Všichni nakupují: Havel s Tošovským naše zlaté zásoby za pár šupů vyprodali. Nejvíc zlátne Čína a Rusko. Předzvěst pádu dolaru? Jistí se také ČNB - ale i nepodvolení s PP. Fialové loupeži (skrze inflaci) své peníze přece nenecháme!
Karel Bek ukazuje, jak v nejistých dobách se zlato opět stalo zásadní komoditou, která má zajistit většinu států proti "nemocnému" dolaru a obecně nejistotě ve světě - což ostatně pochopili již i mnozí nepodvolení, kteří s námi převádějí své "rezervy" a spoření do zlata - a pomáhají tím sobě i Protiproudu
Rekordní nákupy zlata, které byly zaznamenány zejména v průběhu letošního roku, nekončily ani během léta. V některých případech mohou nákupy souviset s pokračující dedolarizací. Jako obvykle zaznamenala největší nákupy Čína, ale kupodivu mezi těmi, kdo nakupoval v červenci ve větší míře, byla také ČNB.
Našeho zlata jsme se již ostatně – za vydatné pomoci tehdejšího guvernéra ČNB Tošovského – zbavili jeho nevýhodným prodejem do ciziny. Zlato se rozprodalo koncem 90. let v době, kdy bylo na svém minimu.
Odprodej zlata měl v té době za velmi nevýhodnou cenu probíhat ve dvou fázích. Průběhem roku 1997 (po odstranění Václava Klause Sarajevským atentátem a dohodou prezident Havel - guvernér Tošovský, pozn. PP) bylo prodáno 25 tun a o rok později celých 31 tun zlata. V té době však nebyl Tošovský jen guvernérem ČNB, ale krátce byl také premiérem úřednické vlády. V rezervách ČNB tak mnoho zlata nezůstalo.
Co udělal Turek
Zlato je však zejména nyní, kdy dochází k postupné dedolarizaci opět v kurzu. A nakupuje ho spousta centrálních bank, nejen ČNB. Po návratu k čistým nákupům zlata v červnu centrální banky v červenci dále zvýšily své zlaté rezervy.
Podle posledních údajů Světové rady pro zlato oznámily centrální banky v červenci čisté nákupy ve výši 55 tun. V březnu, dubnu a květnu centrální banky vykázaly čisté prodeje zlata, a to především kvůli tomu, že Turecko za toto tříměsíční období prodalo 160 tun zlata. Podle World Gold Council šlo o specifickou reakci na dynamiku místního trhu (zjevná souvislost s ničivým zemětřesením, pozn. PP) a pravděpodobně neodrážela nějakou změnu dlouhodobé strategie turecké centrální banky. To se potvrdilo v červnu, kdy se turecká centrální banka vrátila k nákupům a zvýšila své rezervy o 11 tun zlata. V červenci dále navýšila své rezervy nákupem dalších 17 tun zlata.
Podle World Gold Council turecká vláda na začátku srpna znovu zavedla kvóty na dovoz zlata. Uvidí se, zda to povede k obnovení prodeje zlata centrální banky, pokud místní poptávka po zlatě zůstane vysoká. Turecká vláda nedávno zvýšila prognózu inflace pro zemi na 65 %.
Jak to celé souvisí s našimi svobodami? Co můžeme v tomto směru udělat pro vlastní zajištění inflačních peněz právě skrze zlato? Podívejte se na dva rozhovory vysílané naší Protiproud TV ZDE:
Sebeobrana nepodvolených II: Jak se účinně a legálně ubránit zlodějskému státu? Velký bratr zaútočil! Zlatá svoboda. Stát nám do spoření neuvidí. Jako privátní protiatomový kryt? Není všechno zlato, co se třpytí
Čína ví, co dělá
Největším kupcem zlata byla v červenci Čínská lidová banka, která do svých držeb přidala 23 tun. Čínská centrální banka nakupovala zlato již devátý měsíc v řadě. Od začátku roku je největším odběratelem zlata právě Čína, která navýšila své oficiální rezervy o 188 tun. Čínská lidová banka nyní oficiálně drží 2 136 tun zlata, což představuje 4 % jejích celkových rezerv. V minulosti Čína své zásoby střídavě navyšovala, a pak se zase držela zpátky.
Čínská lidová banka v letech 2002 až 2009 nashromáždila 1 448 tun zlata, a poté více než dva roky nehlásila nic, než loni na podzim obnovila hlášení. Mnozí spekulují, že Číňané během těchto let ticha nadále neoficiálně zvyšovali své zlaté zásoby. Ve skutečnosti se vždy spekulovalo o tom, že Čína vlastní mnohem více zlata, než oficiálně uvádí.
Jak poznamenal Jim Rickards na Mises Daily v roce 2015, mnozí spekulují, že Čína „neoficiálně“ drží několik tisíc tun zlata v samostatném zařízení zvaném Státní správa pro zahraniční směny (SAFE).
Rušno i u sousedů
V loňském roce došlo k velkému, nehlášenému nárůstu držby zlata centrálních bank. Mezi centrální banky, které často nehlásí své nákupy, patří Čína a Rusko. Mnoho analytiků se domnívá, že Čína (stejně jako Rusko) je tajným kupcem, který hromadí zlato, aby minimalizoval svou závislost na dolaru.
Významným kupcem zlata byla v červenci také Polská národní banka (NBP), která navýšila své držby o 22 tun. Byl to čtvrtý měsíc po sobě, co polská centrální banka nakoupila zlato, celkem 71 tun. Na podzim roku 2021 guvernér Polské centrální banky Adam Glapiński uvedl, že centrální banka plánuje v roce 2022 navýšit své rezervy o 100 tun zlata. Není jasné, proč banka tento plán neuskutečnila, ale nyní je od tohoto cíle vzdálena o pouhých 29 tun. Při oznámení plánu navýšení zlatých rezerv Glapiński řekl, že vlastnictví zlata je otázkou finanční bezpečnosti a stability.
Čtěte ZDE: Krádež století: Kam zmizelo Německé zlato z banky FED? Katastrofa jménem euro. Amerika se topí. Rusko přetahuje devizové rezervy do jüanů. Další historický krok v listopadu.
Příprava
Zlato si zachová svou hodnotu, i když "někdo "vypne globální finanční systém a zničí tradiční aktiva založená na elektronickém účetnictví. Samozřejmě raději nepředpokládáme, že se tak stane. Ale jak se říká: předem varován, je vždy zajištěn. A povinností centrální banky je být připravena i na ten nejhorší scénář. Proto vidíme zvláštní místo pro zlato v našem procesu řízení měny.
V červenci nakoupily zlato další tři centrální banky.
- Katar – 3 tuny
- Singapur – 2 tuny
- Česká republika – 2 tuny
Libyjská centrální banka oznámila v červnu nákup zlata ve výši 30 tun poté, co již byly shromážděny údaje za tento měsíc. Je příznačné, že se objevují zprávy, že Rusko v nadcházejících měsících obnoví nákup cizí měny a zlata, ale o tomto plánu je jen málo podrobností.
SLEDUJTE: Rozhovor s Michalem Semínem na téma zjevení Panny Marie ve Fatimě uvede Protiproud TV v rámci cyklu Alfa a Omega v sobotu 16. 9. v 18:00. Pořadu bude jako obvykle věnován článek i zde na protiproud.info.
Kurz jasný: Dedolarizace
Největšími prodejci zlata byly v červenci Kazachstán (4 tuny) a Uzbekistán (11 tun). Není neobvyklé, že banky, které nakupují na domácím trhu – jako Uzbekistán a Kazachstán – střídavě nakupují a prodávají. Navzdory velkému prodeji Turecka na začátku roku činily čisté nákupy centrální banky v první polovině roku 387 tun. To byla nejvyšší hodnota v první polovině roku od zahájení čtvrtletního sběru dat v roce 2000. Pokračoval tak trend růstu zlatých rezerv pozorovaný v loňském roce.
Celkový nákup zlata centrálními bankami činil 1136 tun. Jednalo se o nejvyšší čistý nákup od roku 1950, včetně odstranění směnitelnosti dolaru za zlato v roce 1971. Byl to 13. rok v řadě, kdy centrální banky prováděly čisté nákupy zlata.
Podle nedávného průzkumu zlatých rezerv centrálních bank v roce 2023, který provedla World Gold Council, 24 procent centrálních bank plánuje v příštích 12 měsících zvýšit své zlaté rezervy.
Sedmdesát jedna procent dotázaných centrálních bank očekává, že v příštích 12 měsících porostou celkové světové rezervy. To odpovídá nárůstu o deset procentních bodů oproti předchozímu roku.
Zdroj.
Tagy článku
Doporučujeme
Protiproud TV uvádí rozhovor Petra Hájka s Robertem Vláškem nejen o "tichých zločinech" připravovaných a... více čtěte zde
Ethan Huff přináší nikoli "spikleneckou teorii", ale na důkazech založené odhalování spiknutí, které chce... více čtěte zde