Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Striptýz totality: Od úsvitu věků dodnes. Ústava je jen cár papíru. Když už, proč nevypnou za dezinfo ČT? Soudruhu prokurátorovi s otázkou: Kdo patří do lochu? Cenzurou se nikdy nehájí pravda proti lži, nýbrž vždy lež proti pravdě!

Striptýz totality: Od úsvitu věků dodnes. Ústava je jen cár papíru. Když už, proč nevypnou za "dezinfo" ČT? Soudruhu prokurátorovi s otázkou: Kdo patří do lochu? Cenzurou se nikdy nehájí pravda proti lži, nýbrž vždy lež proti pravdě!

14. 4. 2022

Tisk článku

Petr Štěpánek se ptá, podle čeho bude vrchní vládní cenzor a dezinformátor rozhodovat, co je pravda a co ne - a Jiří Kobza má za to, že má k tomu k ruce soudruha prokurátora, s nímž vládní bolševici právě společně oslavili návrat Vítězného února 1948

Kdo nejde s námi, jde proti nám. Tohle staré bolševické heslo dostalo v současnosti opět křídla. Nevolíš Drahoše? Pak dozajista uctíváš Zemana. Nepodporuješ Fialu? Jsi Babišova kobliha. Jsi proti povinnému covidovému očkování? Jsi antivaxer. Kritizuješ EU? Táhni do Ruska. Nemáš na profilu ukrajinskou vlaječku? Jsi ruský šváb. Nejásáš nad Zelenským? Jsi Putinův troll. A takhle by se dalo pokračovat dál a dál.



Ano, takhle jednoduchý je svět některých lidí. Až takhle jsme zdegenerovali. Když to není bílé, musí to být černé. Když to není horké, musí to být studené. Světlo, tma. On, off. Láčkovci. Jenže svět není černobílý, nýbrž barevný. A dokonce i mezi černou a bílou je moře odstínů šedé. Ale vykládejte tohle demagogům celého světa, kteří zrovna v těchhle časech mají hody. Vždyť je to tak jednoduché vyzdvihnout vlastní názor na piedestal a všechny, kteří cokoli vidí jinak, z morálních výšin své nadřazenosti plísnit.  

Vzpomínáte na tu scénu z úvodu slavné knihy A. C. Clarka a ještě slavnějšího filmu Stanley Kubricka 2001: Vesmírná odysea? Jak na "úsvitu věků" ty dvě tlupy lidoopů na sebe pravidelně chodí hulákat, nadávat a hrozit si? Pak přiletěl ten ikonický černý kvádr a spustil evoluci lidské inteligence. Skoro to vypadá, že nedávno na Zemi dorazil znovu a zapnul zpětný chod. Už na sebe totiž opět jen a jen hulákáme. 

Opravdová tragédie nastává, když si jedna z hulákajících stran, pochopitelně ta vládnoucí, osobuje právo zavírat protistraně ústa. Společenské škody, které tím páchá, jsou daleko větší než skutečné či domnělé lži jakéhokoli normálního či problematického webu. Tahle praxe nás vrací do hluboké totality, nemluvě o faktu, že je to prostě protiústavní.  

Nebo snad v naší Ústavě, respektive v Listině základních práv a svobod není napsáno, že „svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny“ a že „každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu“?

Čtěte ZDE: Cenzura oficiálně zavedena: Se svobodou slova se rozlučme. Ministerstvo vnitra má nové "odborné" pracoviště. Kritika vlády či Bruselu se zakazuje. Návrat do minulých totalit. Parta gaunerů s Rakušanem v čele

A pokud by snad kdokoli chtěl operovat dalším ustanovením, že „svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem“, má samozřejmě pravdu, ale nic takového nenastalo. Dosavadní vládní cenzorské zásahy jsou čistou svévolí a nic na tom nemění ani to, že hulákající potentáti se zaklínají bohulibostí svého počínání. Hluboce se mýlí. Jejich počínání je protizákonné a protiústavní.

Své nezákonné kroky chce nyní vláda legalizovat novou legislativou. Vládní zmocněnec pro média, ve skutečnosti spíše vrchní vládní cenzor a dezinformátor Michal Klíma tvrdí, že: „Lež není názor. Svoboda slova má zabezpečovat výměnu názorů a informací, ale nikde není řečeno, že to znamená šíření dezinformací.“

Ponechme stranou, že Klíma dělá z občanů idioty, kteří nejsou s to udělat si z nabídky různých informací vlastní názor, pročež se jim informace musejí selektovat a předžvýkat, nicméně i kdyby měl pravdu, pak první médium, které je potřeba zavřít, je Česká televize, protože těch dezinformací, které kupříkladu jen v době covidové odvysílala, je nepřeberné množství. Zcela přesně to reflektuje tahle anekdota: Jaký je rozdíl mezi dezinformací a pravdou? Půl roku. 

S válkou na Ukrajině zařazuje vládní věrchuška další rychlostní stupeň a přikládá pod kotel. Za nesprávné názory hrozí trestním postihem. Ale kdo bude rozhodovat, co je a co není pravda, respektive co se smí a co už nesmí říkat? Opět strana a vláda jako za minulého režimu? Vrchní cenzor Klíma? Předseda vlády a strany Fiala? Ministr orwellovské Pravdy, pardon, vnitra Rakušan? Jedni hulákající lidoopové budou ty druhé zase zavírat do kriminálu, protože kdo nejde s námi, jde proti nám? Představa, že tu opět má být někdo, kdo si tohle právo uzurpuje, je děsivá. 

Názorů existuje celá škála. Stejně jako barev. Oktrojovaná názorová bipolarita, do které nás tlačí, je past. Past na svobodu i demokracii. 

A propos: Cenzurou se nikdy nehájí pravda proti lži, nýbrž vždy lež proti pravdě!

Jiří Kobza: Soudruhu prokurátorovi s otázkou

Možná si mnozí vzpomenou na skvělý starý americký film se Sidney Poitierem Panu učiteli s láskou (1967). Napadlo mě vetknout do titulku této glosy parafrázi na ten název. Potěšil mě totiž v uplynulých dnech pan vrchní státní zástupce (dříve vojenský prokurátor) Igor Stříž svým prohlášením, že by občané za určitá slovní vyjádření mohli být popotahováni v trestním řízení. Dokonce na to vymyslel hned dva paragrafy, aby byla jistota, že trest provinilce opravdu nemine. 

A není v tom sám. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek zase přispěchal s příslibem brzkého zákona, který by – v rámci boje proti takzvané předsudečné nenávisti – umožňoval vypínat nežádoucí informační kanály, třeba zpravodajské a názorové weby. Těch 30 prvních vypnutých 25. února (bezpochyyby k uctění výročí Vítězného února 1948) totiž bylo zjevně vypnuto protizákonně, tak aby se tato trapná situace neopakovala a na každý zákaz byl předem přišit paragraf.

Celá ta věc, přiznám se, mě zajímá z čistě osobních, skoro až zištných důvodů. Vedu si na portálu iDnes blog, kam tu a tam vyvěšuju své názory. Od toho žánr blogu je. Jsou to výlučně názory daného autora, které nejsou součástí redakční politiky toho provozovatele. Když je autor založen demokraticky, což já jsem, tak v nastavení umožní ke svým článkům diskusi čtenářů. Každý přece chce mít zpětnou vazbu. A co se tam o sobě dovídám? 

Že jsem „komouš a nácek“, který prý „likvidoval svobodu projevu, kde mohl“, dále jsem „soukmenovec“ a „krysa“, též „proruský troll“ či „odpad“. Dále „rusák“, „pijavice“, levičáckej neschopák“ a „somrák“. Dokonce „Okamuromentál“ (tento neologismus mě obzvláště zaujal). V převodu jiného diskutéra to znamená „Okamurův pucflek“. Nejslabší urážka byla ta, že „jsem na úrovni žáka základní školy“. To, co píšu, je prý „fuj a hnus“, taky „hustej výplach“, „blábol“, „snůška plků, jejíž četba je ztrátou času“, jednomu čtenáři je „ze mě na blití“, podle jiného „šířím dezinformační propagandu“, jsem „zralý na trestní stíhání“ případně bych měl rovnou „sedět v base“. 

Čtěte ZDE: Odporné pokrytectví: Lkáme nad boji a utrpením civilistů na Ukrajině. Jiné války a utrpení nám nevadí nebo je dokonce podporujeme. Dáváme peníze a ubytování běžencům, na naše lidi vláda kašle. Necháme si to líbit?

Je asi zbytečné dodávat, že v příspěvcích těchto diskutérů nelze najít jediný věcný argument. Jen a jen urážky. Ptám se tedy touto cestou Igora Stříže, zkušeného vykladače zákonů za všech režimů: Když, pane prokurátore, tak dovedně šermujete s paragrafy a vyhrožujete trestem za vyslovení odlišného názoru, jak byste prosím posoudil výše sepsané a mnohé další urážky, jimiž jsem pravidelně častován v diskusi pod svými články? Nenaplňují náhodou mnohé z nich skutkovou podstatu trestného činu pomluvy? Na to je totiž taky paragraf Trestního zákoníku. Má číslo 184 a obsahuje tato ustanovení: 

„Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“ 

Jak byste, pane prokurátore, vyhodnotil tuto situaci? Opravdu si myslíte, spolu s těmi diskutéry, že jsem „nácek“, „rusák“, „somrák“ atd.? Kde jsou dostupné argumenty k tvrzení, že jsem „likvidoval svobodu projevu“? Atakdále, atakdále.

Ne, nečekám od vele-prokurátora odpověď. Kdyby chtěl odpovědět po pravdě, musel by přiznat, že trestné jsou jen ty názory, které někdo, například právě on, uzná a označí za nesprávné. „Správnost“ a „nesprávnost“ názoru se měří pouze tím, zda konvenuje ideologickému diktátu dnešní vládnoucí vrchnosti a jejich loutkovodičů v Bruselu a Washingtonu. Což je přesně to, co vele-prokurátor nikdy nepřizná.

Mohlo by se mu stát, že přestane být vele-prokurátorem, a to za nějakou tu pravdu přece nestojí!




Tagy článku

Doporučujeme

Rekapitulace 23: Válka Západu proti Rusku má být opravdu do posledního Ukrajince? Lovy na rekruty. Brzy i ženy? Goebbelsovská propaganda banderovců selhává. Řekni, kde ty hroby jsou... První neoficiální teze kapitulace. Kdy? Již 24?

Rekapitulace 23: Válka Západu proti Rusku má být opravdu do posledního Ukrajince? Lovy...

Náhradní mateřství: Obchod s dětmi je posvěcený Pětikolkou. Lidovci opět tvární a slizcí. Pokrokové obcházení zákona je u nás už na denním pořádku. Společenský úpadek v přímém přenosu. Zničit rodinu. Rakušan si to už ohlídá

Náhradní mateřství: Obchod s dětmi je posvěcený Pětikolkou. Lidovci opět tvární a slizcí....

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky