Na Tři krále o hodinu dále? S časem (a kalendářem) je to ještě složitější. Proč slaví pravoslavní Vánoce právě dnes? Půst na Silvestra? Hlavní je „nedožrat“ své nejbližší
Dmitrij Běljajev exkluzivně pro Protiproud vysvětluje, proč v Ruské pravoslavné církvi slaví Vánoce jindy než na Západě a jak a proč se pravoslavní musejí chovat poslední týden před Vánocemi
Katolický svět oslavil narození Krista jako každoročně v noci z 24. na 25. prosince. Téže noci slavily tento velký svátek i západní pravoslavné církve, včetně pravoslavné církve českých zemí a Slovenska. Proč ruská pravoslavná církev slaví narození Spasitele až o dva týdny později?
Znamená to snad, že „skutečné“ pravoslavné Vánoce přicházejí až nyní? V žádném případě. Jediný rozdíl je v kalendáři a letopočtech. Považovat 7. leden za „pravoslavné Vánoce“ by bylo chybou. Pravoslavní křesťané slaví totiž Kristovo narození podle dvou rozdílných kalendářů: juliánského a nového juliánského kalendáře s křesťanským letopočtem a s gregoriánskou korekcí přestupnosti.
Od Julia Cézara..
Juliánský kalendář byl vytvořen skupinou alexandrijských astronomů a uveden v platnost imperátorem Juliem Cézarem 1. ledna roku 45 před naším letopočtem. Tento juliánský kalendář je uznáván jako hlavní hned v několika pravoslavných církvích: v ruské, gruzínské, srbské a jeruzalémské, stejně jako v pravoslavných klášterech na hoře Athos. Všude tam je zároveň základním kalendářem pro určování nepohyblivých církevních svátků.
Je třeba mít na mysli, že zdrženlivost v myšlenkách i citech a jejich projevech je správná a chvályhodná nejen během novoročních oslav, ale v životě obecně
Všechny ostatní pravoslavné církve (konstantinopolská, alexandrijská, antiochijská, rumunská, bulharská, helénská, kyperská, polská, českých zemí a Slovenska, albánská a další) slaví narození Krista v noci ze 24. na 25. prosince podle nového juliánského (neboli gregoriánského) kalendáře s křesťanským letopočtem a s gregoriánskou korekcí přestupných roků, který plně odpovídá gregoriánskému kalendáři až do roku 2800. V některých chrámech se ostatně podle místních farních zvyklostí datum oslav Vánoc může měnit. Zřídka se dokonce slaví obě data.
Čtěte ZDE: Složité osudy Vánoc: Kdo je zakazoval a proč? Dnes Tichou nocí pochoduje Cocacoláš. Konzumní čas pseudolásky? Mnozí však stále slaví Boží narození. Kdo chce slyšet, slyš
Čtěte ZDE: Třetí svíce na adventním věnci: Duch svatý je dynamitem trhajícím hřích. Poněvadž lidé odepřeli pracovat v Boží domácnosti, mír světa je znovu ohrožen. Radujte se v Pánu neustále
... až po srbského astronoma
Nový juliánský kalendář byl vytvořen srbským astronomem a matematikem, profesorem nebeské mechaniky Bělehradské univerzity Milutinem Milankovičem počátkem 20. století. Jeho studie, která se v roce 1924 objevila v astronomickém časopise Astronomische Nachrichten, nesla název „Konec juliánského kalendáře a nový kalendář pro východní Evropu“. Cílem byla náprava omylů a odchylek juliánského a gregoriánského kalendáře.
Je třeba zdůraznit, že různá data oslav Narození Krista nepředstavují pro pravoslavné křesťany žádný problém. Jak v novo-juliánském, tak i v původním juliánském kalendáři je zachována společná metodika výpočtu data Velikonoc, před kterou věřící každoročně dodržují Velký půst.
Pravoslavné církve na celém světě jsou organizovány podle principu starořeckých polis. V každé lokální církvi je vlastní samospráva, jsou zachovávány a ctěny unikátní kulturní zvláštnosti, jazyky a mentální odlišnosti. Přitom všechny pravoslavné církve mezi sebou udržují plnohodnotnou komunikaci a setrvávají v církevním společenství.
Proč v Rusku oslava Nového roku připadá na vánoční půst?
V Rusku se po přijetí křesťanství stanovil počátek roku buď od března nebo ode dne začátku pravoslavných Velikonoc – Paschi. V roce 1492 rozhodl velkokníže Joan III., že za počátek roku se určuje 1. září.
Až do roku 1700 se mimochodem v Rusku počítal začátek letopočtu „Od stvoření světa“. To ale trvalo pouze nějaký čas. Jak Rusko navazovalo intenzivnější vztahy s Evropou, bylo takové „zmatení času“ na překážku. V roce 7207 od stvoření světa učinil Petr I. všem kalendářním nesrovnalostem přítrž: Změnil nejen letopočet, ale i způsob oslav Nového roku, přičemž si vzal příklad od Evropanů. Carským výnosem bylo ustanoveno, že Nový rok se bude slavit 1. ledna a podle nového letopočtu je rok 1700 – počítáno od narození Krista.
Takovým způsobem, mávnutím ruky cara - reformátora oslavilo Rusko Nový rok poprvé 1. ledna 1700. V carském výnosu stálo: „Na počest Nového roku se budou zdobit vánoční stromky, konat kratochvíle pro děti, sáňkovat. Ale dospělí se musejí vyvarovat opilství a vystříhat se bitek – na to mají dosti času v ostatní dny roku.“
V kalendáři, který zavedl Petr I., se tedy Nový rok slavil týden po Narození Krista a připadal tak na týden „Svjátok“ – povánočních svátků.
Novoroční koktejl času
V roce 1918 zrušil Sovětský svaz staré zvyklosti a oficiálně přešel na gregoriánský kalendář a letopočet. Za účelem odstranění omylů a odchylek v kalendářních nesrovnalostech vydal Sovětský lidový výbor následující výnos: „Prvním dnem po 31. lednu 1918 bude ne 1. únor, ale 14. únor, další den bude 15. únor a tak dále.“ Ruská pravoslavná církev ovšem své tradice nezměnila a pokračovala ve slavení všech církevních svátků teď již „podle starého kalendáře“, aniž by změnila data jejich oslav a čas, který uznávala dále podle starého juliánského kalendáře.
Kvůli smíšení kalendářů nyní oslavy Nového roku připadají na dobu čtyřicetidenního vánočního půstu a seznam ruských svátků se obohatil o nové zvláštní oslavy s názvem „starý Nový rok“ - v noci ze 13. na 14. ledna. V tento den se stalo zvykem připomínat si minulý kalendářní rok, ale již ne s takovou pompou jako 1. ledna, jen v úzkém kruhu rodiny a nejbližších přátel.
Silvestrovská noc – pokušení nebo zkouška?
Do roku 1947 byl v SSSR 1. leden všedním pracovním dnem, až teprve od konce 40. let byl oficiálně stanoven za den pracovního klidu. V 90. letech pak byly novoroční svátky rozšířeny ještě o několik mimořádných svátečních dnů. Po rozpadu SSSR se kromě Ruska slaví „starý Nový rok“ i v bývalých sovětských republikách, ale také v bývalé Jugoslávii, protože Srbská pravoslavná církev se, podobně jako ruská, drží dále juliánského kalendáře.
Vánoční půst, který připadá na silvestrovské oslavy, je samozřejmě pro věřící jistým pokušením. V tomto smyslu je ovšem třeba mít na paměti, že tělesný půst bez půstu duchovního je neplatný. V době půstu je tedy nejdůležitější neurazit a „nedožrat“ své bližní tím, že bychom jim způsobili smutek, rozčarování a další negativní emoce. Což ostatně platí i v ostatní dny roku.
Nový rok připadá na poslední týden půstu, který je přísnější, než jiná postní období. Ať už se slaví Silvestr s rodinou nebo s přáteli, není vhodné propadat extatickému veselí. A je třeba mít současně na mysli, že zdrženlivost v myšlenkách i citech a jejich projevech je správná a chvályhodná nejen během novoročních oslav, ale v životě obecně.
Tagy článku