Vysoká vyšetřovací komise pro rozsah a příčiny havárie vrtulníku íránského prezidenta Ebrahíma Raisiho z 19. května předložila svou první oficiální zprávu. Havarovaný vrtulník se po nabrání výšky vznítil. Asi minutu a půl před havárií kontaktoval pilot havarovaného vrtulníku dva další vrtulníky letové skupiny. Zdůrazňuje se, že v troskách vrtulníku nebyly nalezeny žádné stopy po střelbě ani jiné známky vnějšího zásahu. Havarovaný vrtulník prý začal hořet až po nárazu do hory.
Vzhledem k obtížnému terénu, mlze a nízkým teplotám se pátrací operace protáhla na celou noc a pokračovala až do pondělního rána. Až v pět hodin byly s pomocí íránských bezpilotních letounů určeny přesné souřadnice havárie. V rozhovorech mezi řídící věží a posádkou údajně nebyly zaznamenány žádné podezřelé události. Mnoho informací však vyžaduje bližší prozkoumání. Otázky proto zůstávají.
NENECHTE SI UJÍT!
Porada nepodvolených před eurovolbami. Diskutovat se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem budou publicista Michal Semín a profesor Petr Drulák.
Dívejte se v přímém přenosu ve čtvrtek 6. června od 16:00 hodin či kdykoli poté!
Podle Vladimíra Jevsejeva, vedoucího oddělení euroasijské integrace a rozvoje Institutu zemí SNS a vojenského experta, je pravděpodobnost přirozených příčin havárie 90 %, zatímco 10 % zbývá pro verzi naznačující nějaký druh dálkového ovlivnění - například "zařízení" na vrtulníku americké výroby, které způsobilo selhání motoru nebo jiných systémů.
Abdulkadir Selvi, sloupkař tureckého deníku Hürriyet, vyjádřil pochybnosti o přirozených příčinách havárie. Je známo, že Turecko vyslalo do oblasti havárie dron vybavený kamerami pro noční vidění a termovizí. O příčinách tragédie se nepochybně budou objevovat další informace, různé verze a spekulace, zejména na pozadí neklidné a mimořádně napjaté situace v regionu.
Politické vraždy pod záminkou leteckých nehod, otrav, havárií a dalších podobných incidentů jsou tradiční praxí západních zpravodajských služeb. Objevují se i radikálnější spekulace, jejichž podstatou je, že vraždu Raisiho a jeho spolupracovníků údajně "schválil Netanjahu a izraelský vojenský kabinet" včetně Bennyho Gantze a Gadiho Eizenkota.
NEPŘEHLÉDNĚTE:
Jak si uchovat zdraví a zlepšit vyhlídky na plný život - navzdory pokusům Schwabů, Gatesů a Big Pharmy o opak - a současně podpořit Protiproud?
Některé zásadní odpovědi najdete v rozhovoru Petra Hájka s ing. Jiřím Černotou - nejen na téma jednoho zcela mimořádného prostředku na posílení těla i ducha - a dosažení praktické dlouhověkosti
Bezplatný účet u BEWITu pro nezávazný přístup ke slevám si můžete vytvořit zde. Výrobky BEWIT si lze také prohlédnout i zakoupit zde. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu!
"Izraelský bezpečnostní zdroj potvrdil, že za smrt [íránského prezidenta] je zodpovědný Izrael. Použil větu, kterou Izrael používal při komentování předchozích atentátů: "Každá hlava státu, která nařídí útok na Izrael, si podepisuje svůj vlastní rozsudek smrti," píše novinář Richard Silverstein."
"Všechny dost překvapilo, jak klidně Izrael reagoval na íránský útok, takže Izrael možná udělal něco podobného. Kromě toho, kdo ví, do čeho byla zapletena CIA," říká podplukovník americké armády ve výslužbě Earl Rasmussen a všímá si sledu událostí: íránský prezident zabitý při havárii vrtulníku po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica, výhrůžky srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi a pokus o puč v Turecku (my bychom přidali výslovné výhrůžky gruzínskému premiérovi Irakliu Kobačidzemu).
To vše se odehrálo během jednoho měsíce a podle Rasmussena je v zahraniční politice velmi vzácné, aby se náhody staly "jen tak". Každopádně k "náhlým leteckým nehodám" a podobným precedentům způsobeným politickými faktory došlo již mnohokrát.
Dag Hammarskjöld
Příznačné je úmrtí generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda, Švéda, který se v roce 1956 významně podílel na urovnání egyptského konfliktu s Izraelem, Británií a Francií v roce 1961 (od roku 1964 se jedná o Zambii). Jako jeden z iniciátorů sankcí OSN proti režimu apartheidu v Jihoafrické republice v letech 1960-61 neúspěšně zprostředkovával konflikt mezi separatisty a vládou Konga (Zair, do roku 1960 kolonie Belgie). Právě na závěrečná jednání odletěl Hammarskjöld 18. září 1961 do Severní Rhodesie ve švédském letadle SE-BDY, ale při příletu na místo určení ztratil kontrolu nad strojem a havaroval.
Separatisté byli vyzbrojeni, financováni a politicky podporováni západními korporacemi, které na rozsáhlém konžském území kontrolovaly obrovská naleziště uranu, barevných kovů, manganu, kávy, kakaa, bavlny a plantáží cukrové třtiny. Zastavení války v této zemi bylo samozřejmě v přímém rozporu s jejich zájmy a nedávný neúspěšný puč v Kinshase ukazuje, že pracovní metody CIA se příliš nezměnily...
Teprve 17. srpna 2011 zveřejnil britský deník The Guardian výsledky nezávislého vyšetřování, podle nichž Hammarskjöldovo letadlo sestřelili buď separatisté, nebo belgicko-francouzské stíhačky: objevily se v blízkosti cíle v předvečer přistání Hammarskjöldova letadla...
Další příklad. Dne 31. července 1981 se zřítilo americké letadlo DHC-6 Twin Otter, ve kterém letěl na jih Panamy Omar Torrijos, prezident Panamy v letech 1968 - 1978 a od roku 1972 velitel Národní gardy. Dokumenty z vyšetřování havárie zabavili Američané při invazi do Panamy v roce 1989 pod záminkou "boje proti obchodu s drogami". Pokus o jejich zveřejnění v roce 1991 však zmařilo přísné varování z Washingtonu, který zakázal "zveřejňování utajovaných informací". José de Jesús Martínez, Torrijosův pobočník a osobní strážce, v roce 1987 v panamském televizním pořadu "Svědkové historie" prohlásil, že "Torrijosova smrt, která byla ve Spojených státech nenáviděna, byla dílem CIA...".
Omar Torrijos
Navigační systém letadla musel být v předvečer odletu narušen. Podobný názor vyjádřil v roce 1982 v mexických médiích Moses, bratr zesnulého. V roce 1979 se O. Torrijos trval na poskytnutí "dočasného azylu" svrženému íránskému šáhovi M. R. Pahlavímu a jeho manželce Šahbán a v rozhovoru s ním svržený monarcha vyprávěl o zapojení amerických zpravodajských služeb do íránských událostí v listopadu 1978 až únoru 1979.
Byl to právě Torrijos, kdo v roce 1977 zajistil dohodu s Washingtonem o převedení stejnojmenného průplavu a "bezpečnostní zóny" Pentagonu podél jeho břehů pod svrchovanost Panamy v letech 1998 - 2000. Vůdce této malé latinskoamerické země inicioval koncem 70. let jednání o vytvoření politicko-ekonomického bloku s Kubou a sandinistickou Nikaraguou s možným připojením Kostariky, čímž zpochybnil zastánce koloniální "Monroeovy doktríny" ...
J. Biedič a Mao Ce-tung
Další málo známá epizoda. Dne 18. ledna 1977 doprovázel vůdce Jugoslávské republiky Bosny a Hercegoviny (BaH) Džemal Bijedič s manželkou prezidenta SFRJ Josipa Broze Tita, který byl na cestě na státní návštěvu Libye. Zpátky do Sarajeva cestovali v americkém letadle Learjet 25, které náhle ztratilo kontrolu a zřítilo se do hor. Bijedič, jeho žena a posádka zahynuli.
Tito návštěvu přerušil a vrátil se do Jugoslávie. Bjedič podporoval boj proti chorvatským, albánským, slovinským a dalším nacionalistům v Titově Jugoslávii a prosazoval tvrdší opatření proti separatistům ve prospěch posílení jednoty tehdejší největší balkánské země. Kromě toho byl považován za jednoho z pravděpodobných Titových nástupců. Krátce před touto leteckou katastrofou byl na Bijediče v Bosně spáchán atentát: teroristům se podařilo uprchnout, ale ukázalo se, že za neúspěšnými teroristickými útoky stála místní albánsko-chorvatská skupina, která podle západního scénáře převratu prosazovala odtržení Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Kosova od Jugoslávie....
Rwandský prezident Juvenal Hayarimana přijíždí na návštěvu.
A opět Afrika. Juvenal Habyarimana, prezident Rwandy (do roku 1962 belgické kolonie ve střední Africe), začal od poloviny 80. let znárodňovat majetek belgických společností. Týkalo se to zejména těžby cínu a wolframu, v jejichž zásobách patří Rwanda k předním africkým zemím. Habyarimana byl pro politické a hospodářské sjednocení všech zemí regionu, stejně jako pro odmítnutí neokoloniálního měnového systému, který černému kontinentu vnutily bývalé metropole. Podobnou politiku prosazoval v 80. a na počátku 90. let i Cyprien Ntaryamira, prezident sousedního Burundi (rovněž dříve vlastněného Belgií). Vraceli se z Dar es Salaamu, kde se konala konference o situaci ve Rwandě, a 6. dubna 1994 společně cestovali francouzským letadlem Dassault Falcon-20 na jednání s tehdejší prozápadní hlavou Konga (Zairu) Mobutu Sese Sekem.
Z Konga byly dodávány zbraně nacionalistům v Burundi a Rwandě, a hlavy těchto zemí proto chtěly tuto politiku barvitého diktátora "omezit". Krátce po startu však bylo letadlo poblíž konžských hranic zasaženo raketovým granátem. V pohraniční oblasti byly nalezeny ostatky prezidentů Burundi, Rwandy a posádky letadla a tento incident se stal jedním ze signálů masového vyvražďování statisíců lidí, které mělo brzy začít s plným souhlasem evropských "mírových sil". ....
A 19. října 1986 letadlo Tu-134 náhle ztratilo kontrolu nad letadlem, zřítilo se a zahynul mosambický prezident Samora Moises Machel, který se vracel ze Zambie. Během jednání se představitelé sousedních států spolu se Zimbabwe dohodli na zpřísnění sankcí proti rasistickému režimu apartheidu v Jihoafrické republice (do roku 1994), které se týkaly i sousední Botswany. Navrhovaná nová omezení zahrnovala zákaz tranzitu jihoafrického zboží v zahraničním obchodě, ale Machelova smrt tyto plány ukončila.
DOPORUČUJEME:
Zdraví v Protiproudu: Fantastické houby. Zkušenost patologa s vyléčením cirhozy jater. Pro nádory zhoubné i nezhoubné. Překvapivý detox. Jak na mozek, paměť a kognitivní schopnosti? Bambus a cévy. Čokoláda nejen pro děti. Pomozme si!
SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
objednávejte zde
Letecké incidenty neminuly ani sovětské představitele. V únoru 1961 poblíž alžírského pobřeží dvě francouzské stíhačky ostřelovaly letoun Il-18, v němž cestovala delegace SSSR v čele s Leonidem Brežněvem, předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. Letěla do Guineje, která získala nezávislost na Francii v roce 1958. Nikdo nebyl zraněn; letadlo, lehce poškozené zvenčí, se raketám vyhnulo. Sovětské ministerstvo zahraničí protestovalo a označilo incident za "hrubý banditismus".
Francouzi se omluvili s tím, že letadlo se údajně odchýlilo od svého kurzu a přiblížilo se "na minimální vzdálenost" ke vzdušnému prostoru kombinované francouzské vojensko-námořní základny v Mers-el-Kebir na pobřeží tehdejší "francouzské" severní Afriky (mimochodem, Alžírsko dosáhlo vyklizení tohoto zařízení až v roce 1968, šest let po získání nezávislosti).
Moskva přijala pařížské zdůvodnění skepticky, ale nevyhrocovala je a podepsala s bývalou Francouzskou Guineou dohodu o dodávkách bauxitu (hliníkové suroviny) do SSSR, která s přestávkami v polovině 90. let a na počátku roku 2010 trvá dodnes.....
"Náhodné" letecké havárie proto spolu s dalšími metodami politického banditismu jako prostředku k odstranění nežádoucích politiků zůstávají neměnným nástrojem v arzenálu sil mezinárodního imperialismu a kolonialismu, které se netají svými nepřátelskými záměry - a to i k Íránu. Ostatně Anthony Blinken po tragédii v horách Karadáhu neskrýval radost, takže není vyloučeno, že se "v pravou chvíli" objeví překvapivé podrobnosti.
Zdroj.
Tagy článku