Včera uplynulo 452 let od jedné z největších a nejdůležitějších bitev v historii Evropy. 7. října 1571 se u ostrůvku Lepanto střetly spojené námořní síly Svaté ligy s hlavní flotilou osmanské říše a připravily jí zničující porážku. Byla to bitva, která zachránila křesťanskou Evropu před velkou invazí tureckého islámu, bezprostředně ohrožujícího celé Středomoří.
Někteří historici dnes zcela nepatřičně snižují význam bitvy s poukazem na to, že nedokázala zcela zastavit rozpínavost osmanské říše, která navíc své námořnictvo záhy obnovila, a že Svatá liga, která se vzápětí rozpadla, nedokázala svého obrovského vítězství patřičně využít. To všechno je pravda, ovšem pravdou je i to, že (sice rychle znovuvystavěné, ale po technické stránce pomalu zastarávající) turecké loďstvo už nikdy nezískalo zpět svoje kvality. Že pověst o neporazitelnosti tureckého loďstva byla v troskách. A že hrozba turecké invaze na Apeninský poloostrov byla odvrácena.
Papež Pius V., který Svatou ligu i přes nesmírné obtíže vytvořil, obětoval svému dílu nejen nepředstavitelného diplomatického úsilí, ale též obrovské množství modliteb, především modliteb růžence. A věřící se na jeho výzvu modlili s ním.
Čtěte ZDE: Tajemná eucharistie: Stovky zázraků napříč dějinami. Vědecky doložená realita Božího Těla a Krve. Minulost a současnost křesťanských svátků. Krev v ulicích i na stropě chrámu. Kristus je stále s námi
Bojovalo 500 lodí a 170 000 mužů. Očití svědci říkají, že na křesťanských lodích byly vztyčené kříže a že syn rakouského císaře, don Juan si jako první klekl před křížem a úpěnlivě prosil o Boží pomoc. Všichni ostatní vojáci následovali jeho příklad.
Byly to dojemné okamžiky. V průběhu několika hodin těžkého boje bylo potopeno 113 tureckých galér, zajato 117 lodí a osvobozeno 12 000 křesťanských otroků, kteří museli sloužit Turkům jako veslaři. Do té doby neporazitelná turecká flotila utrpěla zdrcující porážku a Evropa byla zachráněna před islámem. Všichni byli přesvědčeni, že nezvítězila zbraní, ale Bůh zasáhl na přímluvu Panny Marie.
Když přišla o dva týdny později k papeži zpráva o výsledku bitvy, pontifik nebyl vůbec překvapen. On totiž v hodině vítězství náhle přerušil rozhovor s generálním pokladníkem, otevřel okno a dojatý radostně oznámil: "Naše křesťanská flotila v této hodině zvítězila nad Turky. Poděkujme se Pánu!"
Po bitvě pak vyhlásil svátek Panny Marie Vítězné, který se slaví dodnes, přejmenován na svátek Panny Marie, Královny posvátného růžence (či zkráceně Panny Marie Růžencové). Ten svátek neslouží jen jako dík Panně Marii a připomínka vymodleného vítězství, které ochránilo křesťanskou Evropu. Připomíná a oslavuje i modlitbu růžence, která je neocenitelnou pomocí v životě křesťanů. A sílu modlitby vůbec.
SLEDUJTE: Protiproud TV v pondělí 9. 10. 2023 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelné setkání šéfredaktora Protiproudu s věrnými čtenáři a diváky - v jednom z mála necenzurovaných prostředí - nad aktuálními i obecnějšími otázkami naší doby. Do rozhovoru můžete vstupovat prostřednictvím chatu, a to i s předstihem před zahájením vysílání.
R. Malý: Růženec – válečná zbraň katolického křesťana
Měsíc říjen je věnován Matce Boží, Královně posvátného růžence. Tato modlitba není jako každá jiná. Její specifikum spočívá v tom, že je určena k boji, jde o zbraň v našich rukou. Zbraň, která nikoho z lidí neusmrcuje a nezraňuje, ani ty největší nepřátele Církve sv. Není totiž určena pro válku s lidmi, ale pro válku se zlými duchy, odhání je pryč, aby člověku neškodili. Je zbytečné ptát se, proč právě růženec. Matka Boží to tak stanovila, vyjádřila se o tom nejjasněji a nejzřetelněji ve Fatimě. Když sv. Maxmilián Kolbe zakládal Rytířstvo Neposkvrněné, prohlásil v duchu tohoto přání Panny Marie právě růženec za jeho nezbytnou výzbroj v zápase se zednářstvím a démony, stojícími za ním.
K pochopení toho nám slouží i církevní kalendář. Růžencovému měsíci říjnu předchází 28. září, svátek svatého Václava, patrona České země, který se stal symbolem všech bojů našeho národa za svoji svobodu, proto je také zobrazován se svou typickou zbraní, s kopím. Hned následující den slavíme svátek tří svatých archandělů Rafaela, Gabriela a Michaela, z nichž Michael má zvláštní poslání bojovat proti satanovi a jeho vojsku. Tyto dva svátky proto jsou jakousi předzvěstí toho, co máme dělat v měsíci říjnu: bojovat. Ne střelnými nebo sečnými zbraněmi, ale duchovními, především pak modlitbou svatého růžence.
Není a nebude to snadný boj. Satan dnes zaměřil svoji pekelnou a zničující aktivitu proti lidskému životu – zejména proti tomu nejbezbrannějšímu, životu dítěte v mateřském lůně a životu bezmocného starého člověka na konci pozemské cesty. Rozněcuje nenávist vůči vyznavačům Kristovým v celém světě. Ďábel také vyvolává převrat v pořadí hodnot, usiluje o to, aby monogamní rodina, založená na vzájemné lásce a věrnosti muže a ženy, byla nahrazena promiskuitními vztahy smilstva a zvrácenou náklonností osob stejného pohlaví.
SLEDUJTE: Další díl pořadu Alfa a omega se na četné zádosti našich diváků vrátí ke zjevení Panny Marie ve Fatimě v přímo detektivním pátrání po Vatikánem utajované třetí části proroctví, jež může mít fatální význam pro naši nedalekou budoucnost.
Uvede Protiproud TV v sobotu 14. 10. 2023 od 18:00.
Tím více se neúprosná a tvrdá válka stává nutností. Válka ne revolverem, kulometem nebo bombami, ale řetízkem s kuličkami, při troše fantazie připomínajícím Davidův prak. Směšné? Jistěže, ale David tímto prakem zvítězil nad obrem Goliášem, ačkoliv z přirozeného hlediska se to zdálo být nesmyslné. Panna Maria ví zajisté daleko lépe než my, proč nám dává do ruky „růženec-prak“ a nikoli samopal. V moderní době dosáhla tato zbraň vítězství v Rakousku r. 1955, kdy po proslulé „růžencové kruciátě“ se stalo něco nemyslitelného – sovětská okupační vojska opustila zemi. R. 1986 nekrvavá tzv. „růžencová revoluce“ na katolických Filipínách vyhnala ze země krvavého diktátora Marcose.
A to jsou jenom případy moderních dějin, čím více půjdeme do minulosti, tím více jich najdeme, nejznámější je bitva u Lepanta r. 1571, kdy Evropa byla právě po modlitbách růžence, k nimž vyzval papež svatý Pius V., uchráněna před muslimskou okupací, podobně se stalo r. 1683 u Vídně, kterou Turci považovali již za téměř dobytou, a změna nastala teprve tehdy, až kapucínský kazatel bl. Marco d´Aviano vyzval k modlitbě sv. růžence.
Takže vzhůru do boje! S růžencem v ruce, úžasnou zbraní proti zlým duchům, zbraní Matky Boží!
Zdroj.
Doporučujeme
Ivan Poledník se ohlíží za uplynulými dvěma svátky, které jsou u nás čím dál více poznamenány ďábelským třeštěním... více čtěte zde
Matej Gavlák se zamýšlí nad tím, zda existuje něco jako rodové prokletí, zda činy předků mají na nás a naše... více čtěte zde