Život svatých je tajemstvím, neboť jejich život byl a je velmi intenzivní a hlubokou účastí na tajemství Boha a Krista: platí-li to o všech svatých, platí to pak zcela zvláštním a mimořádným způsobem o Panně Marii a svatém Josefovi. Tajemství není náš rozum schopen pojmout, a to nikoliv kvůli tomu, že by bylo nerozumné, ale naopak proto, že je natolik rozumné, natolik jasné a obsahově bohaté, že náš omezený rozum přesahuje a překračuje. My jsme před ním jako netopýři před sluncem.
Postava svatého Josefa je tajemná ve smyslu, který jsme právě vyložili, a proto ji asi nikdy plně nepronikneme: To však neznamená, že se o to nemáme pokoušet.
První mezi svatými
Svatý Josef zaujímá mezi svatými privilegované místo. V církvi panuje obecné přesvědčení, že svatý Josef je (po Panně Marii) největší ze všech svatých, neboť dosáhl nejvyššího stupně milosti zde na zemi a následně slávy v nebi. Vedle církevní hierarchie s papežem v čele máme také církevní hierarchii svatosti a lásky, v níž svatému Josefovi přísluší prvotní místo hned po Marii. On, který byl nejmenší v hloubce své pokory, je největší ve výši své lásky: „Kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten je největší“ (Lk 9, 48).
Jaký je nejhlubší důvod tohoto zcela mimořádného omilostnění a oslavení svatého Josefa? Svatý Bernardin Sienský ho formuloval stručně a jasně: „Kdykoli si Bůh ve své dobrotě vyvolí někoho k nějaké zvláštní milosti nebo k nějakému vznešenému stavu, daruje mu všechna charismata, která potřebuje pro svůj úkol, a bohatě ho jimi ozdobí.“
Čtěte ZDE: Krutá realita: Křesťanství v největší krizi v dějinách. Vždy, když přišly bludy, nastal úpadek. Máme ještě na čem stavět? Již není morálním svědomím světa. Sůl se však ještě nezkazila. Práce na generace
Josefovo výjimečné poslání v díle vtělení Božího Syna - poslání být pěstounem a ochráncem vtěleného Božího Syna a snoubencem jeho matky Panny Marie, bylo dostatečným důvodem, aby ho Boží Prozřetelnost ozdobila takovou vznešeností.
Co platí o Panně Marii, platí též o svatém Josefovi: I on byl spolu s Marií „celou věčnost tajemně sjednocený s Ježíšem Kristem jedním a týmž ustanovením předurčení“. Věčný Boží úradek o výkupném vtělení Božího Syna se totiž týká i jeho konkrétních podmínek. Tuto konkrétnost vtělení nám popisuje na počátku svého evangelia svatý Lukáš: „V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria“ (1,26-27).
Předurčení: Dvojí stránka jediného poslání
Bůh tedy od věčnosti přímo a bezprostředně vybral a předurčil svatého Josefa k tomu, aby byl pěstounem a ochráncem Ježíše Krista a snoubencem Panny Marie, matky jeho vtěleného Syna. Toto Boží předurčení je důvodem k mimořádnému omilostnění a oslavení Josefa.
Bůh předurčil svatého Josefa k dvojímu poslání: být pěstounem a ochráncem Pána Ježíše Krista a být snoubencem Panny Marie. Ve skutečnosti nejde o dvojí poslání, ale o dvojí stránku jediného poslání.
Čtěte ZDE: Výzva pro celý svět: Jsme Kristovi vojáci na „válečné stezce“. Postavme se satanské tyranii globalistů! Antikrist se děsí Panny Marie. Máme zbraň nad všechny zbraně. Archanděli Michaeli, chraň nás v boji proti útokům ďáblovým!
Svatý Josef byl tedy pěstounem a zákonitým otcem Pána Ježíše: opatroval, živil a vychovával ho. I když nebyl pokrevním otcem Krista, miloval ho opravdovou hlubokou a něžnou láskou. Svatý Augustin píše: „Pán se nenarodil tělesně z Josefa, i když si to o něm mysleli: nicméně Josefově zbožnosti a lásce se narodil syn z Marie Panny a ten je Božím Synem.“
Bůh Otec, který od věčnosti plodí a miluje svého jediného Syna, seslal paprsek své nekonečné otcovské lásky do srdce toho, koho vybral za jeho zákonitého otce zde na zemi: svatý Josef je tak jakýmsi pozemským obrazem, pozemskou ikonou Boha Otce. Jan Zahradníček to vyjádřil s intuicí, jaké jsou schopni jen velcí umělci, když v jedné své básni o svatém Josefovi napsal: „Zkonejšení nevýslovné potřeby otcovství světa osiřelého.“
Vůči Panně Marii byl svatý Josef milujícím manželem a ochráncem jejího panenství: milujícím manželem, jehož lásce dodávala sílu a elán panická čistota. Láska mezi Marií a Josefem byla božská, protože v Bohu měla svůj původ a cíl, a zároveň hluboce lidská. Krása celého vesmíru je ničím ve srovnání s krásou tohoto láskyplného svazku.
Patron šťastné hodinky smrti
Korunou Josefova pozemského života byla jeho smrt, která podle svatého Františka Saleského byla smrtí z lásky. Podle zbožné tradice, vyjádřené na tolika obrazech, umíral ve společnosti Pána Ježíše a Panny Marie. To všechno je důvodem, proč je svatý Josef vzýván jako patron "šťastné hodinky smrti". Ochrana a přímluva svatého Josefa je zde nesmírně významná, protože jde o nejdůležitější okamžik našeho pozemského života, v němž se rozhoduje o celé naší věčnosti.
I když oblast působení svatého Josefa je tak široká, jistě tím nejdůležitějším je, že je vzorem hlubokého vztahu k Pánu Ježíši a k Panně Marii, a to živým vzorem, pravým duchovním učitelem a vůdcem. Vede nás k hlubšímu poznání Krista a Marie a k vroucnější lásce, důvěře a modlitbě k nim. Vyjdeme-li ze známého úsloví: „per Mariam ad Iesum“ – „skrze Marii k Ježíšovi“, můžeme také obdobně říci: „per Ioseph ad Mariam et Iesum“ – „skrze Josefa k Marii a Ježíšovi“.
Čtěte ZDE: Tajemství Svaté Trojice: Proč věříme v něco, co nemůžeme nikdy zcela pochopit? Stejné jako přelít moře lasturou. Příroda kolem nám napovídá. Celý Vesmír slaví svátek. Dar víry otevírá brány skutečného poznání
Přijmeme-li svatého Josefa za svého duchovního mistra, budeme nejenom více odhalovat tajemství Krista a Marie, ale zároveň i jeho vlastní tajemství. A tím se vlastně vracíme k tomu, čím jsme začali. Totiž že postava svatého Josefa je tajemstvím, ke kterému se jistě přibližujeme, když o něm studujeme a čteme si, ale které ještě lépe odhalujeme setkáváním se svatým Josefem v modlitbě a jeho následováním, čili tím, čemu říkáme moudrost srdce.
V tom nám poskytují krásný příklad světci, z nichž mnozí byli zvláštním způsobem oddáni svatému Josefovi, a tak byli jeho nejlepšími „znalci“. Výslovně musí být jmenována sv. Terezie od Ježíše, z dalších vzpomeňme alespoň bl. Josemaría Escrivá de Balaguera, zakladatele Opus Dei, jehož slova budou také tou nejlepší pečetí naší úvahy:
Dělník oddaný své práci
„Josef byl po lidské stránce Ježíšovým učitelem a mistrem, jednal s ním s ohleduplnou láskou a staral se o něho obětavě a radostně. Není to snad dostatečným důvodem k tomu, abychom považovali tohoto spravedlivého muže, tohoto svatého patriarchu, u nějž vrcholí starozákonní víra, za učitele duchovního života?
Duchovní život není přece nic jiného než to, že se snažíme o vytrvalé a důvěrné setkávání s Kristem tak, abychom se posléze s ním ztotožnili. A Josef nám toho bude umět říci o Ježíšovi hodně. Proto ho nikdy nepřestávejme uctívat: ite ad Ioseph (jděte k Josefovi), jak říká křesťanská tradice větou ze Starého zákona (Gn 41,55).
Učitel duchovního života, dělník oddaný své práci, věrný Boží služebník, stále s Ježíšem: to je Josef. Od svatého Josefa se může křesťan naučit, co to je být z Boha a zároveň být plně mezi lidmi, a tak posvěcovat svět. Jděte za Josefem a naleznete Ježíše. Jděte za Josefem a naleznete Marii, která stále naplňovala přívětivou dílnu v Nazaretě pokojem.“
Zdroj.
Tagy článku