká omša“), po­va­žu­je prá­vem při­jí­má­ní na ruku za jednu z těž­kých ran na těle Spa­si­te­le.

To po­tvr­zu­je i samo nebe svými eu­cha­ris­tic­ký­mi zá­zra­ky. Je jich – cír­kev­ně uzna­ných – ve světě více než stov­ka. První se udál v ital­ském Lan­ci­a­nu v 7. stol., kdy při kon­se­krač­ních slo­vech kněze se na sv. hos­tii ob­je­vi­ly krev a sr­deč­ní sva­lo­vá tkáň. To tam zů­sta­lo až dodnes včet­ně hru­dek za­schlé krve, každý se o tom může na vlast­ní oči pře­svěd­čit.

Při­tom učen­ci k vel­ké­mu pře­kva­pe­ní zjis­ti­li, že i nejmen­ší hrud­ka za­schlé krve váží stej­ně jako všech­ny do­hro­ma­dy. Co to zna­me­ná? Nic více a nic méně než po­tvr­ze­ní ka­to­lic­ké víry, že Pán je pří­to­men v ne­pa­tr­né čás­teč­ce vína a sv. hos­tie stej­nou měrou jako v plném ka­li­chu a v celé hos­tii. Pravá ka­to­lic­ká víra je tak po­tvr­ze­na zá­zra­kem.

Tím více nás proto musí zne­po­ko­jo­vat uráž­ky, jimž je nás Pán vy­sta­ven – a při­jí­má­ní na ruku je jed­nou z nich. Ko­nej­me proto skut­ky po­ká­ní za tato rou­há­ní a zahrňme smír­né mod­lit­by do svého mod­li­teb­ní­ho pro­gra­mu, ať už se jedná o pompej­skou no­vé­nu nebo co­ko­liv ji­né­ho. A při­lně­me tím více k tra­dič­ní mši sv. a k by­zant­ské sv. li­tur­gii, kde se hlásá pravá nauka.

Tam k ex­ce­sům á la po­dá­vá­ní na ruku ne­do­chá­zí.

Zdroj.

pp




Tagy článku

Doporučujeme

Postní naděje: Skutečnost nebo klam? Už i vědci souhlasí, že všechno vzniklo z ničeho. Víra v Něj je cesta zdravého rozumu. Stovky proroctví a stovky vzkříšení. Ateismus je rovněž víra - bez Víry. On žije a je přítomen mezi námi!

Postní naděje: Skutečnost nebo klam? Už i vědci souhlasí, že všechno vzniklo z ničeho....

Velké zatmění v USA: Přesně za měsíc to začne. Znamení biblických rozměrů? Vzkaz z Ninive pro celý Západ? Kříž nad Amerikou. Ze země vylezou miliardová mračna cikád. Varování? Příležitost? Jednou za 32 000 000 let. Porozumíme?

Velké zatmění v USA: Přesně za měsíc to začne. Znamení biblických rozměrů? Vzkaz z Ninive...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky