Pátrání po údajně havarovaném malajsijském letadle je nejdražší záchrannou akcí v dějinách. Zmizelý Boeing jako by se však do země propadl. Mezinárodní pátrání pokračovalo i o velikonočním pondělí, ale všechno nasvědčuje tomu, že černé skříňky již přestaly vysílat signály a že se letadlo nepodaří nalézt. Po optimistických prohlášeních z minulých dní o tom, že zachycené signály jasně ukazují na pravděpodobné místo katastrofy a že je jen otázkou dní, než budou černé skříňky objeveny, se už i křečovitě optimistická média začínají přiklánět k variantě, že záznamové zařízení ani letadlo se nepodaří nikdy nalézt.
Bezvýsledné „pátrání“
Po sebevědomých prohlášeních vládních představitelů Austrálie i průzkumných týmů, které každou chvíli informovaly o nových nálezech zbytků trosek často na zcela opačných místech i nenadále se objevující a mizejícími signály, už většina hledačů připouští, že se zřejmě nic nalézt nepodaří.
Je prakticky vyloučeno, aby desítky satelitů, které bez přestání sledují veškerý letecký provoz nad planetou, náhle všechny společně selhaly. V okamžiku, kdy se jakýkoli stroj ve vzduchu odchýlí od dané trasy, navíc vypne komunikační systémy a dále se nehlásí, je vyhlášen poplach.
I přes enormní nasazení prostředků a techniky - do pátrání se zapojilo asi deset vojenských letadel a jedenáct lodí – začíná být jasné, že veškerá snaha vyjde naprázdno. Do oceánu byla o velikonocích na svou devátou misi spuštěna robotická ponorka amerického vojenského námořnictva Bluefin-21, a stále nic. Není jistě náhodou, že zájem o zmizelé letadlo klesá rovněž v oficiálních médiích. Zatímco před čtrnácti dny jsme mohli sledovat pátrání den po dni a televize nám nabízela večer co večer novou reportáž z tohoto nekonečného seriálu, dnes už se neobjevují ani ty kýžené olejové skvrny na mořské hladině, které byly posledním stéblem naděje neúnavných hledačů ztraceného stroje.
Otázek ovšem neubývá, právě naopak. Zatímco v oficiálních médiích pomalu končí hledačská sága, rozhořela se bitva o výklad toho, co se 8. března s letadlem a jeho cestujícími opravdu stalo. Před měsícem jsme na Protiproudu přinesli materiál, který poukazoval na řadu nesrovnalostí v oficiálním výkladu celé události a spekuloval o možnosti, že letadlo bylo donuceno přistát na americké vojenské základně Diego Garcia v Indickém oceánu. V článku se zároveň objevila úvaha, že by mohlo dojít po likvidaci cestujících i posádky a k využití letounu v pozdější době pro provokace za účelem vyvolání konfliktu – například s Ruskem nebo Íránem.
Čtěte ZDE: Zmizelý let MH370: Stopa k 11. září 2001? Stojí za záhadou Pentagon a CIA? Chystá se jaderná provokace proti Iránu nebo Rusku? Otevřené pole důvodných spekulací
Únos na vojenskou základnu?
Po čtrnácti dnech se na nezávislých serverech objevila informace, že se jednomu z cestujících podařilo 10 dní po zmizení stroje odeslat zprávu z uneseného letadla, podle které se letadlo nacházelo v době odeslání zmíněné zprávy právě v oblasti vojenské základny Diego Garcia. Přinesli jsme o tom zprávu s tím, že jsme si byli dobře vědomi, že může jít o předem připravenou provokaci, aby se znevěrohodnila možnost, že se letadlo opravdu na této základně nachází.
Informace vyvolala obrovský zájem nejen našich čtenářů, ale také oficiálních médií. Na serveru technet.idnes, což je technický magazín serveru IDnes se objevila rozsáhlá „analýza“ zpochybňující bod po bodu materiál na Protiproudu a polemizující s touto podle pánů Matury a Kasíka „konspirační teorií.“ Proti tomu se ozval autor zmíněného materiálu ze serveru Aeronet a podrobil tuto rádoby „analýzu“ obsáhlé kritice. Necháváme na čtenářích, aby si sami udělali obrázek o relevantnosti jednotlivých tvrzení autorů zmíněné polemiky.
Čtěte ZDE: Zinscenovaný podvrh, nebo šokující průlom: Pasažér zmizelého letadla prý odeslal zprávu ze skrytého iPhonu. Co napsal? A co dělala paní Clintonová v Číně?
„Neschválený“ obchod s Čínou?
Mezitím se ovšem objevila informace, která poukazuje na to, že za mizením letadla mohla být i průmyslová špionáž, nebo snaha umlčet nepohodlné vědce. Na palubě letadla bylo totiž také 20 zaměstnanců americké firmy Freescale, která vyrábí naváděcí systémy do vojenských raket. Jeli prý do Číny vyjednávat důležitý obchod.
Mezi programy této texaské firmy patří mimo jiné i tak citlivé záležitosti, jako např. spojení jednotek na bojišti, avionika a vybavení letadel, radary ve speciálních frekvencích, navádění raketových střel, "elektronická válka" a rušení nebo identifikace vlastních a nepřátelských letadel.
Nabízí se tedy otázka, zda nemá únos nebo zmizení letadla něco společného se i se zvláštním osazenstvem na palubě. Kromě toho se objevila i informace, že únos mohl být dílem průmyslové špionáže a odehrál se kvůli čtyřem čínským armádním inženýrům a novému čipu.
Může v tom mít prsty Rothschild?
Se zprávou přišel server.4key.net, podle kterého vědci a výzkumníci čínského národního vojenského programu Wang Peidong, Chen Zhijun, Cheng Zhihong and Ying Li nedávno nabídli americké firmě britského magnáta Jacoba Rothschilda patent na výrobu nového čipu. To dokládá i zaevidování patentu americkou administrativou.
Táž skupinka byla i na palubě inkriminovaného letounu s označením MH370. Zmíněnou teorii o únosu by podporoval i fakt, že o nalezení letounu se enormně zajímají právě Spojené státy i Čína. Ve Spojených státech navíc vyšetřování bedlivě sleduje i vojenské ústředí v Pentagonu.
V různých diskusích se proti této teorii vyslovují někteří čtenáři s tím, že podle interních pravidel nesmí cestovat důležití zaměstnanci spolu pohromadě na palubě jednoho letadla. Jestli jde v případě čínské i americké teorie o záměrnou dezinformaci, nebo o správnou stopu, ukáže snad čas. Mnohému však může nasvědčovat tajná návštěva Hillary Clintonové v Číně právě v době vrcholícího zájmu o toto tajemné letadlo…
Jedno je však už dnes jisté: Letadlo se nemohlo ztratit způsobem, jaký je nám vnucován. Je prakticky vyloučeno, aby desítky satelitů, které bez přestání sledují veškerý letecký provoz nad planetou, náhle všechny společně selhaly. V okamžiku, kdy se jakýkoli stroj ve vzduchu odchýlí od dané trasy, navíc vypne komunikační systémy a dále se nehlásí, je vyhlášen poplach. Pokud navíc na palubě byly intenzivně sledované osoby, pak dvojnásob. Pravdu proto měli ti, kdo od počátku tvrdili, že stroj nebude nikdy nalezen. A mohutná pátrací operace v místech, kam by obrátil trasu jen naprostý blázen, spíše ukazuje na to, že šlo jen o to, „nakrmit“ vzrušenou veřejnost.
Co je za tím, se můžeme pouze dohadovat a spekulovat. Určitě bychom však neměli zapomenout. A právě to se nyní se vší pravděpodobností stane.
Tagy článku