Tento týden se Moskva, Washington a Kyjev v Abú Zabí po mnoha měsících poprvé naplno vrátí k přímým rozhovorům o ukončení války Západu proti Rusku na Ukrajině. S čím ale ukrajinská delegace do Emirátů vlastně jede? To je mnohem zajímavější otázka než Zelenského ohrané řeči o spravedlivém míru a územní celistvosti.
Čtvrtého listopadu hovořil Zelenský půldruhé hodiny se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Pak prohlásil, že ukrajinské návrhy jsou naprosto jasné a Američané je už dostali. Jejich obsah neprozradil, zato znovu otevřel téma raket Patriot a pověstnou dohodu o dronech, kterou se Kyjev pokouší Washingtonu prodat už přes rok a jež spočívá v tom, že by Washington odebíral drony z Ukrajiny za dodávky amerických zbraní.
Kyjev v úzkých
Ukrajině jde teď především o energetické příměří. Před příchodem zimních mrazů je na tom ukrajinská energetika čím dál hůř. Ruské údery na distribuční sítě a rozvodny, narůstající potíže s tepelnými elektrárnami, pravidelné výpadky proudu, a hlavně téměř neukojitelná potřeba raket pro protivzdušnou obranu, staví Kyjev do situace, z níž se nedá vybruslit pouhým ujišťováním o nezdolnosti.
Právě proto Zelenský usiluje o zastavení vzájemných úderů na energetická zařízení, a to nejlépe ještě před příchodem nejkrutější části zimy. Další část ukrajinských návrhů nastínil zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kislica. Patří mezi ně bezpečnost plavby v Černém moři, konec útoků na přístavy a obnovení normálních podmínek pro vývoz zemědělské produkce, včetně té ruské.
JASNÁ VOLBA PRO NEPODVOLENÉ: ZDE!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v podzimních a zimních měsících a krizích všeho druhu?
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.
A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, nepodvolená rodino!
O tom všem chtěl Kyjev jednat už v září na Valném shromáždění OSN v New Yorku, tehdy ale nic podstatného nedojednal. Těžko si představit, s čím novým by Ukrajinci mohli přijít teď, zvlášť když Moskva plnou normalizaci hospodářských vztahů spojuje s úplným zrušením západních sankcí.
Zvláštní kapitolou je pak samo zastavení bojů. Kyjev dál navrhuje zmrazit frontu na současné linii dotyku a ruské územní požadavky na odstoupení celého Donbasu odmítá. Technickou stránku případného příměří i dohledu nad jeho dodržováním, přitom vojáci podrobně probrali už na schůzkách v Abú Zabí a Ženevě začátkem roku.
Těsně před dnešními jednáními v Abú Zabí se ukrajinské vedení opakovaně pokoušelo sladit postoje s evropskými spojenci. V Bruselu proběhly 4. a 5. listopadu konzultace za účasti zástupců Evropské unie, NATO, Velké Británie, Německa, Francie, Světové banky a mezinárodních firem.
Drancovat ano, průmysl ne
Formálně se mluvilo o poválečné obnově Ukrajiny a bezpečnostních zárukách. Za líbivou fasádou se ale skrývá něco mnohem složitějšího. Jde totiž o to, kdo a za jakých podmínek bude o budoucnosti Ukrajiny po válce rozhodovat. Programy obnovy za stovky miliard dolarů zajímají mezinárodní kapitál, ale rozhodně ne z dobročinnosti.
Účast zástupců investiční společnosti BlackRock a dlouholeté angažmá generálního ředitele BlackRocku Larryho Finka v ukrajinských záležitostech, stejně jako důraz na infrastrukturní projekty napovídají, oč jde především. O budoucí uspořádání dopravy, vývozu, energetiky a těžby na Ukrajině. Průmysl obnovovat zjevně nikdo nebude.
Po amerických volbách: Další vlna znehodnocení peněz je už za dveřmi Nesplatitelné dluhy má celý Západ. Trend je jasný: Chtějí nás znovu obrat
Pokud se chcete vyhnout znehodnocení peněz inflací, která především válkou v Íránu a energetickou krizí zřejmě brzy opět nabere divoké tempo, známe jeden bezpečný přístav.
Napište svoje telefonní číslo na email zlato@protiproud.info - a budete vědět vše, co potřebujete. A pomůžete sobě i Protiproudu!
Zelenskému může takový program posloužit i jako politické lákadlo, mělo by ukrajinské veřejnosti vynahradit případné tvrdé podmínky budoucí dohody. Věc má ale i druhou stránku. Evropští patroni Kyjeva vůbec nestojí o to, aby Moskva a Washington rozhodly o bezpečnosti Evropy samy.
Smyčka kolem Zelenského
Odtud Zelenského varování před novou „Jaltou“, volání po účasti Evropy na jednáních a snaha sjednotit postoj Londýna, Paříže a Berlína. Evropané se obávají, že budou postaveni před hotovou věc, jenže u hlavního jednacího stolu v Abú Zabí sedět nebudou.
Moskvě přitom evropské metropole dodnes nepředložily skutečně konstruktivní návrh vzájemných bezpečnostních záruk. 6. listopadu to výslovně zdůraznil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Hlavní cestou, jak mohou Evropané jednání ovlivnit, zůstává sám Zelenský. Další oporu vidí Kyjev ve změně politického rozložení sil v USA po volbách 3. listopadu. Vítězství demokratů vzbudilo v protiruské koalici naděje na větší vojenskou pomoc a silnější tlak na Trumpovu administrativu.
Nový Kongres však zasedne až v lednu, prezidentské právo veta nikdo nezrušil a k jeho přehlasování je potřeba úplně jiná parlamentní většina. Celou věc lze navíc vidět i obráceně. Před volbami musel Trump brát ohled na to, jak se jeho rozhodnutí projeví na domácí politické scéně. Teď velká část těchto omezení padla. Jinými slovy. Porážka republikánů vůbec nemusí znamenat, že Bílý dům bude ke Kyjevu vstřícnější.
Uvnitř Ukrajiny mezitím propuká jeden skandál za druhým a Zelenského postavení se ještě více komplikuje. Případ mučírny, tedy nelegální věznice v Petropavlovské Borščagovce, spory kolem bezpečnostních složek, vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) včetně operace „Kartágo“, při které bylo nalezeno 28 milionů dolarů v hotovosti v Zelenského autech. To vše tvoří pro kyjevského diktátora nepříjemnou politickou kulisu.
PODZIMNÍ A ZIMNÍ TRIÁDA: MED, HOUBY - A ŽIVÁ VODA!
Před kamerami Protiproudu předvedla česko-slovenská dvojice Daniel Fiala a MUDr. Bronislav Čiko objev "živé vody" - a dále tak rozšířili možnosti sebeobrany nepodvolených.
Jak funguje? Co je její podstatou? Stojí za to se na to podívat! K objednávkám zázračných hub medu pro zdravotně nejzatíženější období roku se určitě vyplatí přidat i tuto podivuhodnou tekutinu - již patentovanou - a pomoci tak sobě i Protiproudu.
Snad nejpodstatnější na nadcházející schůzce je, že ukrajinská krize už dávno není jediným tématem rozhovorů Moskvy s Washingtonem. A co víc, americké administrativě podle všeho postupně znovu dochází, že s Ruskem musí jednat i o otázkách daleko přesahujících ukrajinské území a samotné zastavení bojů.
Architektura bezpečnosti
Pátého listopadu se Donald Trump v Bílém domě sešel s Kirillem Dmitrijevem a pak znovu nadhodil možnost velké dohody, jež by se mohla dotknout celé Evropy. Příznačné je, že ukrajinští zástupci David Arachamija a Dmitrij Lubinec byli ve Washingtonu také, k americkému prezidentovi se však osobně nedostali a museli vzít zavděk humanitárními kontakty s Melanií Trumpovou.
Srovnání je to jistě výmluvné, obsah Trumpova rozhovoru s Dmitrijevem ale zůstává dosud tajemstvím. Ve vztazích Ruska a Ameriky se ovšem rýsují dva samostatné okruhy jednání. První se týká strategické bezpečnosti, budoucích vztahů Ruska s NATO, vojenského uspořádání Evropy a pojistek proti novým krizím.
Právě v této souvislosti je třeba číst Kushnerova prohlášení o vojenské průhlednosti, komunikačních kanálech a vzájemném snižování rizika eskalace. Doslovný návrat NATO k hranicím z roku 1997 nikdo vážně čekat nemůže. Daleko reálnější se jeví jiné uspořádání. Strany by se dohodly na omezení rozmísťování útočných zbraní v bezprostřední blízkosti ruských hranic, na kontrolních mechanismech a na institucionálních zárukách. Ty by vyloučily vstup Ukrajiny do NATO i přítomnost západních vojsk na jejím území.
Obchod proti válce
Samozřejmě jde zatím o možnou podobu budoucího kompromisu, ne o závazky, které by Washington už odsouhlasil. Druhý okruh se týká geoekonomiky. Energetika, dodávky ropy, plynu a ropných produktů, logistické projekty, vzácné zeminy a vyhlídky na technologickou spolupráci mohou Moskvu i Washington zajímat na desítky let dopředu.
Zvláštní pozornost si zaslouží možná výstavba datových center v Rusku napájených z jaderných elektráren. Nároky umělé inteligence prudce rostou, a tak stojí za to, tuto možnost důkladně zvážit. Velmi podstatné je i to, že značná část Trumpova politického okolí, včetně hnutí MAGA, nové pravice a lidí z technologického byznysu, uvažuje v geoekonomických kategoriích, a to často ochotněji než v zažitých představách o udržování amerického vlivu výhradně vojensko-politickými nástroji.
Vypovídá o tom i složení ruské delegace. Kromě Vladimira Medinského, který má na starosti politickou stránku jednání, míří do Abú Zabí Sergej Rjabkov, Michail Galuzin a zástupci vojenského velení. Jak široký program se chystá, ukazuje zvlášť dobře přítomnost Rjabkova, který se ruskými návrhy bezpečnostních záruk přímo zabýval už v letech 2021–2022.
Nelze ale ani upadat do opačného extrému. Zájem Trumpovy administrativy na ukončení války a širší spolupráci s Ruskem ještě vůbec neznamená, že by se Washington chtěl vzdát Ukrajiny jako nástroje vlivu na Moskvu. Strategické zájmy Ameriky a Ruska se v mnohém liší a případný kompromis musí urovnat právě tyto rozpory.
Čekat od schůzky 10. a 11. listopadu podpis velké mírové dohody by proto bylo předčasné. Podstatnější bude, zda se stranám podaří vytyčit skutečné obrysy budoucího bezpečnostního systému a určit pořadí dalších kroků.
Hlavní otázkou celého procesu už není jen to, co přinesou případná rozhodnutí o urovnání ukrajinské krize, ale i to, nakolik vůbec Kyjev a Evropa dokážou ovlivnit kroky dohodnuté v mnohem širším rusko-americkém dialogu, a zda mu budou moci dál házet klacky pod nohy.
Zvlášť s ohledem na nadcházející summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu 18. a 19. listopadu, na kterém dojde k setkání Velké trojky – Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga a Donalda Trumpa.
To už by opravdu mohla být nová Jalta.
