18. listopadu si připomínáme výročí posvěcení dvou velkých římských bazilik – svatého Petra ve Vatikánu a svatého Pavla za hradbami. Církev během roku slaví výročí posvěcení všech čtyř hlavních papežských bazilik: Panny Marie Sněžné v srpnu, Lateránské 9. listopadu a dnes obou apoštolských zároveň, protože tradice odedávna spojuje Petra a Pavla jako dva sloupy římské církve. Oba vydali svědectví krví za Neronova pronásledování, které propuklo po velkém požáru Říma roku 64. Petr byl ukřižován a pohřben na pahorku Vatikánu, nedaleko Neronova cirku, Pavel byl sťat u Ostijské silnice. Obě baziliky stojí nad jejich hroby.
První chrámy nad hroby apoštolů dal postavit císař Konstantin poté, co milánský edikt přinesl křesťanům svobodu. Stavba svatopetrské baziliky začala kolem roku 319 a podle tradice ji papež Silvestr posvětil 18. listopadu 326. Po více než tisíci letech však byla stará bazilika v havarijním stavu, proto ji papež Julius II. roku 1506 dal zbořit a začal stavět novou. Na díle se vystřídali Bramante, Michelangelo, který navrhl kupoli, i další mistři a stavba trvala celých sto dvacet let. Papež Urban VIII. novou baziliku posvětil 18. listopadu 1626, přesně na den 1300. výročí prvního posvěcení. Při obřadu podle starobylého ritu vepsal na podlahu posypanou popelem písmena latinské i řecké abecedy.
Bazilika svatého Pavla za hradbami byla po staletí největším kostelem v Římě a uchovávala si prostou krásu raně křesťanské architektury až do roku 1823, kdy ji téměř celou zničil požár. Plameny ušetřily jen část kolem oltáře nad apoštolovým hrobem. Na obnovu přispěl celý svět, včetně nekatolíků a dokonce i nekřesťanů. Nový chrám vyrostl věrně podle podoby starého. Papež Pius IX. ho posvětil 10. prosince 1854, pouhé dva dny poté, co vyhlásil dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie, výročí však stanovil na 18. listopadu, aby se slavilo společně se svatopetrskou bazilikou. Pod stropem lodi dnes běží řada mozaikových medailonů se všemi papeži od svatého Petra až po současnost.
Před průčelím svatopetrské baziliky stojí dvě mohutné sochy, které pozná i ten, kdo nikdy nečetl Písmo: Petr s klíči, které mu svěřil Kristus, a Pavel s mečem, jímž byl popraven. Mše tohoto dne začíná slovy, jež kdysi pronesl Jákob po svém snu o žebříku do nebe: „Jak hrozné je toto místo! Není to nic jiného než dům Boží, je to brána nebes.“
Bože, veď svou církev, aby pod ochranou svatých apoštolů Petra a Pavla šla cestou, kterou jí ukázali, a na jejich přímluvu jí stále dávej milost, potřebnou k jejímu růstu. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.