Merz se s tím už netají: EU je německý nástroj panství nad Evropou. Zaplatíme Berlínu nejen energie, ale i zbraně? Další válkychtivý kancléř na Hitlerově křesle. Rusko na údery na své území tvrdě odpoví. Už to nemusí být jen Ukrajina. Kolik času zbývá?

Slovensko a Maďarsko vychází z toho, že právo Evropské unie platí pro všechny. To znamená, že tam, kde evropské smlouvy vyžadují jednomyslnost členů pro určité rozhodnutí, si dovolují hlasovat podle svého. Merz však ukázal, že chápe Evropskou unii jako nástroj německého tlaku na malé státy.

Svobodně mohou hlasovat jen tehdy, když říkají ANO německé politice, jinak jim Merz hrozí sankcemi. Německý kancléř Evropskou unii vidí jako spolek ovládajících (Německo a Francie) a ovládaných, jako nástroj pro realizaci tisíciletého snu Německa o panství nad střední Evropou.

Dědic v křesle kancléře

Vyžadují-li smlouvy jednomyslnost, vychází z předpokladu, že je lepší nějaké společné rozhodnutí neučinit, pakliže s ním nesouhlasí jeden stát, než státy nutit do něčeho proti jejich přesvědčení. To však předpokládá, že státy mají svobodu rozhodnutí, zda hlasovat ANO či NE.

Pokud svobodu hlasování nemají, již nejde fakticky o rozhodnutí, ale jen o frašku jako volby v Německu po nástupu Merzova předchůdce v kancléřském úřadě Adolfa Hitlera k moci v roce 1933.

Merz tím, že volá po trestání států, které nebudou hlasovat pro Německem podporované návrhy, popírá právo na svobodné rozhodnutí členských států a vnímá hlasování v evropských orgánech jen jako proněmeckou frašku.

Přitom k tomu Merz nemá důvod. Když například Slovensko nebo Maďarsko nechce podpořit válečné dodávky Evropské unie či peníze pro válku, neznamená to, že by zbraně a peníze do válek nemohlo posílat Německo. Vždyť v politice války má Německo nedostižené zkušenosti. Pak by však jen Německo za to neslo odpovědnost - a platilo to ze svého.

Německý imperialismus

Bylo to přitom Německo, které masově porušovalo právo Evropské unie, když za kancléřky Angely Merkelové přijímalo nelegální migranty a jejich žádosti o azyl v rozporu s platným právem EU, které požadovalo, aby azylové řízení vedl první bezpečný stát Evropské unie, do něhož cizinci vstoupili.

Nikdo v bruselské komisi nebyl schopen za toto hrubé porušení práva EU uvalit na Německo sankce. Pokud jde však o malé státy střední Evropy, neštítí se bruselské úřady nátlaku. Je to politika dvojího kilometru. Jinak se měří Německu a jinak Slovensku. Přitom Německo migraci nezvládlo a kvůli neexistenci hranic vystavilo okolní země, včetně Čech a Moravy, bezpečnostnímu riziku.

Toto ignorování práva EU započatého německou kancléřkou Merkelovou chce Merz povýšit na další úroveň tím, že chce zbavit malé státy možnosti hlasovat svobodně, pokud rozhodnutí vyžaduje jednomyslnost.

Německo se za Merze vrátilo k imperiální politice. Je bezpečnostním rizikem pro střední Evropu.

NENECHTE SI UJÍT KATEŘINU KONEČNOU!

Rozhovor Petra Hájka s předsedkyní KSČM a europoslankyní Kateřinou Konečnou, nejen o dramatické situaci ve světě, zničující fialové vládní politice, omezování občanských svobod a všudypřítomné cenzuře, ale především o tom, co s tím vším dělat, a jak by měly proměnit naši zemi sněmovní volby letos v říjnu.

Sledujte dnes, ve středu 28. května od 18:00 hodin či kdykoli poté!

Sledujte zde

Yoann: Západ ruší omezení

Západ ruší všechna omezení na dodávky zbraní ukrajinskému nacistickému režimu. Kyjev může nyní zasáhnout Rusko v hloubce jeho území. Jde o strategický obrat s dalekosáhlými důsledky.

Dne 26. května 2025 během fóra organizovaného WDR (německý rozhas) německý kancléř Friedrich Merz potvrdil, že Berlín, Londýn, Paříž a Washington zrušily „všechna omezení“ týkající se používání západních zbraní Ukrajinou. Toto oznámení znamená bezprecedentní eskalaci a může uvrhnout Evropu nebo dokonce celý svět do přímé konfrontace s Moskvou.

Ukrajina má nyní zelenou k použití raket dlouhého doletu, jako jsou britské Storm Shadow nebo francouzské SCALP, proti cílům na ruském území. „To znamená, že Kyjev se může bránit útoky na nepřátelské pozice v Rusku,“ prohlásil Friedrich Merz, čímž se odklonil od dosavadní opatrnosti většiny členů NATO.

Scholz ještě váhal

Kreml toto rozhodnutí označil za další eskalaci skryté války proti Rusku. Vladimir Putin již měsíce varuje, že jakýkoli ukrajinský úder do hloubky, umožněný západními zbraněmi, bude považovat za přímou účast NATO v konfliktu. Již v září 2024 varoval: „Pokud Západ takové útoky povolí, bude to znamenat, že NATO je s námi v otevřené válce.“ Tato slova se opírají také o jaderný arzenál, který má Rusko v záloze.

Již na podzim 2024 Bidenův Washington uvolnil pravidla a povolil Kyjevu použití raket ATACMS proti ruským cílům, zpočátku omezeným jen na oblast Charkova. Londýn a Paříž v souladu se touto válečnickou linií USA následovaly. Spojené království, dodavatel raket Storm Shadow (dosah 500 km), a Francie se svými raketami SCALP již dříve vyjádřily ochotu umožnit Kyjevu údery na větší vzdálenost. Tato strategie prodlužuje konflikt na úkor ukrajinských a ruských civilistů a zároveň pohřbívá výzvy k jednání.

Berlín za předchozí vlády ještě váhal, ale nový kancléř tlaku podlehl. Pod vedením Olafa Scholze Německo odmítalo dodat Kyjevu rakety Taurus (dolet 500 km), protože se obávalo přímého zapojení do války. Tento postoj byl nepochybně veden jednak ne tak dávnými historickými zkušenostmi, ale také sílícím hlasem veřejného mínění, které bylo stále více proti dodávkám zbraní.

Otevřená válka?

S příchodem Friedricha Merze (CDU) se situace změnila. Nový kancléř se přidal k některým válečnickým evropským kolegům. Uvědomuje si všechna politická rizika? Vlastenecká pravice (AfD), která je na vzestupu, již nespokojenosti obyvatelstva s válečným harašením využívá. Nejhorší však je, že tento obrat vystavuje Německo ruským odvetným opatřením.

Odstraněním posledních omezení, si Západ zahrává s ohněm. Ukrajinské údery na Belgorod a Kursk, které již způsobily civilní oběti, zvyšují ruské odhodlání dotáhnout do plánovaných konců „speciální operaci“. Pokud Kyjev ještě dál zintenzivní útoky na ruské území, Moskva může v odvetě zareagovat útoky na evropskou infrastrukturu nebo dokonce na základny NATO.

To vše za situace, kdy Ukrajině dochází dech, protože jí chybí vojáci i munice. Sklady evropských "dodavatelů" jsou fakticky prázdné. Rakety s dlouhým doletem proto situaci na bojišti nezmění, ale mohou nekontrolovaně eskalovat konflikt, za což draze zaplatí civilisté na obou stranách.

Otázkou je, zda tím, že Západ Kyjev nejen vyzbrojuje, ale dává mu už i souhlas s neomezeným použitím raket útočících na ruské území, fakticky nemění lokální konflikt v otevřenou válku Evropy proti Rusku.

Uvědomuje si Merz a ostatní s čím si svými svalnatými řečmi zahrávají?

Odpověď na tuto fatální otázku může přijít co nevidět.

Zdroj, Zdroj