Vláda se bojí svých občanů: Brány do EU jsou migrantům otevřeny. Únikový východ nám však právě zavřeli. Zákon o referendu je podvod na druhou. Ústavní expert: Věčné je jen Království, které není z tohoto světa

Dlouho očekávaný zákon o obecném referendu je tu. V pátek 11. března projednala zákon o něm poslanecká sněmovna. Do parlamentu přišel i prezident Zeman, který upozornil na to, že Dienstbierův (vládní) návrh je absurdní, že neumožňuje lidové hlasování o předlohách zákonů ani o mezinárodních závazcích České republiky. Mimo jiné tedy také o tom momentálně nejdiskutovanějším tématu, tedy referendu o vystoupení (či setrvání) naší země v „čekárně na smrt národů“ zvané eufemisticky Evropská unie.

Čtěte ZDE: Miloš Zeman: Je to šílený plán! Inkluze jako drsný vzkaz státu rodičům. Vaše děti nejsou vaše. Manipulace s průzkumy ve jménu cesty norským směrem. Ministryně školství jako sociální Mengele

„Výdobytky“ revoluce

Snaživý soudruh nám ostatně přináší další „revoluční vymoženosti“: Od manželství homosexuálů (včetně adopcí na zakázku "vyrobených" dětí pro zábavu těchto populárních nerozmnožujících se deviantů) až po zaplavení školních tříd "inkluzívními" cikánskými respektive "uprchlickými" dětmi, které sociálně spravedlivě znemožní vzdělávání "nenormálně normálních", a bezpečně tak dorazí zmírající české školství. Zákon o referendu je však přece jen majstrštyk.

Přátele "specifické české cesty k demokracii" muselo notně vyděsit vyhlášení britského referenda o vymanění se z bruselských okovů a odchod z Evropské unie. Na něco takového my, barbaři z východu, samozřejmě nesmíme ani pomyslet. Kde by si Velké Německo potom mělo vytvořit sklady a skládky? Že něco takového nenaznačili těm propagandisticky zmasírovaným, když v referendu hlasovali pro vstup do EU?

Tehdy kupodivu "lidový souhlas" stačil - a parlament se k němu už vyjadřovat nemusel. Obráceně to však najednou neplatí. Jednou chyceni, v pasti uzavřeni. Tak zní zákon otrokářské demokracie podle Sobotky, Dienstbiera a celé "kavárny" přisáté na cecíky bruselských grantů a dotací. Co by si bez nich počali?

Pokud si někdo ještě neuvědomil, jakou zrůdnost nám vláda připravila, nebo se třeba domnívá, že to s výkladem zákona přeháníme, mýlí se. Pro pochybovače jsme požádali o rozbor ústavního experta Zděňka Koudelku s jedinou otázkou: Opravdu nemáme možnost referendem se zbavit Bruselu a zkázy, kterou nám připravuje?

Čtěte ZDE: Dienstbierův „úřad“ je akutním nebezpečím pro českou společnost: Chystá další zvýhodnění cikánů a volební právo pro cizince. Jak se zachovají lidovci?

Čtěte ZDE: Sociální atentátník Jiří Dienstbier představil svůj další vynález: Cikánská výbušnina. Je konec zvláštních škol? Do tříd vtrhnou malí teroristé. Z vládních kanceláří se to žvaní...

Zděněk Koudelka: Je to tak

Podle vládního návrhu ústavního zákona o referendu národ skutečně nemá možnost hlasovat o vystoupení z Evropské unie. Důvodem není to, že se v referendu nemůže hlasovat o porušení mezinárodních závazků, což bylo obsahem i předchozích návrhů na přijetí ústavního zákona o obecném referendu. Každý stát teoreticky může vystoupit z Evropské unie. To není porušením mezinárodního závazku, ostatně samotná mezinárodní smlouva o Evropské unii s tím počítá. Porušením mezinárodního závazku by bylo, kdyby se v referendu hlasovalo o tom, že nebudeme dodržovat nějaké evropské nařízení za trvání našeho členství.

Důvodem, proč se v referendu nemůže hlasovat o vystoupení z Evropské unie je, že vládní návrh ústavního zákona o referendu tuto možnost výslovně vylučuje. Neuvádí to přímo, ale schovává ji za obecnou formulaci, že v referendu se nemůže hlasovat o souhlasu s ratifikací či vypovězením mezinárodní smlouvy dle čl. 10a Ústavy ČR, což jsou smlouvy, kterými náš stát odevzdává část svých pravomocí (suverenity) jinému subjektu. Fakticky to je Evropská unie. Takové referendum o vystoupení by se mohlo konat jen na základě jiného speciálního ústavního zákona, se kterým by musel souhlasit Parlament třípětinovou většinou a který vláda nepředložila.

Česká vláda prostě nemíní dát občanům totéž právo, které britským občanům dala britská vláda. Jde o politiku mírného pokroku v mezích vládních představ o tom, co je pro občany dobré. I kdyby si mysleli něco jiného.

Absurdně se jeví přístup vlády, pokud si vzpomeneme na náš vstup do Evropské unie, který byl občany odsouhlasen v referendu v červnu 2003. O přistoupení k EU občané hlasovat v referendu mohli, o setrvání v ní však podle současné vlády hlasovat nemohou. Zřejmě dle vlády nejsou po nabytých zkušenostech dostatečně moudří. Neměli by nám Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek alespoň sdělit státní tajemství, kdy občané od posledního referenda o vstupu do Evropské unie natolik zhloupli, že jim v této věci nechce vláda dovolit rozhodovat o jejich vlastním osudu? Dle navrženého ústavního zákona o referendu jim to prostě zakázali.

Věčnost se nepojí ani s Evropskou unií

Přinejmenším premiér Sobotka by též měl vysvětlit, na základě kterého programového dokumentu sociální demokracie došlo k tomu, že vláda vedená sociální demokracií bude omezovat působnost referenda. Dřívější návrhy ČSSD na referendum obdobné omezení neobsahovaly. Je to urážka našich občanů ve srovnání s jinými státy, které umožňují konání referenda i o této věci. Proč nejen v Británii, ale třeba i na Slovensku takové právo občané mají - zatímco na Moravě, ve Slezsku a v Čechách jej mít nesmějí?

Že vláda vyloučila z referenda rozhodování o setrvání v Evropské unii, dokazuje, že má strach, jak by občané rozhodli. Pokud by se vládnoucí politici neděsili toho, že by občané v referendu podpořili vystoupení z Evropské unie, takové omezení by neprosazovali. Ničemu však nakonec stejně nezabrání.

Ztratí-li však podporu svých občanů jakýkoli demokratický stát, nemůže trvale existovat. Tato univerzální zkušenost platí i pro nadnárodní říše, jako je Evropská unie. Rozpadla se Římská říše i Rakousko-Uhersko, bylo poklidně rozděleno Československo. Žádný stát není věčný. Věčnost se nepojí ani s Evropskou unií.

Věčné je jen Království, které není z tohoto světa.