Hodnocení politické strany, která je prezentována svým programem, zahrnuje nutně zaujetí postoje k více otázkám, které mají nestejnou váhu. Závažnost závisí na řádu bytí a tím i dobra: tedy na prvním místě: jak by realizace programu politické strany usnadňovala nebo naopak stěžovala lidem spásu, jak je v souladu s mravním řádem. Na druhém místě: jak napomáhá realizaci dobrých čistě lidských cílů odpovídajících rozumové přirozenosti člověka, jako je vzdělání, kultura, společenský styk, a konečně na třetím místě: jak odpovídá zajištění potřebných materiálních nárokům společnosti tak, aby hmotné věci lidi nepohlcovaly, ani nevedly k příliš mnoha starostem, bránícím jim pak věnovat se věcem vyšším.
Třeba posuzovat nejen program strany, ale i poctivost záměrů jeho předkladatelů, tj. zda jej skutečně chtějí realizovat, dostanou-li k tomu příležitost.
Preferenční hlasy nestačí
Použití preferenčních hlasů ve prospěch osob, o kterých se volič domnívá, že kvalitou svých postojů a osobním nasazením převyšují ostatní kandidáty politické strany, je velmi žádoucí, ale s ohledem na to, že volební zákon umožňuje voliči dát jen čtyři takové hlasy, má menší význam a v žádném případě nestačí k ospravedlnění volby politické strany, která má jen málo kandidátů se správnými postoji.
Ideální je sice stát, jehož řád by byl veskrze proniknut katolickým duchem včetně oprávněného respektování svědomí nevěřících, ale s ohledem na reálnou situaci v naší zemi posuzujeme záměry politických stran pouze z přirozeného mravního zákona, což zahrnuje i svobodu těch náboženství, která neodporují přirozenému zákonu.
Posouzení volebních programů
Je třeba uvažovat jak pozitivní kritéria spočívající v přítomnosti správných programů, tak i negativní, tj. absenci deklarovaných záměrů odporujících Božímu zákonu, a též nepřítomnost záměrů, které by směřovaly k odstranění již uzákoněných zlořádů a nespravedlností. Pokud v programu politické strany není výslovně deklarován záměr odstranit špatné zákony či obyčeje, je třeba z celkového kontextu programu posoudit, zda se strana v případě možnosti pokusí takové věci odstranit a zda se v případné debatě bude vyjadřovat pro jejich odstranění.
Jsem si vědom, že některé z níže uvedených bodů nepředstavují jen nějaký všeobecný mravní příkaz, ale i určitý konkrétní návrh. Při jejich aplikaci je tudíž třeba vycházet z uvedeného záměru a připustit, že program politické strany může obsahovat jiný, avšak rovnocenný návrh. Určitě tu nejsou zaznamenány všechny významné body.
Rovněž je třeba posoudit, zda návrhy konkrétních opatření sledujících určitý cíl z praktického hlediska mohou vést k tomuto cíli a zda některé z nich nejsou nevhodné. Jestliže v dalším textu požaduji podporu něčeho, je třeba posoudit s tím spojené jednotlivé návrhy, které politická strana předkládá. Při hodnocení politické strany je nutné vždy vycházet z její celkové kompatibility s morálkou a křesťanským stylem života, s přirozeným mravním řádem, jenž vychází z filosoficky poznatelné pravdy, že existuje Bůh a že člověk je duchovně-tělesná bytost, vybavená rozumem a svobodnou vůlí, jejíž přirozenost je dána a pro kterou duchovní dobra jsou větší než tělesná.
Hlavní kritéria:
- ukončení vraždění nenarozených, odmítnutí eutanazie, zákaz používání prostředků, které kromě antikoncepčního mohou mít také abortivní účinek, včetně odpovídajícího trestněprávního postihu;
- podpora rodinné politiky, spravedlivé zvýhodnění rodin řádně pečujících o více dětí, přiměřené výhody pro manžele a rodiny řádně pečující o děti (společné zdanění manželů, daňové úlevy pro rodiny s dětmi, výhody pro ně v sociálním a důchodovém zabezpečení) na rozdíl od nesezdaných párů, zaviněně osamělých matek s dětmi či rodin, které děti řádně nevychovávají a o ně nepečují;
- důsledná realizace principu subsidiarity a z toho plynoucí oslabení role státu tam, kde jeho péče o obecné blaho může být přenesena na nižší složky společnosti (kraje, obce, sdružení a v neposlední řadě rodinu);
- zajištění práva rodičů na výchovu a vzdělávání dětí, pokud jsou toho schopni sami nebo prostřednictvím jimi zvolených fyzických osob, podpora tohoto způsobu vzdělávání a podpora vzdělávání v nestátních školách, které zajišťují dobré vzdělání a výchovu;
- nediskriminační přístup k soukromému školství, ukončení ateizujících, liberálních a socialistických tendencí ve výuce, podpora domácí škole, individuální programy pro nadané a naopak také pro retardované či jinak postižené žáky;
- podpora a usnadnění adopcí osiřelých nebo rodiči vážně zanedbaných dětí do rodin, které o ně budou řádně materiálně i duchovně pečovat, zlepšení podmínek pěstounské péče;
- zajištění toho, aby vzdělávání a výchova ve státních a obecních školách byla v souladu s přirozeným mravním zákonem (přirozená morálka, hodnotový systému upřednostňující duchovní před tělesným, pravdivý a důležité věci nevynechávající obraz lidských dějin atd.);
- zajištění svobodného působení obecně prospěšných společností (Církev, spolky, občanská sdružení) a jejich přiměřená podpora včetně daňových úlev;
- restituce majetkových křivd právnickým a fyzickým osobám;
- kompatibilita právního řádu se zásadami křesťanství v tom smyslu, že takové jednání se nedostává do rozporu s právním řádem státu, a tomu odpovídající právní postavení církví a náboženských společností;
- hodnotová orientace přijímaných zákonů a státní politiky s ohledem na přirozený mravní zákon;
- podpora nekonzumní kultury, která je v souladu s duchovními hodnotami, podpora mravních hodnot vycházejících z křesťanství;
- podpora těch forem využívání volného času, která přispívají k osobnímu rozvoji lidí;
- neposkytování sociální a jiné podpory osobám, které se vyhýbají práci a obecně prospěšné činnosti, a také těm, kteří si svým způsobem života poškozují zdraví (např. alkoholici, narkomani, výrazně sexuálně promiskuitní osoby), a tím zvýšení podpory těch, kdo jsou bez vlastní viny v tíživé situaci a kdo se snaží zdravě žít;
- zvýšení odpovědnosti občanů za své zdraví, výraznější zaměření tzv. povinného zdravotního pojištění na nákladnou léčbu vážných nezaviněných zdravotních obtíží;
- zvýšení bezpečnosti občanů;
- opuštění liberálních přístupů vůči kriminalitě a způsobu výkonu trestu, zvýšení trestů recidivistům (zavedení trestu smrti za závažné, zejména opakované zločiny je přípustným bodem programu, ne však nutným), postihů vůči šiřitelům drog i jejich pravidelným konzumentům, prosazení náhrady škody pachateli včetně trestů pro ty, kdo se této povinnosti vyhýbají, na druhou stranu však podpora organizací, které poskytují pomoc a vedení těm, kdo se skutečně chtějí odvrátit od svého dosavadního kriminálního či závadového způsobu života;
- postih vůči šiřitelům rozkladných ideologií (komunismus, rasismus, propagace homosexuálního chování, radikální feminismus, nenávistný ateismus, krajní liberalismus apod.), škodlivých materiálů (např. pornografie) a tzv. kultury směřující k podvrácení dobrých mravů nebo zachování již existujících mravů špatných; zákaz politických stran, hnutí a spolků tohoto druhu včetně zákazu politické činnosti významných exponentů předchozího komunistického režimu, postih pachatelů komunistického bezpráví (z hlediska přirozeného mravního zákona) i tehdy, kdy nebyl v rozporu s tehdejšími zákony; spravedlnost vůči osobám a jejich dědicům, které byly v minulosti nespravedlivě majetkově či jinak výrazně postiženy (včetně případné revize soudních rozhodnutí, které jim nepřiznalo spravedlivý nárok);
- odmítnutí tzv. politické korektnosti, jež omezuje svobodu, antidiskriminačních zákonů a nařízení, pozitivní diskriminace a zákonů proti nenávisti, které (jak je známo z praxe v jiných zemích) jsou často nespravedlivě aplikovány na zastánce tradičních hodnot;
- podpora malému a střednímu podnikání, prosazení rovnoprávného vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, zamezení výraznému ovlivňování domácích poměrů pro velké a zejména mezinárodní společnosti;
- podpora těm aktivitám občanů, kterými se tito sami snaží zabezpečit si odpovídající budoucnost (spoření na stáří, zdravotní a penzijní připojištění, investice do vzdělání, investice do přiměřeného bydlení);
- svébytná zahraniční politika státu, omezení vlivu cizích kultur a globalizujících tendencí na národní identitu, uzavírání jen takových smluv, které neznamenají výrazné omezení samostatnosti státu a zejména přijetí závazků neslučitelných s mravním řádem, vypovězení smluv tomu odporujících, vystoupení z organizací, které vykonávají špatný vliv a které nelze dobře změnit, odmítnutí členství v organizacích nezaloženým na svobodném smluvním svazku suverénních členských států, jako je současná podoba Evropské unie, která nám nezabezpečuje odpovídající autonomii;
- absence politické podpory zlotřilým státům (Čína, Severní Korea, Kuba, dále státy s pronásledováním křesťanů, národnostně či rasově vymezených skupin a svých odpůrců jsoucích v právu) a mezinárodní politická angažovanost proti nim;
- imigrační politika poskytující útočiště nespravedlivě pronásledovaným, ale bránící přílivu kulturně odlišných cizinců přicházejících z jiných důvodů;
- ekologická politika vymezující se jak proti kořistnickému neúměrnému čerpání přírodních zdrojů a poškozování životního prostředí, tak proti neuznávání Božího řádu ohledně vztahu člověka a přírody, podpora ekologicky méně škodlivých alternativ v dopravě, výrobě, nakládání s odpadky a obaly apod.;
- přiměřená podpora životu na venkově, náprava nespravedlivého rozdělování daňových výnosů v neprospěch malých obcí;
- snížení daní na skutečně potřebnou úroveň, optimalizace rozsahu výkonu státní správy, racionalizace procesů s cílem dosáhnout výrazného snížení počtu státních úředníků;
- ukončení rostoucího zadlužování státu, snaha dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu;
- výrazné zjednodušení a ustálení legislativy, aby bylo v silách občanů, zaměstnanců i drobných podnikatelů ji znát a třeba i nevědomky se proti ní neproviňovat a nevystavovat se tak úřednímu šikanování;
- zlepšení soudnictví, výměna neschopných či zkorumpovaných soudců, snížení důrazu na čistě procesní otázky, zrychlení soudního řízení, hledání spravedlnosti a nezneužívání doslovného držení se litery zákona.
Další kritéria
Nestačí posuzovat jen slova a myšlenky, příp. jejich nepřítomnost, obsažené ve volebním programu. Je třeba též posuzovat věrohodnost politického programu, zda není vypočten na efekt k získání voličů a je míněn vážně. Rovněž je třeba zvážit mravní profil jednotlivých kandidátů, pokud je známo jejich minulé chování.
Vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že některá politická strana po volbách vytvoří vládu bez zjevné nebo skryté koalice s jinou či jinými politickými stranami, je třeba zvážit případné chování politické strany ohledně uzavírání povolebních politických koalic. Jde o to, aby v povolebních koaličních jednáních upřednostnila mravní a duchovní aspekty při případné ochotě ustoupit ve věcech spíše materiální povahy a osobních mocenských ambic vlastních kandidátů a neslíbila, že její představitelé se budou hříšně chovat tím, že by spolu s koaličním partnerem hlasovali pro zákony, jež jsou v rozporu s Božím zákonem. Rovněž je třeba posoudit připravenost strany se rozejít (na úkor ztráty pozic vedoucích činitelů strany) s koaličním partnerem, který se zpronevěřil dohodnutým zásadám.
Teorie menšího zla a rozhodnutí se voleb nezúčastnit
V tomto článku ponecháváme stranou otázku, zda demokracie v podobách, v jakých je praktikována v západním světě v posledních staletích, je dobrá a vhodná. Je-li zde možnost veřejné věci ovlivnit a formou svého hlasu prezentovat, byť pouze ve volební statistice, svůj názor, není rozhodnutí volit či nevolit a případná volba morálně indiferentním skutkem. Křesťané jsou povinni pečovat o obecné blaho nejen aktivitami zaměřenými na konkrétní osoby, ale i úsilím o vytvoření prostředí, ve kterém se dobrým věcem lépe daří. To je např. správná legislativa, dobrá bezpečnost občanů, zajištění základní lékařské péče, péče o ty, kdo bez vlastní viny se dostali do tíživé situace.
Setkáváme se s námitkou, že nemá smysl volit politickou stranu, která se v důsledku volebního řádu (minimální počet obdržených hlasů) a stávajícího průzkumu voličských preferencí takřka jistě nedostane do sněmovny. V takovém případě je prý třeba volit nejméně špatnou politickou stranu z těch, které se tam dostanou.
Tento přístup za stávajících poměrů jednak zbavuje mimoparlamentní stranu případného zisku státního příspěvku na základě počtu obdržených hlasů a tím i lepších podmínek pro to, aby uspěla ve volbách příštích, jednak uměle snižuje podporu politické strany alespoň natolik, nakolik je veřejností vnímána. Taková volba menšího zla je však možná za jiné situace, jako je druhé kolo senátních voleb, když se voličem preferovaný kandidát nedostal do druhého kola.
Nezúčastnit se voleb, je rozhodnutím vzdát se možnosti vyjádřit svůj postoj, možná z pocitu jakési bezmoci něco změnit k lepšímu, v horším případě může vyplývat z nezájmu o společné dobro. V případě, že žádná z kandidujících politických stran beze zbytku nevyhovuje náročným požadavkům voliče, za jistých okolností může být rozhodnutí nevolit správnou nebo alespoň mravně přípustnou volbou.
To je případ očividně nesvobodných voleb, jako tomu bylo v období komunismu nebo by tomu mohlo být i v současnosti, kdyby totiž všechny politické strany měly zásadně mravně špatný program v závažných otázkách, jako by např. mohla být pokračující legalizace potratů, zrovnoprávnění manželských a homosexuálních svazků, výzva k dobyvačné válce, nespravedlivý teror vůči skupinám vlastních občanů, trestní stíhání křesťanů a jiných osob odmítajících státní totalitní ideologii, odnímání dětí rodičům, kteří nesdílí státem vyhlašované hodnoty, jež jsou v rozporu s přirozeným mravním zákonem.
Pokud program a úmysly některé politické strany nejsou v rozporu s těmito zásadními mravními požadavky, lze takovou stranu volit, není-li s ohledem na kritéria nižší závažnosti lepší možnost. Pokud totiž jde o takové otázky, jako je daňová, zemědělská, hospodářská nebo ekologická politika, v řadě otázek z křesťanské morálky nevyplývá jednoznačné stanovisko, a je proto třeba posuzovat záměry politické strany s ohledem na to, zda realizace učiněných návrhů by účinným způsobem přispěla k obecnému dobru. Navíc, protože mnohé z toho nezavazuje pod hříchem, jsou v těchto věcech možné kompromisy v povolebních jednáních.
Tagy článku