Papež František přijal k hodinové audienci jednoho z nejvýznamnějších světových propagátorů ideologie homosexualismu prezidenta USA Baracka Obamu. O čem spolu jednali nevíme – kromě nic neříkajících oficialit. Od papeže jsme ale rozhodně neslyšeli ani slovo výhrad k agresivní podpoře homosexualismu v podání jeho hosta. Naopak se množí náznaky, že současná hlava katolické církve chce o tomto tématu „diskutovat“. Věřme, že jde jen o pomluvy. O tom, jaký je postoj církve k této zvrácené ideologii, hovoří známý polský teolog naprosto jasně.
Proč Církev – při veškerém milosrdenství a úctě k člověku – jasně, zásadně a rozhodně odporuje homosexuální lobby? Vyplývá to z její podstaty, jinak by totiž popřela samu sebe.
P. Dariusz Oko
Homosexualita jako porucha ducha
Především je nutno principiálně stanovit, čím je homosexualismus. Tady si konkurují dvě koncepce. Ta první říká, že jde o jednu z mnoha oprávněných forem lidské existence a rozdíl mezi heterosexuálem a homosexuálem je podobný, jako mezi brunetem a blondýnem. Ta druhá tvrdí, že je jednou z tisíce poruch, jež zasahují z různých důvodů tu a tam naše tělo i našeho ducha.
Na homosexualitu nutno pohlížet jako na jednu z tisíce poruch a zvráceností, které Bůh dopouští jako důsledek stavu dědičného hříchu a jejichž léčením se zabývá reparativní terapie
Přijmeme-li první koncepci, hlásanou homolobby, pak není o čem diskutovat a je nutno přiznat všem lidem s homosexuálními sklony tatáž práva jako heterosexuálům. Uznáme-li ale za správnou tu druhou koncepci, již zastávají hlavně katoličtí křesťané, pak je třeba snažit se maximálně pomoci lidem s těmito poruchami, zvláště v dospělosti, kdy osamoceni a vystaveni různým nakažlivým chorobám sbírají neblahé plody svých skutků.
Na homosexualitu nutno pohlížet jako na jednu z tisíce poruch a zvráceností, které Bůh dopouští jako důsledek stavu dědičného hříchu a jejichž léčením se zabývá reparativní terapie. S tím souvisí i neúnavný boj s homoideologií, která se stala opiem nahrazujícím víru. Tento boj zahájil sám Kristus, když vedl válku s podvody farizeů. Ve prospěch této druhé koncepce mluví důvody biblické, teologické a lékařské.
Čtěte ZDE: Ofenzíva války proti rodině a státu: Svoboda projevu jen pro deviantní spoluobčany? Petice, kterou můžeme opět mnohému zabránit
Čtěte ZDE: Tak to už je moc: Americká vláda školí homosexuální aktivisty. Chtějí dobýt svět. Nevěříte?
Důvody biblické
Již v první knize Mojžíšově v kapitole 18 čteme o tom, jak Bůh zničil Sodomu a Gomoru pro hříšný život jejich obyvatel. Tam se také dovídáme o homosexualismu jako o obzvlášť těžkém a Hospodina urážejícím hříchu. Podobnou historii nacházíme i v knize Soudců v 19. kapitole. V Novém zákoně potom píše sv. Pavel: „Nemylte se! Ani lidé nečistí, ani modláři, ani cizoložníci, ani změkčilci, ani chlapcomilci… nebudou mít účast v Božím království…“ (1 Kor 6,9n).
Důvody teologické
Pro Církev má neodvolatelnou průkaznost nauka hlásaná vždycky a všude. Tou je mj. i odsouzení aktivního homosexualismu. O tom mluví i Katechismus Katolické církve v bodech 2357–9 a 2396. Tam se hlásá, že samotné nezaviněné homosexuální sklony nejsou hříchem, ale zkouškou, výzvou, aby homosexuál s nimi bojoval tak, jako každý člověk musí bojovat se svými zlými náklonnostmi. Hříchem je teprve, když jim podlehne. Církev vyzývá k pomoci homosexuálům soucitem, laskavostí a podáním pomocné ruky v boji se svými pokušeními.
Homoideologie je prostě další ateistickou ideologií, která zaujala místo po zkompromitovaném komunismu
Papež bl. Jan Pavel II. byl tady velmi zásadový. Pseudohomomanželství označoval vždycky jako „politováníhodnou zvrácenost“. R. 1999 se otevřeně postavil Evropskému parlamentu, který vyzýval k legalizaci takových svazků: „Evropský parlament neoprávněně poskytl právní základ zvrácenému chování, jež odporuje Božím záměrům... Není dovoleno falšovat mravní normy…“ (L’?Osservatore Romano č. 199).
A v dokumentu Kongregace pro nauku víry r. 2003 Jan Pavel II. s kardinálem Ratzingerem společně napsali: „Jestliže všichni věřící mají povinnost odporovat legalizaci homosexuálních svazků, tak katoličtí politici jsou k tomu zavázáni zvláštním způsobem v rovině, která je jim vlastní…“ A bl. Matka Tereza tvrdí: „Musíme žít ve shodě s plánem, podle něhož jsme byli stvořeni: homosexualismus není přirozený.“
Církev zde postupuje podobně jako Kristus s cizoložnou ženou. Brání důstojnost člověka, chrání ho před nenávistnými útoky, ale na konci říká tak jako On: „Jdi, a od této chvíle již nehřeš!“ Církev brání a chrání prostitutky, narkomany, alkoholiky a gaye, zakládá pro ně terapeutická centra, ale říká jim: „Už nehřešte, nechoďte dále touto cestou, toto je cesta smrti…“
Důvody lékařské
Aktivní homosexuálové statisticky 4x častěji propadají depresím, 5x častěji nikotinismu, 6x častěji sebevražedným úmyslům. Žijí v průměru – v závislosti od intenzity své homoaktivity – o 8–20 let méně než ostatní muži.
Gayové představují v Německu 60 proc., v Kanadě 70 proc., v Indii 86 proc. všech nemocných na AIDS, ačkoliv tvoří pouhá 4 procenta populace. Pravděpodobnost onemocnění touto nevyléčitelnou chorobou je u nich 73 – 85 x vyšší než u ostatních. Podobně je tomu i s jinými nakažlivými pohlavními chorobami.
Nepotvrdila se také teorie, že homosexuální sklony jsou geneticky podmíněny. Navzdory intenzivnímu bádání nebyl nalezen gen homosexualismu. Prostým vyvrácením této teorie je fakt, že z jednovaječných dvojčat (a tudíž geneticky identických) jedno může tyto sklony mít a druhé nikoliv. Nejde tu tedy o geny.
Místo toho terapeuti gayů tvrdí, že neznají mezi svými pacienty takové, kteří by měli dobré vztahy se svými otci. Otec v jejich rodinách byl v principu nepřítomen, ať už fyzicky nebo duchovně (byl slabý). Matka tak přebírala obě rodičovské role a tím se stala pro syna někdy příliš hrozná a citově vzdálená. Tím v chlapci narůstal strach před ženami, nechuť k nim a zároveň touha po opravdovém, mužském otci. Homosexualismus ve svých počátcích je proto často hledáním otce, a když potom je chlapec sexuálně zneužit gayem, tyto první zkušenosti se u něho mohou ustálit na celý život. Jedná se tedy o disfunkci osobnosti vyplývající z disfunkce rodiny.
Druhým důležitým činitelem jsou pravděpodobně hormonální poruchy v těhotenství, tj. přítomnost příliš mnoha ženských hormonů v těle matky, které neumožňují u chlapce dostatečný vývin mužských vlastností. Tato převaha ženských hormonů je často důsledkem antikoncepce, zejména tehdy, kdy žena ji bere, aniž ví, že je už těhotná.
Homoideologie
Program zformulovaný hlavními gay aktivisty na shromáždění v americké Virginii r. 1988 stanoví tuto strategii pro změnu postoje společnosti vůči homosexualismu:
1. Znecitlivění: Společnost je nutno zahrnout maximem progayovských publikací a získat převažující prostor ve vlivných médiích. Společnost po počátečním odporu nakonec otupí a postupně si osvojí postoj, že je to vlastně něco normálního a přirozeného.
2. Manipulace: Gayové mají být představováni výlučně pozitivně jako lidé šťastní, šlechetní, plni zásluh a úspěchů.
3. Převrácení hodnot: To, co bylo dosud zatlačeno na patologický okraj společenského života, má být nyní postaveno do centra jako hodné největší úcty. Místo toho naopak kritici homoideologie mají být odsunuti na okraj společnosti do kategorie ignorantů, nenávistníků, homofobů a bigotů. Nutno také postupně zvyšovat procentní účast homosexuálů na vedoucích místech a ve vlivných zaměstnáních.
4. Zneškodnění protivníků: Ti, kteří často hlasitě křičí o toleranci, ji nechtějí dopřát jiným, když se dostanou k moci. Známý italský filozof a přítel Jana Pavla II. Rocco Buttiglione se nesměl stát komisařem EU kvůli názorům odmítajícím ideologii homosexualismu. Švédský protestantský pastor Akel Green za jedno kázání, v němž citoval biblické výroky proti homosexualismu, dostal měsíc vězení. Známý vědec Paul Cameron nesměl pronést svoji přednášku na Univerzitě kardinála Wyszyńského ve Varšavě, neboť je známý svým kategorickým odmítáním homosexualismu.
Jak je vidět, protivníky třeba zastrašovat a umlčovat bráněním v profesní kariéře nebo hrozbou vězení či dokonce smrti. Požadavek tolerance a rovnosti se rychle převrací v pronásledování křesťanů. Operuje se především hesly, křikem, ne argumenty. Nic divného, neboť pro to, co je vnitřně špatné, nelze nalézt dobré zdůvodnění, leda jeho zdání.
Homoideologie je prostě další ateistickou ideologií, která zaujala místo po zkompromitovaném komunismu. Protože tato nauka se nemůže realizovat ekonomicky, ateistická levice se v posledních desetiletích s tím větší vervou zaangažovala v oblasti mravní – a tady hledá důvod své existence.
Immaculata
Tagy článku