Tomáš Halík obdržel za výjimečný přínos „pro duchovní rozměr života“ minulý týden Templetonovu cenu. Podle vyjádření nadace mu byla udělena za „pokrok ve výzkumu a objevy týkající se duchovních skutečností“. S oceněním této britské nadace je spojena i „odměna“ 1,1 milionu liber, tedy asi 36 milionů korun.
Cena je pojmenována po zakladateli nadace, významném britsko-americkém svobodném zednáři, miliardáři Johnu Templetonovi, který pohádkově zbohatl na finančních spekulacích s podílovými fondy.
Zástupci českého nezávislého tisku zaslali dotaz panu Johnu Templetonovi jr., předsedovi nadace „John Templeton Foundation“, zda za oceněním Tomáše Halíka lze hledat nějakou skrytou agendu. Proč?
Čtete ZDE: Tomáš Halík se opět veřejně obnažil. I proto už víme, v čem jede…
Ocenění „kazatele“
Autoři dopisu, který má redakce PP v anglickém originále k dispozici, upozornili na závažné rozpory mezi oficiálními důvody pro Halíkovo ocenění a historickými fakty z jeho života. Autoři se v dopise odvolávají na kladné posudky vyhotovené Halíkovi komunistickým bezpečnostním aparátem, uvedené v torzu jeho veřejně dostupného svazku StB, nadepsaného „Kazatel“. Československá státní tajná bezpečnost tehdy kontaktovala T. Halíka s nabídkou spolupráce. Vzhledem k tomu, že větší část Halíkova spisu byla mezi prvními, jež byly po listopadu 1989 skartovány, lze se jen dohadovat, co obsahoval. Nicméně:
„Kněz“ Halík je především jeden z klíčových havlistických propagandistů v naší zemi
Existuje vlastnoručně psaný Halíkův životopis, ze kterého vychází najevo přinejmenším jeho normalizační kariérismus. Zatímco Templeton na internetových stánkách uvádí, že Halík byl od roku 1972 „nepřítelem státu“, laureát ceny jako mladý absolvent Univerzity Karlovy nastoupil coby sociolog do podniku zahraničního obchodu Chemoprojekt, (v někdejším Československu prominentní zaměstnavatel „spolehlivých“), o několik let později přešel na ministerstvo průmyslu ČSR.
„Odbojář“ na komunistickém ministerstvu
Autoři se v dopise řediteli nadace zamýšlejí nad skutečností, že Tomáš Halík i přes údajné protikomunistické aktivity měl do roku 1984 přístup k personáliím vedoucích pracovníků ministerstva průmyslu, které školil v rámci své činnosti v Institutu vzdělávání vedoucích pracovníků na MP ČSR a to i přesto, že působil v kruzích tajné církve a byl v kontaktu se zahraničními církevními představiteli.
Poukazují ale i na skutečnost, že jako univerzitní profesor dodnes nevykazuje žádné odborné citace ani publikace a že jeho knihy byly vyřazeny z Národního rejstříku odborných prací. Byly totiž odbornou komisí nedávno posouzeny, jako nevyhovující, protože nesplňovaly kritéria pro odborné publikace.
Kněz vysvěcený v NDR
V dalším bodě dopisu se autoři dotýkají i „mediálně zapomenutého faktu“, že kněz Tomáš Halík nikdy nepředložil osvědčení o svém kněžském svěcení, které mělo údajně proběhnout v Německé Demokratické Republice v roce 1978. Autoři se proto domnívají, že za udělením ceny musí být nějaká skrytá agenda, neboť jinak jsou důvody pro ocenění neopodstatněné.
Bez ohledu na to, jaká bude odpověď předsedy nadace, bude-li jaká, je potřebné položit si již dnes otázku: Co stojí za oceněním, které kromě jiného do našich „havlistických“ kruhů nalévá milion liber?
V tradicionalistických kruzích, je rozšířen názor, že Tomáš Halík je svobodným zednářem, což je ovšem nesnadné dokázat. Nevíme ani, zda byl zednářem jeho otec, byť u člověka prodchnutého masarykovským duchem První republiky, který ale kupodivu nejkrutější léta komunistického režimu (1947-1953) prožil na Ministerstvu informací a osvěty, to lze předpokládat. Jisté jen je, že Karel Čapek i jeho bratr Josef, jejichž díla byl Halíkův otec od roku 1954 editorem, zednáři byli.
Tomáš Halík naproti tomu úzkostlivě popírá, že by zednářem byl či je - nejde tedy cestou otevřeného „coming-outu“, který podnikl například jeho souputník Ivan O. Štampach (s nímž Halík několik let bydlel), který se ke svému zednářství otevřeně přihlásil.
Politický kazatel
Halík si je samozřejmě vědom, že takové přiznání by znamenalo konec jeho kariéry v římskokatolické církvi a znemožnění důležitých úkolů, které v církvi prosazuje. Byť zednáři zastávají v nejvyšším římskokatolickém kléru (u nás i ve Vatikánu) některé důležité pozice, oficiálně se „kněží se zástěrou“ ke své víře ve „Velkého Architekta“ přiznávají jen ve výjimečných případech.
Ivan Štampach své zednářství zveřejnit mohl, neměl totiž co ztratit (v té době už byl mimo římskokatolickou církev), ale Halík si to dovolit nemůže. Proto dokonce i v dopisech, které si vyměnil s vedením jedné vysoké školy, kde žaloval na Daniela Solise (mimo jiné i proto, že Solis v jednom rozhovoru cosi o jeho možném zednářství naznačil), Halík rezolutně popírá, že by zednář byl, protože to přece není slučitelné s církevní dogmatikou a kdyby to tak bylo, byl by z církve vyloučen. Odkdy Halíka zajímá církevní dogma?
Čerstvý držitel Templetonovy ceny je v podstatě jen klasický havlistický politik – v tomto případě maskovaný kněžskou sutanou. Přiznejme mu, že je pracovitý: Přinejmenším národní rekordman v podepisování petic pravdoláskařské „kulturní fronty“, bez jehož podpisu se neobejde jediný „pokrokový“ otevřený dopis. Je také aktivním politikem: Sám inicioval například Impuls 99 a jiné politické projekty alespoň spoluorganizoval. Externí poradce Václava Havla se nezapře ani ve svých „kněžských kázáních“, jež zneužívá jako tribunu pro otevřenou politickou propagandu.
Malý český Bilderberg
Tomáš Halík je také od roku 1990 prezidentem. Zatím jen České křesťanské akademie, což je oficiálně občanské sdružení, které se zabývá hlavně přednáškovou činností. Kromě toho ale ČKA, financovaná převážně ze sudetoněmeckých a zednářských „proevropských“ nadací, pořádá „odborná kolokvia“ bez účasti veřejnosti, která připomínají „malý český Bilderberg,“ respektive jsou jeho místní pobočkou. Tato „utajená činnost“ ČKA významně zasahuje do politického života v naší zemi.
I tento fakt se stal důvodem, proč skuteční katolíci, kteří ČKA zakládali a později v ní působili, z této organizace postupně odcházejí a jsou nahrazováni liberály „halíkovského“ střihu. V minulém roce právě proto opustil post ředitele ČKA i Stanislav Novotný, který akademii od počátku s Tomášem Halíkem vedl.
„Kněz“ Halík je ale především jeden z klíčových havlistických propagandistů v naší zemi. Patří ke „kmenovým“ komentátorům „čehokoli“ v České televizi, „veřejnoprávní buňkou“ Bakalovy žurnalistické stáje, finanční a mediální základny českého revolučního levičáctví. Napojení na unijní i americké politické elity Nového světového řádu Zdeněk Bakala nikdy neskrýval, stejně jako svou demonstrativní propojenost s totožnými světy Václava Havla. To je pravý důvod, proč na návrh Petra Pitharta byl Tomáš Halík „ozdoben“ významnou cenou s ještě významnější finanční dotací. Nic nového pod sluncem.
Gratulujeme.
Tagy článku