Již v minulých letech se homosexualistická agenda pevně usadila v naší politice. Poměrně dobře to ilustruje, jak byly naše předchozí vlády – Topolánkova i Kalouskova (zvaná Nečasova) „pravicové“: Primátor za ODS, stejně jako ten současný za TOP 09, udělovali a udělují „sjezdům“ homosexuálů nazývaných příznačně přízračně Prague Pride své „záštity“ jako na běžícím pásu.
Brána citadely
Také „pokrokoví“ poslanci TOP 09 a ODS – typicky třeba paní poslankyně s rovněž příznačným „obamovským“ jménem Černochová – hlasovali pro „registrované partnerství“, tedy „sňatky“ stejnopohlavních dvojic. Homosexualistická lobby se při tom zapřísahala, že nepůjde „ani o krok dál“, že toto je vše, co ke štěstí na tomto světě potřebuje.
Jiří Dienstbier, Anna Šabatová a další revolucionáři Nového světového řádu si udělají další „zářez na pažbě“ – a půjdou mílovými skoky dál. Spolu s americkými soudruhy, jako je například odcházející velvyslanec USA Norman Eisen či současné elity EU nás povedou ke světlým zítřkům.
Uběhlo jen pár let a agenda „adopce dětí homosexuály“ je náhle na stole jako úplná samozřejmost. Tentokrát se zase sice zapřísahá i soudružka Černochová, že pro „tohle už hlasovat nebude“, ale jde o typické pokrytectví: Pomohla – ona a všichni ostatní „pravičáci“– rozrazit bránu citadely a nyní se diví, že útočníci v ní rabují.
Stav je o to horší, že po posledních volbách pronikla Pátá kolona havlistických NGO a v jejím rámci i homosexualistických elit na významná místa exekutivy i státní správy. V jejím čele pevně stojí „rodinné klany“ Dienstbierů a Uhlů.
Čtěte ZDE: Pýcha předchází pád: Festival mouřenínů Nového světového řádu. Český vklad: robot a buzerant. V Doněcku a v Gaze „osa“ vraždí, v Praze vyzývá tolerovat zlo
Rodinné dynastie jak v Severní Koreji
Neformálním vůdcem těchto neomarxistických guerill je aktuálně americký občan Jiří Dienstbier, syn bývalého komunistického rozvědčíka, jenž s krycím povoláním zahraniční reportér Československého rozhlasu „zkoumal“ Ameriku, když ještě byla Amerikou. Jeho syn Jiří Dienstbier se proto narodil v New Yorku – komu se to za bolševika mohlo poštěstit – a tak má americký pas. A s ním i pokrokovou černou „Obamovu duši“. Přes protesty veřejnosti pro něj jeho soudruh Sobotka vytvořil ministerstvo – neministerstvo ironicky nazvané „lidských práv a rovných příležitostí“. Tento úřad se rychle stal „koordinačním centrem“ šílených pokusů o „urychlení revoluce“ Nového světového řádu (NWO) u nás.
Dalším významným rodinným klanem jsou Uhlovci. Trockista Petr Uhl byl za svou pokrokovou práci pro český národ nikoli náhodou oceněn Sudetoněmeckým landsmanšaftem. Jeho syn Michal spolu s dalšími soudruhy obsadil radu Ústavu pro studium totalitních režimů, aby naplnil přísloví o kozlu a zahradníkovi. A významnou pozici nedávno zaujala také Uhlova manželka Anna Šabatová. Tato oddaná „důstojnice NWO“ se stala ombudsmankou a nyní zásadním způsobem ovlivňuje protirodinnou agendu v naší zemi.
Čtěte ZDE: Dienstbierův „úřad“ je akutním nebezpečím pro českou společnost: Chystá další zvýhodnění cikánů a volební právo pro cizince. Jak se zachovají lidovci?
Čtěte ZDE: Hovory na pravici: Vše co dnes Západ považuje za „lidská práva“ má bolševický původ. Proč i česká „pravice“ podporuje „protirodinný džihád“, sexuální revoluci a juvenilní justici?
Nic než (rozbít) národ
Revoluční rodinné klany jsou „tradiční“ – drží se v podstatě starých schémat Frankfurtské školy. Homosexualistická agenda je pro ně ideální prostředek, jak zničit zbytky tradičních rodinných vazeb. Oba – Dienstbier i Šabatová – jsou tomu zcela oddáni. Jsou to právě oni, kdo dnes v první linii prosazují, aby normální děti byly vydány v plen deviantním dvojicím a „naučily“ se „v rodině“ být správnými homosexuály.
Jiří Dienstbier k tomu v rozhovoru pro MF Dnes naprosto vážně říká: „ Současný stav je protiústavní. Byl bych pro to, aby se adopce umožnila bez ohledu na sexuální orientaci páru, který adoptuje.“
Ombudsmanka Anna Šabatová mluví ještě otevřeněji: „Poznatky, ke kterým jsem dospěla, naznačily, že otázky spojené s institutem registrovaného partnerství a osvojení dítěte registrovanými partnery jsou řešeny zejména z pohledu předsudků a falešných dojmů. Jelikož jsem nenalezla objektivní a racionální důvod, pro který by mělo být registrovaným partnerům znemožněno osvojení, považuji ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství za protiústavní,“ sdělila serveru Novinky.cz.
Sehrané duo Dienstbier - Šabatová má však i další zájem - zničit poslední zbytky českého národního státu. Podle Dienstbiera, by měli mít u nás volební právo i cizinci. Anna Šabatová k tomu nedávno přidala rovnou výzvu, že cizinci by měli volit už v říjnových komunálních volbách. A dokonce by jim k tomu měl podle ní stačit jen 30 denní trvalý pobyt na našem území. Pokud se tak stane, je to přímo návod pro sudetské Němce. Na měsíc se k nám – třeba jen formálně – přesune pár desítek či stovek tisíc „voličů“ z Bavorska a...
Aby nenechala nikoho na pochybách, že tuhle šílenost myslí vážně, požádala ministra vnitra Milana Chovance, aby tuto „novinku“ rovnou zapracoval do vnitřních předpisů ministerstva, aby nemusela absolvovat zdlouhavý parlamentní proces. Tak pravila soudružka Šabatová: Právo EU je našim vnitřním předpisům a zákonům nadřazeno, tak jaképak parlamentní diskuse.
Obránci svatého Václava
Je samozřejmé, že ministr Dienstbier poskytl právě probíhajícímu homosexualistickému festivalu Prague Pride „záštitu“. Vždyť jeho organizátoři – právě tak jako duo Dienstbier – Šabatová – kromě hanebného útoku na tradiční rodinu se zaměřují současně i na ponížení české národní hrdosti – ve prospěch „hrdosti“ na „pokrokovou deviaci“: Průvod totiž začíná u pomníku ochránce naší vlasti svatého Václava na Václavském náměstí v Praze. Představa, jak po pomníku světce lezou hordy „pestrobarevných“ homosexuálů musí „amerického“ ministra a bolševickou ombudsmanku naplňovat nadšením.
Nikoli ovšem zbytky českých konzervativců. Jejich protesty na sebe nenechaly dlouho čekat. „Vyzýváme všechny české muže, kteří ještě zůstali muži, aby se tomuto odpudivému divadlu postavili na odpor a pomník pomohli v sobotu 16. srpna od 11 hodin před homosexuály ubránit,“ říká mimo jiné ve svém prohlášení Svatováclavská legie.
Kromě občanských iniciativ a sdružení se na obranu svatého Václava postavila i Národní demokracie, která obranu pomníku společně s konzervativci z Akce D.O.S.T. rovněž podpořila:
„My, vlastenci ze strany NE Bruselu – Národní demokracie, protestujeme proti festivalu Prague Pride, který se v českém hlavním městě koná v průběhu tohoto týdne. Pod vzletnými hesly o toleranci a rovnoprávnosti tzv. sexuálních menšin se skrývá nátlaková akce s jasným politickým a ideologickým pozadím. Jejím cílem je přispět k propagaci homosexualismu, legitimizovat a prosadit domnělá práva těch, kteří trpí sexuálními úchylkami, a přispět k rozkladu tradičních norem lidského soužití, jež odpovídají přirozenosti člověka, k rozkladu tradiční rodiny.“
Zatímco Mladí křesťanští demokraté, stejně jako Hnutí pro život, vyrazí ve stejný den na svůj Pochod pro rodinu, většinu české veřejnosti to však nechá jako vždy lhostejnou. Naši „tolerantní“ spoluobčané se podívají večer na televizi, bude se jim chvíli zvedat žaludek z polonahých pomalovaných homosexuálů – a tím to také skončí.
Jiří Dienstbier, Anna Šabatová a další revolucionáři Nového světového řádu si udělají další „zářez na pažbě“ – a půjdou mílovými skoky dál. Spolu s americkými soudruhy, jako je například odcházející velvyslanec USA Norman Eisen či současné elity EU nás povedou ke světlým zítřkům.
Nic neznámého: Tma o polednách.
Tagy článku