Bílý dům a americké ministerstvo zahraničí začaly vládám EU nestoudně lhát ohledně schopnosti USA dodat více než dostatek břidlicového plynu, který by nahradil dodávky ruského plynu zemního. Nedávná prohlášení amerického prezidenta Obamy a ministra zahraničí Johna Kerryho jsou tak jasně podvodná, že ilustrují neskutečné zoufalství ve Washingtonu kvůli situaci na Ukrajině a s Moskvou. Nebo to naznačuje, že Washington je už tak odtržen od reality, že ho prostě nezajímá, co vypustí do éteru. Buď jak buď, značí to, že je pro Evropany přinejmenším nespolehlivým diplomatickým partnerem.
Neví, co říká?
Po svém nedávném setkání s vůdci EU přišel Obama s neskutečným prohlášením, že Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), které tajně vyjednávají za zavřenými dveřmi velké soukromé nadnárodní společnosti, usnadní Spojeným státům vývoz plynu do Evropy, a pomůže tak snížit její závislost na ruské energii: „Jakmile budeme tuto obchodní dohodu mít, vývozní licence na projekty zkapalněného zemního plynu určeného pro Evropu budou mnohem jednodušší, což je něco, co je evidentně v dnešním geopolitickém prostředí relevantní,“ prohlásil Obama.
Tento projev politického oportunismu, ve snaze protlačit uvízlé rozhovory o TTIP tím, že se zahraje na strach EU ze ztráty ruského plynu poté, co USA zorganizovaly 22. února na Ukrajině puč, ignoruje základní fakt: Problém, jak dostat americký břidlicový plyn do Evropy, nespočívá v jednodušších licenčních procedurách v USA a EU.
V dalších nedávných výrocích, odkazujících se na konjunkturu u nekonvenčního amerického břidlicového plynu, jak Obama, tak Kerry uvedli, že USA by mohly více než jen nahradit veškerý ruský plyn v EU, což je čirá lež nepodložená fyzickou realitou. Na svém bruselském setkání Obama vůdcům klidně do očí EU řekl, že by měli dovážet břidlicový plyn z USA, a nahradit jím ruský plyn. Jenže pomlčel o tom, že je tu obrovský problém.
Fiasko břidlicové revoluce
Zaprvé, „revoluce břidlicového plynu“ v USA selhala. Dramatický nárůst produkce amerického zemního plynu „frakováním“ či násilným vytlačováním plynu z břidlicových formací končí. Největší energetické společnosti jako Shell a BP ji opouštějí, protože je neekonomická.
Čtěte ZDE: Kyjevská vláda hodlá odebírat jaderné palivo od amerického Westinghousu. Hrozí Evropě další Černobyl? Co na to naši a rakouští „majdanisté“ - ekologičtí aktivisté?
Shell právě oznámil obrovské snížení expozice rozvoje břidlicového plynu. Společnost prodává své pronájmy asi na 700 000 akrech břidlicových pozemků v hlavních oblastech břidlicového plynu v Texasu, Pensylvánii, Coloradu a Kansasu. Říká, že se možná zbaví i dalších, aby zarazila své ztráty z břidlicového plynu. Generální ředitel Shell, Ben van Beurden, to říká zcela natvrdo: „Finanční výkon zde, upřímně, není přijatelný… některé z našich sázek na průzkum prostě nefungovaly.“
Užitečné shrnutí iluze s břidlicovým plynem přichází v nedávné analýze aktuálních výsledků několika let těžby v USA od zkušeného energetického analytika Davida Hughese:
„Produkce břidlicového plynu rostla explozivně a dosáhla téměř 40% celkové americké produkce zemního plynu. Nicméně od prosince 2011 produkce stagnovala; 80% produkce břidlicového plynu pochází z pěti míst, z nichž několik ochabuje. Velmi vysoké míry poklesu výtěžnosti břidlicových vrtů si vyžadují neustálé kapitálové vstupy – podle odhadů 42 miliard dolarů ročně na vyvrtání dalších více než 7 000 studní – aby se produkce udržela. Pro porovnání, hodnota břidlicového plynu vyprodukovaného v r. 2012 byla pouhých 32,5 miliard dolarů.“
Takže Obamovi buď lhali jeho poradci ohledně skutečného stavu u amerických dodávek břidlicového plynu, nebo vědomě lhal on. Pravděpodobnější je to první.
Sny... a realita
Druhým problémem u americké „nabídky“ plynu EU jako náhražky ruského plynu je fakt, že by si to vyžadovalo masívní a nákladnou infrastrukturu. Vybudování nových terminálů pro zkapalňování plynu, které dokážou obsloužit obrovské LNG tankery, které ho přepraví do podobně obrovských LNG terminálů v přístavech EU.
Problém je, že kvůli různým americkým zákonům pro vývoz domácí energie a faktorům u dodávek neexistuje v USA ani jediný fungující LNG zkapalňovací terminál. Jediným, který je ve výstavbě, je přijímací terminál Sabine Pass LNG ve farnosti Cameron v Louisianě, vlastněný Cheniere Energy, kde John Deutsch, bývalý šéf CIA, sedí v představenstvu.
EU nemá k ruskému plynu žádnou realistickou alternativu. Německo, největší ekonomika, se pošetile rozhodlo vyřadit jadernou energetiku a jeho „alternativní energie“ – větrná a solární – je ekonomickou a politickou katastrofou
Jenže: Problémem s terminálem Sabine Pass LNG je, že většina plynu byla předem nasmlouvána pro korejské, indické a další asijské zákazníky LNG, nikoli pro EU.
Druhým problémem je, že i kdyby byla vytvořena obrovská přístavní kapacita pro uspokojení plynových potřeb EU schopná nahradit ruský plyn, vystřelilo by to domácí ceny zemního plynu nahoru a zarazilo by to výrobní „minikonjunkturu“, postavenou na hojném a levném břidlicovém plynu.
EU bez alternativy
Konečné náklady pro evropské spotřebitele amerického LNG by byly mnohem vyšší, než u stávajícího ruského plynu přiváděného plynovody Nord Stream nebo přes Ukrajinu. Dalším problémem je, že specializované LNG super tankery pro zásobování trhu EU neexistují. To vše by zabralo roky, včetně schvalovacích procesů v oblasti životního prostředí, spolu s vlastní výstavbou – v nejlepším případě v průměru možná sedm let.
EU dostává asi 30% plynu, energetického zdroje s rychlým nárůstem, dnes od Ruska. V roce 2007 dodal ruský Gazprom 14% z celkových dovozů Francii, 27% Itálii, 36% Německu, nemluvě o tom, že Finsko a pobaltské státy dostávají až 100% svého plynu z Ruska.
Čtěte ZDE. Otázka není, zda u nás k „blackoutu“ dojde, ale kdy: Způsobí jej německé větrníky, sluneční erupce, kyberútok, nebo ještě něco jiného? Rozpad civilizace během několika dnů
EU nemá k ruskému plynu žádnou realistickou alternativu. Německo, největší ekonomika, se pošetile rozhodlo vyřadit jadernou energetiku a jeho „alternativní energie“ – větrná a solární – je ekonomickou a politickou katastrofou: Náklady pro spotřebitele explodovaly, i přes to, že alternativa má jen nepatrný podíl na celkovém trhu.
Jednoduše: Chiméra odstřihnout ruský plyn, a stát se místo toho závislým na americkém plynu, je ekonomický, energetický a politický nesmysl, prostě řečeno pitomost.
Zdroj.
Tagy článku