Jsou setkání a příběhy, které se podobají vyprávěním ze starých dlouhých románů, kde hrdinu opustíte na stránce šedesát, a když se znovu objeví na stránce sto dvacet, tak pořád víte, o koho jde, protože zůstává sám sebou a třeba ještě získá na kvalitě, jako osvědčené staré víno. Zkrátka, někoho potkáte a těšíte se, že ho potkáte zas.
Neústupný
Tak jsem to měl s Vítkem Skalským. Nevídali jsme se často. Každý jsme žili v jiném koutě naší milé vlasti, starosti všedních dnů nás vzdalovaly a v době, kdy Vítek procházel nejdůležitější a nejtěžší zkouškou, bylo těch setkání jen málo. Ti, kteří mu stáli na blízku, by o něm mohli napsat více a lépe než já, přesto cítím povinnost alespoň osobní vzpomínkou vzdát čest Vítkově vlajce.
Pamatuji si první setkání s ním. Bylo to na jedné spořádané konzervativní konferenci, kam jsme se nějakým omylem dostali s vlastními koreferáty. Vážení účastníci a účastnice s akademickými tituly před a za jménem tam tehdy vystupovali s vlažnými příspěvky v duchu povolené kritiky v rámci zákona, podle hesla Haškova nadporučíka Lukáše: Buďme Čechy (a katolíky), ale nemusí o tom nikdo vědět.
A do toho vystoupil Vítek. Několika větami rozmetal zdánlivé jistoty oněch společensky respektovaných girondistů napadrť a neomylně demaskoval východiska, strategii i cíle tehdy ještě dobře zamaskované diktatury chaosu.
A přitom, tento chlapík s vypracovaným tělem bojovníka a čelem nezvyklým ustupovat, argumentoval logicky a jasně, s přehledem sahajícím od Platóna přes Tomáše Akvinského k sociální nauce církve a s erudicí, které mnozí ti učení pánové a dámy nebyli mocni. Mnozí z nich z toho měli ujímání ještě druhý den u hotelové snídaně.
Nadosobní cíl
Byl jsem z toho nadšen, a to pak už vždycky, když jsem se s ním během dalších let setkával. Pro takzvanou „dnešní společnost“ a lidi, kteří sami sebe pasovali na ty slušné, byl trvale cizorodým prvkem, jiným živočišným druhem. Ano, byl z rodu bojovníků Vendée a mexických Christeros. Hořel pro nesobecký ideál, a to, jak známo, bolí. Platil životem.
Byl vržen do světa, který neodpouští chyby a nepřipouští rebely. Postrádal zázemí, které by ho ochránilo, na mnohé věci si včas neudělal čas…Opravdově žil ve světě idejí, přesně řečeno, žil pro ideu Života s velkým Ž. Plácání o ničem ho nudilo, ale vždycky se nastartoval, když šlo o nadosobní cíl, o věc Boží a věc národa.
Pomozte svému zdraví - i Protiproudu!
Daniel Fiala v rozhovoru s Petrem Hájkem představil korunu dosavadní cesty při prevenci a podpoře léčby i těch nejzávažnějších chorob pomocí přírodních látek uložených v medu.
Jmenuje se PREMIUM a chcete-li se dovědět co se za ním skrývá a jaké je jeho použití, pusťte si ze záznamu celý pořad. Dozvíte se v něm samozřejmě i celou fůru dalších informací a zajímavostí.
Pro nás jsou nejdůležitější zkušenosti tisíců našich čtenářů - a ty jsou skvělé. A nejde jen o PREMIUM. Největším hitem samozřejmě zůstává EXTRA a POWER - kromě řady dalších účinků i s prokazatelně fantastickými výsledky při podpoře léčby rakoviny. Nová vědecká studie potvrdila, že mu neodolá ani "nezničitelný" stafylokok! Ale PREMIUM jim bude zdatně konkurovat.
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Mnohé z dob jeho mládí šlo na vrub mladistvé radikality, leccos časem formuloval lépe, s pokorou vyzrálou zkušeností. Ale to základní nastavení bylo vždy stejné, autentické. Věrně a stále. Bolestná zkouška nemoci ho donutila změnit tempo.
Bůh tomu chtěl, aby bylo doplněno to, co ještě chybělo k plnosti. Aby hrdinský zvuk polnic v jeho duši udělal místo hlasu Ducha svatého, tichému jak vanutí vánku, který byl přípravou na cestu k Věčnému.
Pán ho povolal, prach se vrací rodné zemi. Opouští nás jeden z nejkrásnějších lvů naší české smečky.
Ať spočívá v pokoji a věčné Světlo ať mu svítí.
